Sylabus
Parodie versus moralita
Originální české parodie tradičních filmových žánrů: Limonádový Joe, Muž z prvního století, Zabil jsem Einsteina, pánové, Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Konec agenta W4C, Kdo chce zabít Jessii?
Tragikomedie jako „kontaminovaná“ komika
Česká povaha vystavená morální krizi v období protektorátu. Neokázalé hrdinství, typ antihrdiny. Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Musíme si pomáhat.
Komedie jako politická podobenství: Den sedmý, osmá noc, Případ pro začínajícího kata, Farářův konec ad.
Humor v normalizačních filmech
Společenské satiry pod cenzurním dohledem a s mírným přesahem: Pane, vy jste vdova; Jak utopit dr. Mráčka; Což takhle dát si špenát? ad.
Únikové lyrické komedie v rámci idylizace a harmonizace ve filmech Jiřího Menzela (Na samotě u lesa, Postřižiny, Slavnosti sněženek). Stylistická transformace verbální poetiky do inscenované podoby filmové komedie.
Autorský „cimrmanismus“ Z. Svěráka a L. Smoljaka
Specifikum komediálního stylu v duchu kvazi naivistické poetiky a (ne)herecké interpretace. Parodizace geniality, vědátorství a vlastenectví v české historii. Kult omnipotentní fiktivní figury. Absurdní mystifikace a parodie: Jáchyme, hoď ho do stroje, Vrchní prchni, Trhák, Kulový blesk, Rozpuštěný a vypuštěný, Cimrman ležící, spící. Sebereflexe tvůrců v režimní konfrontaci (Nejistá sezóna).
Česká komedie 80. - 90. let
Humoristická revize dějin. Kouř, Dědictví, Mistři; Zdeněk Svěrák - Jan Svěrák (Obecná škola, Kolja); Jan Hřebejk – Petr Jarchovský (Pelíšky, Pupendo, Musíme si pomáhat, Horem pádem); Michael Viewegh - Petr Nikolaev (Báječná léta pod psa); Alice Nellis (Ene bene, Výlet); autorský komediograf Petr Zelenka (Knoflíkáři, Samotáři, Příběhy obyčejného šílenství).
Komediální tvorba v novém miléniu
Česká povaha v trvalé neměnnosti i v proměnách pod tlakem dobových zvratů. Současné komerční komedie v mainstreamu kontra vyhraněné kritické reflexe. Jiří Havelka: Vlastníci, Mimořádná událost ad.
Anotace
Komediální filmové spektrum v 60. letech
Tematika smíchu a směšnosti v kontextu české tradice, mentality a kultury.
Komplex české provinciality jako zdroj sebekritického výsměchu. Literární kořeny v humoristické literatuře (J. Hašek, B. Hrabal), fenomén švejkovství a pábitelství. Ikonizace českých komických prototypů.
Dobová rezonance společnosti v komediálním zrcadlení. Žánrové rozpětí – parodie, satira, (tragi)komedie, crazy, vaudeville.
Komedie ve filmech nové vlny. Forman-Passer-Papoušek: humor vytěžený ze všednosti. Poetika trapnosti v interpretaci neherců.
Intelektuální komedie. Hořký humor na hraně absurdity (Sedmikrásky, Vražda ing. Čerta, Já, truchlivý Bůh, Nikdo se nebude smát, Soukromá vichřice).
Mainstreamové komedie a politizující satiry: Světáci, Bílá paní, Utrpení mladého Boháčka, Svatba jako řemen, Penzión pro svobodné pány aj. Kult českých komiků ve filmu a divácká identifikace.