Sylabus
Zimní semestr Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin
1) Úvod. • Dějiny dějepisectví jako historická disciplína. • Rozdělení referátů
2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Referát: výběr ze starověkého dějepisectví
3) Středověké dějepisectví. Referát: (výběr) Kroniky z doby pozdních Přemyslovců; kroniky doby Karla IV.; Husitské kroniky
4) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; Referáty: B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský
5) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“. Referát: Vico – Nová věda; Herder: Filozofie dějin
6) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800 Referát: Kritické dějepisectví Gelasia Dobnera Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.) •
7) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus. Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet
8) Německo
1. pol.
19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy. Referát: L. Ranke
9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann. Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš) + F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny
19. stol. Referát: Dějepisectví Františka Palackého (J. Štaif, K. Činátl,…)
10) Francie a Německo
2. poloviny
19. století a kolem roku
1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim Ustavování univerzitní historiografie v Německu
2. pol.
19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt • Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu; • „Spor o Lamprechta“ • Jacob Burckhardt • E. Durkheim •
11. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin; Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin LETNI SEMESTR Fialové – doporučeno všem Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza)
1)18.
2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů
2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání
3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta; F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích) Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr
4) Marx a marxismus. Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů
5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus. Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“
6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie. Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, … Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky
7) III. Generace Annales – „mentality“ Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, … E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů
8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias S. Freud: Ďábelská neuróza v
17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy
9) Změna atmosféry v
60. a
70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat
10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“ Giovanni Levi: On Microhistory Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie Robert Darnton: Kočičí masakr
11)
29.4. Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu Josef Macek – k sémantice… Jaroslav Ira – politické pojmy… Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n
12) Od women´s / men´s history k gender history. J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…) Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“)
13) Paměť, čas a vyprávění. Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History
Anotace
Historiografie
Historiography
Povinný kurz pro studující bakalářského studia (standardně III. ročník) vedený formou přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse).
Cílem je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě celou chronologickou linii od antiky po historiografii soudobou s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami.
Podmínky atestace:
Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem)
Zkouška : standardně dvě otázky na základě povinné literatury, jedna obecnějšího charakteru (směr, období, vlivný autor nebo škola), druhá s užším zaměřením na základě titulů povinně volitelných či doporučených. Na základě předložené četby pak bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu.
• jednooboroví: minimálně 6 titulů, z toho min. 3 z literatury základní;
• dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury povinně volitelné (nebo doporučené),
Zimní semestr
Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin
• 1. Úvod.
• Dějiny dějepisectví jako historická disciplína.
• 2. Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Středověké dějepisectví.
• 3. Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský
• 4. Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“. Četba: Vico, Voltaire;
• 5. osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800
Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.)
• 6. Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus.
• 8. Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy.
• 9. Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann, „rukopisy“
• 10. F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol.
• 11. Francie 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim
• 12. Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; M. Weber; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt
• 13. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin;
Letní semestr 1) 22. 2. Úvodní hodina; rozdělení referátů¨
Uvedení do historiografie 20. století
+ Eliška Králová: orientální historiografie
BLOK C: Formování „velkých paradigmat“ 20. stol. 2) 29. 2. Německo 19. století a kolem roku 1900.
Max Weber: Daniel Šiška
Jacob Burckhardt: ? Miloš Hrůza
? případně kdyby někdo chtěl už sem: Milan Valach: Marxova filozofie dějin (výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii) 3) 7. 3. Historiografie na pražské univerzitě ve 2. pol. 19. století; Gollova škola a počátky kulturních dějin; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin
Spor o rukopisy II. (Masaryk, Goll, Gebauer…) Jenda Kulík
Spor o smysl českých dějin Jan Ruprich
Josef Pekař -- Tomáš Kotrouš 4) 14. 3. Formování „školy“ Annales I. a II. generace. Strukturalismus, longue durée
Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr
Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání 5) 21. 3. Marx a poválečný západní marxismus
Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii
E. Hobsbawm – dílo a jeho koncepce 28. 3. Zelený čtvrtek – děkanské volno 6) 4. 4. Česká poválečná historiografie mezi marxismem a strukturalismem
Autoři k referování – na výběr:
F. Graus; J. Macek; O. Urban (Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost přp. Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic
O. Urban – Kapitalismus a česká společnost – výňatky
M. Hroch (Buržoasní revoluce v Evropě)
F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích)
Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr… 7) 11. 4. III. Generace Annales – „mentality“ autoři k výběru: Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, E. Le Roy Ladurie …
Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy 8) 18. 4. Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin
Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat
+ Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství
Erik H. Erikson (Mladý muž Luther) a Norbert Elias (Civilizační proces) 9) 25.4. Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“
Giovanni Levi: On Microhistory
Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur
Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod
Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie
Robert Darnton: Kočičí masakr 10) 2. 5. Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu
Josef Macek – k sémantice…
Jaroslav Ira – politické pojmy…
Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby
Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n
N. Fairclough – kritická analýza diskursu 11) 9. 5. Od women´s / men´s history k gender history
J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis
Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…)
Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“)
Příp. J. Hutečka nebo R. Kučera – k mužským studiím 12) 16. 5. Paměť, čas a vyprávění.¨
Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History
Literatura základní:
ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost : historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část I., II. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 1997
IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002.
BERGER Stefan, FELDNER Heiko, PASSMORE Kevin (ed.), Jak se píšou dějiny: teorie a praxe. Brno 2016.
- Zde zejména kapitoly:
- 1. H. Feldner: Nová vědeckost v dějepisectví kolem roku 1800
- 3. P. Lambert: Profesionalizace a institucionalizace historie
- 4. G. Eley: Marxistická historiografie
- 5. J. Harvey: Historie a sociální vědy
- 6. M. Middell: Annales
- 7. K. Passmore: Poststrukturalismus a historie
- 8. G. Walkerová: Psychoanalýza a historie
- 9. D. Gentilcore: Antropologické přístupy
- 10. S. Berger: Komparativní historie
- 12. T. Welskopp: Sociální dějiny
- 13. P. Hudsonová: Hospodářské dějiny
- 14. B. Southgate: Intelektuální dějiny / dějiny idejí
- 15. L. L. Downsová: Od dějin žen k dějinám genderovým
Literatura povinně volitelná:
BURKE, Peter: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán, 2011.
BURKE, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha: NLN, 2004.
ČINÁTL, Kamil, Dějiny a vyprávění, Praha 2011
DOBIÁŠ, Dalibor et al. Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885). Vyd. 1. Praha: Academia, 2014.
DÜLMEN, Richard van. Historická antropologie: vývoj, problémy, úkoly. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2002.
HAVELKA, Miloš, ed. Spor o smysl českých dějin. Vyd. 1. Praha: Torst, 1995-2006.
STŘEDOVÁ, Veronika. Cesty českého historického myšlení ke strukturalismu. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014]
STŘEDOVÁ, Veronika. Strukturalismus v českém historickém myšlení. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, [2014], ©2014.
ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2009.
VALACH, Milan. Marxova filozofie dějin. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2005.
WHITE, Hayden, Metahistorie, Brno 2011.