Anotace
Encyklopedie označují díla Homérova obvykle jako výpravný epos, díla Hésiodova jako epos didaktický. Podle Hérodota ale Homér a Hésiodos "vytvořili Řekům rodokmen bohů, dali jim přízviska a rozdělili mezi ně jejich hodnosti a dovednosti a naznačili jejich podoby" (II, 53).
Oba dva tedy stojí na počátku evropské kultury; každý z nich však představuje jinou tvář mýtu, jinou fasetu řeckého génia. Zároveň ale teprve v jejich komplementárnosti se ukazuje archaický svět ve svém celku: jak strhující prostor příběhu, tak pořádací, katalogizující, a přesto dramatický pohled Hésiodův utvářejí nerozlučně řeckou kulturu. Homérsko-hésiodovský boholidský - a zvláště božský - svět je však podroben tvrdé kritice dalšími generacemi, od Xenofana přes Platóna až k církevním otcům.
Přednáška mapuje rozsáhlý svět homérského i hésiodovského eposu včetně homérské otázky, charakteru homérských hrdinů, homérského stylu, ale pojednána bude také specifičnost řeckého mýtu a vliv Hésiodův při jeho utváření, orientální vlivy, epický kyklos atp.
Není požadována žádná znalost řečtiny a přednáška - vypisována primárně pro studenty klasických disciplín, komparatistiky a bohemistiky - je tedy přístupná studentům různých oborů FF UK; zápočet se uděluje na základě pohovoru věnovanému tématu přednášky.