Anotace
Období druhé poloviny 80. let a první poloviny let 90. patří k nejturbulentnějším a nejméně stabilním obdobím celého vývoje českého filmu a audiovizuálního průmyslu. Již na počátku sledovaného období můžeme pozorovat rostoucí diverzitu témat a žánrů filmové tvorby, ale třeba i tvůrčích týmů. Nejpozději v roce 1987 vstupují do kin a na obrazovku Československé televize přestavbové látky již nepřehlédnutelně. V průběhu druhé poloviny 80. let dochází k výraznému rozvoji na pomezí stojící kultury tzv. šedé zóny i zcela paralelních kulturních proudů nalézajících cestu mimo establishmentem prosazovaný mainstream.
Listopad 1989 je z tohoto pohledu šťastným vyústěním celého procesu, který ale zároveň vede k rychlému omezení mnoha možností a k uzavření podstatné etapy dějin české audiovize. Zhroutil se státní filmový monopol a výroba filmů se přesunula do rukou většinou malých, nezkušených a špatně kapitálově zajištěných soukromých společností. Filmaři hledali a ne vždy nacházeli nové tvůrčí cesty, jimiž se mohli a zároveň chtěli ubírat. První polovina 90. let probíhá v novém, rychlejším tempu a ne vždy zcela přehledných konturách. Filmaři jsou vystaveni novým výzvám a novým typům etických dilemat. Učí se novému typu vyjednávání se státním aparátem.
Zaměřme se nicméně společně i na úhly pohledu na toto období, které bývají zatím opomíjeny: třeba úhel pohledu dějin dlouhého trvání a reálných návazností/postupných změn před a po roce 1989 nebo otázku vlivu postmoderny a dalších výrazných mezinárodních a celospolečenských impulsů na českou audiovizi, apod.
Přednáškový cyklus volně navazuje na loňský úspěšný předmět "Před perestrojkou: Český film 1975-1985". Jeho absolvování ale rozhodně není podmínkou