Anotace
Médium není pouhým nástrojem, „kanálem“ nebo nosičem významu – média formují myšlení, vnímání i jednání, způsob záznamu, transportu či optické přístroje stejně jako umělecká praxe nebo architektura. Výzkum této „spolupráce“ médií na myšlenkách, představách a přesvědčeních je v mnohých ohledech výzvou pro etablované postupy vědecké analýzy i filosofii: obrací pozornost jednak k historickým proměnám médií vědění – či jiným epistémám (Foucault) – jednak k umění, které reflektuje mediální podmínky nikoliv v pojmech, ale praxi, v práci s materiálem, technikami, tělem apod., nabízejíc „jiné poznání“ (Busch), specifickou „epistemologii estetična“ (Mersch). Reflexi médií lze ovšem nalézt i v náboženství, např. ve sporech o působení obrazů (nutnost jejich zákazu nebo vymezení nezobrazitelného) či vztahu písma a slova, mezi magií písma a bezprostředností slova.
Kurz představí tyto tři oblasti „jiného poznání“ mediality na základě (mediálně) filosofické kritiky racionality jako stěžejního principu vědeckosti, historické relativizace vědění, epistemologie estetických praktik a pohledu na náboženskou praxi v průsečíku teorie médií a religionistiky (Stolow, de Vries, Mayer). Seminář vychází nejen z teoretických a filosofických prací, tak také využije literárních a „esoterických“ textů, uměleckých děl a příkladů z náboženské praxe.