Témata:
Periodizace vývoje řeckého jazyka. Helénistická a římská koiné. Hlavní vývojové tendence helénistické koiné: změny ve fonetickém a morfologickém systému; ukázky textů. Lexikum helénistické a římské koiné.
Atticismus a druhá sofistika – význam pro vznik řecké diglosie. Jazyk rané křesťanské literatury; ukázky textů.
Hlavní vývojové tendence rané byzantské koiné: změny ve fonetickém systému vokalickém a konsonantickém; ukázky textů. Hlavní vývojové tendence rané byzantské koiné: změny ve jmenné morfologii; ukázky textů. Hlavní vývojové tendence rané byzantské koiné: změny ve slovesném systému (formování k-aoristů, futurum, perfektum, plusquamperfektum, formování prézentního kmene); ukázky textů. Lexikum raněbyzantského období.
Jazykové registry byzantské koiné; ukázky textů (aklamace, kroniky, protobulharské nápisy etc.).
Balkánský jazykový svaz.
Střední Byzanc: nízký a střední styl – ukázky jazykových registrů: Digenis Akritas, Ptochprodromika. Střední Byzanc: vysoký styl – ukázky jazykových registrů: Anna Komnéna, metafráze palaiologovského období.
Pozdní Byzanc – pronikání lidového jazyka do literatury ve 12.–15. stol. Kronika Morejská, milostné romány. Pozdní Byzanc – dialektální literatura (Kypr, Kréta).
Formování novodobých řeckých dialektů a jejich systém.
Lidová řečtina za turecké okupace (jmenná a slovesná morfologie, lexikum).
Literární řečtina za turecké okupace; vliv osvícenství.
Vznik národního jazyka – jazyková otázka a její rozřešení.
Kořeny dimotikismu – Solomos a Iónské ostrovy.
Rozmach katharevusy. Reakce – Psycharis a program dimotikistů. Boj s katharevusou a prosazování dimotikismu (20. stol.)
Novodobá obecná řečtina.
Předmět podává podrobný výklad o vývoji řeckého jazyka od helénistické koiné do ustavení novořecké koiné oficiálním jazykem (1976). Přednáška je doplněna četbou textů (papyry, Nový zákon, ukázky z byzantských kronik, hagiografií i románů, z kyperské a krétské literatury a raně novodobých textů).
Na konci předmětu mají studenti dobrou znalost jazykového vývoje novořečtiny v historickém a kulturně-politickém kontextu. Jsou schopni číst, překládat a analyzovat z jazykového hlediska probrané středověké a raněnovověké řecké texty.
Důkladně rozumí klíčovým aspektům vývoje řeckého jazyka.