Annotation
Intelektuální dějiny současnosti: krize liberální demokracie v historickém zrcadle - 20. a 30. léta 20. stol. versus 0. a 10. léta 21. stol. Četba textů
Výběrový semin ář
ZS/LS 2017/2018
Cíl předmětu
V současných debatách o ohrožení demokracie ze strany populismu a autoritářství nejrůznějšího druhu se často objevuje srovnání s delegitimizací demokracie a její destrukcí v meziválečném období. Příznakem síly historické paralely je všudypřítomný pojem a obava z návratu „fašismu“, který bývá chápán jako doprovodný jev pozvolného rozpadu poválečného antifašistického konsenzu coby morálně-politického fundamentu poválečných demokracií. Seminář se pokusí vztáhnout tyto globální debaty k českému, československému a středoevropskému prostoru, který má své zvláštnosti, který je ovšem stejně jako před necelým stoletím i dnes součástí zápasu o demokracii v celoevropském a celosvětovém rozměru.
Stěžejní částí semináře bude společná četba a diskuze nad některými příležitostnými a některými „velkými texty“ debaty o krizi demokracie meziválečného období a dnes. Primárně nám nepůjde o texty z provenience demokratické teorie jako spíše o ukázky teoreticky zakotveného demokratického aktivismu. Tedy „politické myšlení“ vznikající z dobového boje o demokracii spíše než systematický přehled přístupů současné politické teorie k demokracii. Metaforicky řečeno se pokusíme obrátit naši (českou, středoevropskou) reflexi dějin a povahy demokracie a tím i nabourat některé zažité stereotypy našich demokratických identitních narativů. Zatímco dosud převažoval post-komunistický výkladový rámec vymezující se primárně proti ancien régime autoritářské státně-socialistické diktatury, stále větší prostor si dnes dobývá alternativní pohled postihující hlubší historické dimenze moderního zápasu o demokracii a právní stát.
V rámci semináře budeme usilovat o několikerou historizaci: a) historizaci naší dnešní situace ve smyslu snyderovského „poučení“ 20. stoletím jako ohrožením demokracie zprava i zleva b) historizaci vymezující se proti příliš zjednodušenému čtení dnešní reality prizmatem meziválečného období, tj. kritiku dnešních zpolitizovaných historických obrazů abstrahujících od rozlišování kontextu, příčin jakož i způsobů krize tehdy a dnes c) historizaci pojmů demokracie a právního státu samých, které jsou pro historiky přirozeně nikoliv primárně teoretickým konceptem nýbrž především normativní a regulativní ideou v dějinách stejně jako společenskou praxí.
Jedním z hlavních motivů diskuzí nad texty bude tedy vedle jejich obecné politické a občanské relevance i snaha zamyslet se nad jejich použitelností resp. limity pro konkrétní historický a politologický výzkum. Seminář bude stejně jako v minulých letech pracovat způsobem dílny, tj. kombinovat četbu a interpretaci obecných textů k tématu s úsilím o aplikaci těchto konceptů v praxi v rámci výzkumné práce členů semináře.
Anotace
Seminář je určen zejména studentům specializace moderní a soudobé dějiny v bakalářském i magisterském cyklu studia stejně jako studentům politologie. Je však otevřen i frekventantům doktorandského cyklu. Zaměřuje se na srovnání a kritický rozbor základních myšlenkových proudů, ideologických směrů a diskurzivních formací reflektujících stav středoevropské, evropské a americké demokracie ve dvou klíčových krizových obdobích jejího vývoje.
Atestace
Zápočet: na základě splněné četby a aktivní účasti na seminářích. Zkouška: totéž jako na zápočet plus prezentace a obhajoba vlastního textu nejlépe části bakalářské, diplomové či disertační práce v rámci semináře.
Orientační tematické okruhy:
Zlaté věky demokracie a post-demokracie (G. Ferrero, C. Crouch)
Narativy demokracie (E. Beneš, J. L. Fišer, I. Bibó, P. Rosanvallon, C. Lefort, A. Gagyi)
Demokracie, intelektuálové a elity (J. Benda, G. Mosca, J. Schumpeter, R. Dahl, Ch. Lasch, V. Klaus, E. Szalai)
Populismus resp. kult vůdce, fašismus (E. Canetti, Ortega y Gasset, F. Modráček, I. Krastev, D. Smilov)
Technokracie a manažerské vládnutí (A. Baťa, L. Boltanski-E. Chiapello, A. Babiš)
Zánik západu (O. Spengler, E. Cioran, W. Streeck, M. Bárta)
Konzervativní revoluce a „culture war“ (E. Jünger, E. Thomson, R. Legutko)
Demokracie a instituce (I. Bibó, J. Scheinost, R. Dahl)
Demokracie a svrchovanost (C. Schmitt, J. Lukács, P. Rosanvallon)
Demokracie a konstituování moci (C. Schmitt, A. Negri, A. Kalyvas)
Národ, stát, demokracie (B. Piasecki, Š. Polakovič, J. Durych, R. Scruton, V. Mináč, A. Macierewicz)
Demokracie v čase imperialismu resp. globalizace
Orientační literatura:
Ivan. T. Bérend: The Decades of Crisis: Central and Eastern Europe Before World War II, Berkeley CA: University of California Press 1998.
Luc Boltanski – Eve Chiapello: The New Spirit of Capitalism. London: Verso 2007.
Colin Crouch: Post-Democracy, London: Polity Přes 2004
Robert A. Dahl: Demokracie a její kritici, Praha: Victoria Publishing, 1995
Geoff, Eley: Forging democracy: the history of the left in Europe, 1850 – 2000. Oxford: Oxford University Press, 2002.
Dean Howard: Spectre of Democracy, NY: Columbia University Press 2002.
Tony Judt: Poválečná Evropa: Historie po roce 1945, Praha: Slovart 2008.
Andreas Kalyvas: Democracy and the Politics of the Extraordinary: Max Weber, Carl Schmitt, and Hannah Arendt. Cambridge: Cambridge University Press, 2008.
Claude Lefort: Complications: Communism and the Dilemmas of Democracy, NY: Columbia University Press, 2007
Tim B. Müller: Nach dem Ersten Weltkrieg. Lebensverusche moderner Demokratien, Hamburg: HIS Verlag 2014.
Jan-Werner Müller: Contesting democracy: political ideas in twentieth-century Europe, New Haven, CT : Yale University Press, 2011
Pierre Rosanvallon, Democracy Past and Future, NY: Columbia University Press, 2006
Timothy Snyder: Tyranie : 20 lekcí z 20. století, Praha : Paseka : Prostor, 2017
Manfred Schmidt: Demokratietheorien, Opladen: Leske-Budrich 2000
Fritz Stern: The politics of cultural despair. A study in the rise of the Germanic ideology. University of California Press, Berkeley, 1961
Volker Weiß: Die autoritäre Revolte. Die Neue Rechte und der Untergang des Abendlandes. Klett-Cotta, 2017