01. (05/10) Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)
Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;
úvod k povinné literatuře příští přednášky. 02. (12/10) Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)
Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.
Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39. 03. (19/10) Efekt reálného: fotografie, malířství, literatura (Tomáš Dvořák)
Přednáška představuje a kriticky interpretuje nároky na realističnost fotografie vznášené v průběhu 19. století a situuje je do širšího rámce literárních, divadelních a výtvarných technik usilujících o vytvoření dojmu skutečnosti. Popisuje genezi, povahu a funkci masové kultury a masových médií a jejich vztah k umění.
Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232. 04. (26/10) přednáška se nekoná (MFDF Jihlava) 05. (02/11) Návštěva fotografického archivu Ústavu dějin umění AV ČR (Petra Trnková) 06. (09/11) Fotografický portrét a problém moderní individuality (Tomáš Dvořák)
Přednáška je věnována fotografickému portrétu 19. a počátku 20. století s důrazem na Nadara, Daumiera, Galtona a Sandera; sleduje proměny a vzájemné vztahy portrétního žánru v malířství, kresbě a grafice, včetně tradice siluet či karikatur. Vysvětluje genezi koncepcí fotografického portrétu ve vztahu k tradicím fyziognomie, kriminalistickým metodám identifikace či snaze o definování a zachycení sociálního typu a sleduje tak vzájemnou podmíněnost fotografických konvencí zobrazování lidské individuality a dobového (filosofického, sociologického i byrokratického) chápání subjektu.
John STAUFFER – Zoe TRODD – Celeste-Marie BERNIER, Picturing Frederick Douglass. An Illustrated Biography of the Nineteenth Century’s Most Photographed American, New York – London: W. W. Norton & Co. 2015, pp. 8–55. 07. (16/11) Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)
Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.
Thomas KEENAN, „Counter-forensics and Photography.“ Grey Room, 2014, č. 55, s. 58–77. 08. (23/11) Antropologie a fotografie ve službách koloniální moci (Ladislav Šerý)
Christopher PINNEY, Photography and Anthropology. London: Reaction Books 2011, pp. 17–62. 09. (30/11) Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)
Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.
Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47. 10. (7/12) Fotografie v tisku, obraz a text (Hana Buddeus)
Přednáška mapuje prolínání obrazu a textu v dějinách fotografie a možné podoby uplatnění této kombinace v teorii („rétorika“ obrazu, otázka narativity, možnosti „čtení“ obrazu) i v praxi (obrazové noviny a časopisy, fotožurnalistika, fotografické knihy, fotografie v reklamě).
Roland BARTHES, „Rétorika obrazu“ (1964). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 51–61. 11. (14/12) Piktorialismus (Hana Buddeus)
V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).
Jean-François CHEVRIER. „The Adventures of the Picture Form in the History of Photography“ (1989). In: Douglas FOGLE, The Last Picture Show: Artists Using Photography 1960–1982, exh. cat., Minneapolis, Minnesota: Walker Art Center 2003. 12. (21/12) konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)
studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu