Teorie a praxe školního dějepisu

Sylabus

Teorie a praxe školního dějepisu, ZS 2017/2018 Kamil Činátl Ph.D. Kurz je součástí výuky učitelství dějepisu na FFUK (tzv. pedagogické minimum). Seznámí studenty se současnou teorií didaktiky dějepisu, přičemž se zaměří zejména na zahraniční zdroje. Konkrétní koncepty historického vzdělávání, metody a postupy prováže se situací ve školní praxi. Kurz je vhodné provázat s předmětem Pedagogická praxe. Výuka probíhá seminární formou: četba textů a diskuze nad nimi, kritická reflexe učebních pomůcek, praktické dílny na přípravu modelových hodin.

1)      Vzdělávání o historii: současná situace

2)      Cíle dějepisné výuky: srovnání zahraničních kurikul dějepisu

3)      Škola v širším kontextu historické kultury

4)      Koncepty didaktiky I.: historické vědomí

5)      Praktická dílna I.

6)      Koncepty didaktiky II.: historická gramotnost

7)      Koncepty didaktiky III: badatelsky orientovaná výuka

8)      Praktická dílna II.

9)      Učebnice dějepisu a její proměny

10)   Jak hodnotit ve výuce dějepisu?   Literatura: BENEŠ Zdeněk, Historický text a historická kultura. Praha

1995. ČINÁTL Kamil, PINKAS, Jaroslav, Dějiny ve filmu: film ve výuce dějepisu. Praha

2014. Dostupné online: http://www.dejepis21.cz/metodika-pouziti-av-materialu GRACOVÁ Blažena, LABISCHOVÁ Denisa, Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava

2008. GRACOVÁ Blažena, LABISCHOVÁ Denisa, Současná teorie a praxe dějepisného vzdělávání na školách. In: Pedagogická orientace 2012/4, s. 516-543. Dostupné online: https://journals.muni.cz/pedor/article/viewFile/1173/902 HAVLŮJOVÁ Hana, NAJBERT Jaroslav, Paměť a projektové vyučování v dějepise. Praha

2014. Dostupné online: http://www.dejepis21.cz/metodika-projektove-vyuky LÉVESQUE Stephane, Thinking historically: Educating students for the twenty-first century. Toronto

2008. LEVSTIK Linda, BARTON Keith, Doing History: Investigating With Children in Elementary and Middle Schools. London and New York

2011. PANDEL Hans-Jürgen, Geschichtsdidaktik: eine Theorie für die Praxis. Schwalbach/Ts. 2017 SEIXAS Peter, Big six historical thinking concepts. Toronto

2013. SEIXAS Peter (eds.), Theorizing Historical Consciousness. Toronto

2004. STRADLING Robert, Multiperspektivita ve vyučování dějepisu: příručka pro učitele. Praha

2004. Dostupné online: http://www.msmt.cz/file/35899 VANSLEDRIGHT Bruce, The Challenge of Rethinking History Education. On Practices, Theories,and Policy. London and New York

2011. WINEBURG Sam, Historical thinking and other unnatural acts: Charting the future of teaching the past. Philadelphia

2001.

Anotace

Teorie a praxe školního dějepisu

(Didaktika dějepisu) kurs č. kurs je zařazen do CŽV

Vyučující: Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc.

Délka kursu: 2 semestry

Atestace: ZK, Z ze cvičení a Z z pedagogické praxe

Nezbytnou podmínkou k ZK jsou zápočty ze cvičení a pedagogické praxe

Cíl kursu:

Kurs je určen jako povinná a základní součást komplexu pedagogicko-psychologických disciplín a oborové didaktiky, jehož absolvování je nutné k získání učitelské způsobilosti. K jeho absolvování je nutné se přihlásit prostřednictvím předtištěného formuláře na studijním oddělení FF UK.

Je koncipován jako výuka integrálně kombinující teorii školního dějepisu, její praktickou aplikaci a nácvik dovedností potřebných k výuce dějepisu na základních a středních školách; některé jeho části mají proto povahu přednášek, jiné cvičení a některé mají povahu přímé kombinace obou forem výuky. Kurs proto nelze chápat pouze jako seznámení se s metodikou výuky školního dějepisu ("skill"), ale jako teorii školního dějepisu, který je speciální oblastí komunikace historických informací ve společnosti. Tímto širším kulturním prostředím je také určována jeho praktické uplatňování ve výuce, tj. jeho metodika.

Obsah kursu:

Sylabus: 1) České škol prostředí a místo dějepisu (sociálně-humanitního vzdělávání) v něm 2-3) Didaktika dějepisu jako disciplína: její možná pojetí, úkoly, její kategorie a pojmosloví, mezinárodní spolupráce 4-5) Učivo a jeho teorie. Výběr obsahu dějepisu učiva, jeho možná strukturace, cíle výuky 6-7) Pedagogické dokumenty: osnovy a výukové programy, jejich východiska, konstrukce, uplatňování (s přihlédnutím k situaci v ČR). RVP, ŠVP, scénáře vyučovacích hodin. 8) příprava učitele na výuku - pedagogická praxe v dějepisu 9) Učitel. Jeho odborná (historická) a pedagogická a jazyková kompetence; příprava na hodinu: didaktická analýza; učitel jako nositel a tvůrce historického vědomí. 10)Žák (student). Hist. zájem a jeho kultivace, vytváření a povaha historického vědomí, vytváření prvků hist. racionality. 11-12) Pedagogicko-historická. komunikace. Vyučovací metody, historicko-didaktická komunikace. Kulturní a sémiologické aspekty výuky dějepisu, mimoškolní vlivy. 13) Empirické výzkumy v didaktice dějepisu 1) Edukační média a vyučovací metody v dějepise - praktická užití 2) Pojem edukačních médií a jejich struktura a využití v dějepisu 3´-4) Učebnice a jejich teorie a praxe 5) Verbální texty I - didakticko-historický pramen 6) Verbální texty II - krásná literatura 7) Ikonické texty I - dokumentární fotografie 8) Ikonické texty II - kresba, malba, karikatura 8-9) Verbálně-ikonické texty I - film a jeho didaktické využití 10) Verbálně-ikonické texty II - reklama 11) Historické mapy jako edukační médium a jako didakticko-historický pramen 12) Schémata a jiná symbolická vyjádření 13) Výhledy české didaktiky dějepisu a školního dějepisu, závěrečné shrnutí a diskuse.

Přehled obsahu kursu je strukturován logicky, nevystihuje tedy přesně jeho průběh.

Literatura:

Základní česká:

D. Labischová - B. Gracová: Příručka didaktiky dějepisu. Ostrava 2009.

V. Čapek a kol.: Didaktika dějepisu II, Praha 1988.

Z. Beneš: Kleió ve škamnách a na stupínku. ČČH 101 1/2003, s. 1-26.

Historie a škola I - III, IV, VI.. Praha 2004, 2005, 2009.

Z. Kalhous - O- Obst a kol: Školní didaktika, Praha 2002

V. Kratochvíl: Modely na rozvíjanie kompetencií žiakov. K transformácii vzťahu histórie a školského dejepisu, Bratislava 2004.

M. Pasch a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha 1998.

J. Průcha: Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média, Brno 1998.

J. Průcha: Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha 2002. zahraniční:

H.-J. Pandel - G. Schneider (Hrsg.): Handbuch Medien im Geschichtuntericht, Schwalbach/Ts. 20053.

U. Mayer .- H.-J. Pandel, G. Schneider (Hrsg.): Handbuch Methoden im Geschichtsunterricht. Schwalbach/Ts. 2004.

K. Bergmann u. a.: Handbuch der Geschichtsdidaktik, Seelze Velber 19924, 19975

Wspólczesna Didaktiky historii. Warszawa 2005.

(tato literatura je k dispozici na Ústavu českých dějin) rozvíjející:

J. Průcha: Vzdělávání a školství ve světě, Praha 1999

J. Průcha: Multikulturní výchova, Praha 2001.

E. Hierhold: Rétorika a prezentace, Praha 2005.

Podmínky atestací

U Z je vyžadována praktická dovednost v základních učitelských výkonech, a to jak v simulovaných podmínkách cvičení, tak ve vlastní pedagogické praxi.

Obsahem zkoušky jsou teoretické znalosti z didaktiky dějepisu a ověření schopnosti studenta je aplikovat v praktické rovině, stejně jako schopnosti rozpoznat v praktických oblastech školního dějepisu jejich teoretickou základnu