Annotation
Na této úrovni se dovršuje výuka moderního praktického jazyka se schopností komunikovat v jazyku na konkrétní témata a
číst samostatně literární texty a na domácí přípravu. Důraz na mluvený nebo psaný jazyk se bude řídit zaměřením studia příslušné skupiny studentů. Letní semestr bude věnován jazykovým stylům (u novoindických jazyků) a dalšímurozšiřování slovní zásoby; a složitějším kávjovým textům (v případě sanskrtu). Praktická část jazykových dovedností se uzavírá po pátém semestru zkouškou. Důležitá je interpretace textů, která tvoří součást poslední zkoušky. V klasickém jazyku se interpretace textů soustřeďuje na obtížnější texty především kávjové a komentářové.
Zimní semestr: 1.-3. Poslech nahrávek rodilých mluvčích, reagování na mluvené slovo, konverzace 4.-6. Další zvláštnosti hovorového jazyka - větné konstrukce, absence či splývání pádů apod. 7.-9. Tématické rozšiřování slovní zásoby, rozhovory na základě odborných článků, články se složitějšími gramatickými prvky 10.-11. Procvičování vybraných jevů při konverzaci nad přečtenými články, další rozšiřování slovní zásoby (interpretace těžších textů v případě sanskrtu)
Letní semestr: 1.-3. Archaický styl 4.-6. Novinářský styl 7.-9. Literární styl a poezie 10-13. Psaní dopisů, inzerátů apod.
Základní studijní literatura:
KOSTIĆ, S., Základní kurs hindštiny, učební texty(rukopis).
SNELL, R., WEIGHTMAN, S., Teach yourself Hindi. 2003.
POŘÍZKA, V., Hindština I, Praha 1986.SMÉKAL, O., Aplikovaná mluvnice hindštiny I, Praha 1986.
SMÉKAL, O., Mluvnice hindštiny II, Praha 1987.
MARKOVÁ, D., STRNAD, J., KOSTIĆ S., Hindsko-český slovník, Praha 1998.
MOHAN, B. , KAPOOR, B.N., Mínákshí Hindí-English Dictionary, Delhi 1980