Anotace
V průběhu druhé poloviny 19. století došlo k mohutnému rozvoji podnikání, jak v primárním, tak sekundárním a terciálním sektoru ekonomiky. Jeho zdrojem byly kapitál a podnikatelská zkušenost čerpané z řady rozličných zdrojů. S tím souvisela i sociální stratifikace moderního podnikatelstva českých zemí, jež komparativně vykazovala i značné rozdíly v rozličných národnostních prostředích. Nejlepší východisko měli příslušníci aristokracie. Velmi dobře stáli příslušníci německo jazyčných měšťanských vrstev, značnou adaptabilitu a sociálně ekonomickou akceleraci vykazovali Židé. Zjevně nejhorší výchozí pozici měli příslušníci rychle se sociálně dotvářející a kompletující národní společnosti české, jež se emancipovala vůči příslušníkům výše uvedených skupin obyvatelstva. Proces utvoření národnostně českého velkopodnikání na přelomu 19. a 20. století znamenal významný přelom nejen ve vývoji českého národního společenství, ale i společenství německého a židovského ale i změnu charakteristiky ekonomiky českých zemí a jejich duchovního milieu.
Zvláštní roli hrály ve formování národní hospodářské politiky finanční elity. Po vzniku Československé republiky se rozhodujícím způsobem za asistence elit průmyslových a agrárních podílely na profilování jejích hospodářských institucí, organizací i vrcholových zájmových profesních sdružení a na etablování ekonomické suverenity státu. V prvorepublikovém klimatu byly redefinovány vztahy národnostních uskupení na jejím území. Zvolna se nově utvářely kolaborativní přístupy v rámci jednotlivých specializovaných skupin podnikatelstva. Smyslem práce studentů v tomto semináři je analyticky přispět k pochopení a vysvětlení naznačených procesů a na příkladě významných, méně významných ba i zapomenutých podnikatelských subjektů, ať již drobných firem živnostenského charakteru, či středních a větších podniků rodinných, v
českoněmeckém prostředí tak významných podniků družstevních a v konečné fázi i větších společností s ručením omezeným resp. společností akciových. Písemné práce zpracované především biografickou metodou se soustředí na zakladatele, majitele a manažery jednotlivých firem, jejich osudy, sociální zařazení a role při vytváření společenských sítí
(spolky, politické strany, neformální sdružení atd.).