Sylabus
Harmonogram
Texty k nastudování postupně doplňujeme/upřesňujeme dle potřeby semináře. 5. 10. Úvod
Zasedací místnost Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti (214a) 14:30 – cca 17 hod.
Představení semináře, představení projektu „Vědecká gramotnost pro odolnou společnost 21. století“, shrnutí hlavních výsledků dřívějších vydání semináře (2022-2023).
V uvedení do semináře bude využit následující text: Harry Collins & Robert Evans, “The Third Wave of Science Studies: Studies of Expertise and Experience”, Social Studies of Science 32(2), 235-296. 19. 10. Latourův obrat?
Bruno Latour, “Why Has Critique Run out of Steam? From Matters of Fact to Matters of Concern.” Critical Inquiry 30, 2004, 225-248. 2. 11. Fenomén Robert Oppenheimer
Film “Oppenheimer” (2023)
Thorpe, Charles, and Steven Shapin. "Who Was J. Robert Oppenheimer? Charisma and Complex Organization." Social Studies of Science 30, no. 4 (2000): 545-90.
Thorpe, Charles. "Disciplining Experts: Scientific Authority and Liberal Democracy in the Oppenheimer Case." Social Studies of Science 32, no. 4 (2002): 525-62. 16. 11. Vědecká komunikace
Kaiser, David, Kenji Ito, and Karl Hall. "Spreading the Tools of Theory: Feynman Diagrams in the USA, Japan, and the Soviet Union." Social Studies of Science 34, no. 6 (2004): 879-922. 30. 11. Workshop
Workshop “Philosophy of Science and Science and Technology Studies through the Lens of Technology” (30. 11. – 2. 12., FLÚ AV ČR – École Normale Supérieure, Paris - CEFRES) 14. 12. Věda a sociální řád
Sims, Benjamin. "Safe Science: Material and Social Order in Laboratory Work." Social Studies of Science 35, no. 3 (2005): 333-66. 21. 12. Jedna věda?
Heidler, Richard. “Epistemic Cultures in Conflict: The Case of Astronomy and High Energy Physics.” Minerva 55, no. 3 (2017): 249–77.
Anotace
Pokud bylo někdy v dávné minulosti poukazováno na to, že sociologie věnovala jen málo své pozornosti studiu vědy, platí dnes sociologie vědy naopak za jeden z nejvýznamnějších sociologických podoborů. Tomu napomohla mj. skutečnost, že tato disciplína nezůstala uzavřena v úzkém prostoru vymezeném jejím primárním výzkumným zájmem, ale dokázala vstoupit do kritického dialogu jak s etablovanými východisky obecné sociologie, tak s filosofií, jejíž výsadní postavení na poli reflexe vědy účinně zpochybnila.
V minulých vydáních semináře jsme se věnovali zejména období největšího rozkvětu sociologie vědy a vědeckého poznání, za něž bývají považována 70. a 80. léta 20. století. Zabývali jsme se při tom především reflexí fyziky, která se pro sociologii stala – mj. v návaznosti na filosofii vědy – privilegovaným terénem.
Sledování vztahu mezi sociologií a filosofií vědy nás nakonec dovedlo až na přelom tisíciletí, do něhož podstatným způsobem zasahovaly jen pomalu odeznívající „vědecké války“. V novém vydání našeho semináře se budeme věnovat nejen jejich dozvukům, ale především postupnému oslabování kritické role, kterou proti filosofii vědy, profesní ideologii vědy a šířeji také proti převládajícímu veřejnému obrazu vědy sociologie vědeckého poznání dlouho přijímala za svou.