Sylabus
Předmět aktuálně vyučován prof. Štaifem a Mgr. Bernáškem, akademický rok 2023/2024:
V semináři budou konkrétně se studenty probírána a dis, akademický rok tována následující témata.
Sylabus, prof. Štaif
T ÉMATA ZIMNÍHO SEMESTRU
(Každé téma zabírá cca 1-2 setkání) - Co jsou sociální dějiny: od dějin nižších vrstev, přes strukturální dějiny, po lingvistický a kulturní obrat - Současné sociální dějiny a příbuzné obory - Teorie modernizace, konfliktualismus a konsensualismus v interpretaci dějin společnosti - Sociální souvislosti protoindustrializace a průmyslové revoluce - První demografický přechod/demografická revoluce - Sekularizace a vědecká revoluce, odkouzlení světa - Nacionalismus
TÉMATA LETNÍHO SEMESTRU
(Každé téma zabírá, cca 1- 2 setkání, na přání studentů je možno vložit i další témata) - Politické štěpení moderní společnosti (cleavages) - Sociální stratifikace - Totalitarismus, revizionismus, post-revizionismus - Každodennost a konzum - Gender History
Sylabus, Mgr. Bernášek
Seminář doplňuje stejnojmennou přednášku. V zimním semestru je pozornost věnována historiografii a fenoménům spjatým se společenskou modernizací, která tvoří osu sociálně historického chápání tohoto období. Seminář formou diskuze nad zadanými texty nabízí prostor k debatě a podrobnému seznámení se s vybranými tématy.
Podmínky atestace
Eseje (rozsah 3 normostrany) a 85% úspěšnost v zápočtovém testu, který proběhne prezenční či distanční formou v závislosti na aktuální epidemiologické situaci.
Distanční forma výuky
Distanční výuka bude probíhat v čase semináře prostřednictvím MS Teams. Podrobnosti k přihlášení budou zveřejněny podle aktuální epidemiologické situace nejpozději tři dny před zahájením výuky na stránce předmětu v SIS a zapsaným studentům zaslány mailem.
Seznam témat a doporučené literatury 1. Úvod do sociálních dějin. Místo sociálních dějin v systému historické vědy. Okolnosti jejich vzniku a jejich inspirátoři. Geneze sociálních dějin. Metody a témata sociálních dějin.
LITERATURA:
HARRINGTON, Austin a kol. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 495 s.
JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s.
STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. 1. V Praze: Scriptorium, 2014. 449 s. 2. Stručný přehled historiografie sociálních dějin do 2. světové války (USA, Velká Británie, Německo, Francie).
LITERATURA:
IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 177 s.
JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s. 3. Stručný přehled historiografie sociálních dějin po 2. světové válce (USA, Velká Británie, Německo, Francie).
LITERATURA:
IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 177 s.
JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s. 4. Sociální struktura.
LITERATURA:
STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. 1. V Praze: Scriptorium, 2014. 449 s.
GIDDENS, Anthony. The Class Structure if the Advanced Societies. London: Hutchinson Univ. Library, 1973. 336 s. 5. Rodina, Hajnalova linie a modely rodiny.
LITERATURA:
HAJNAL, John. European marriage pattern in historical perspective.
In: Glass, D.V. ; Eversley, D.E.C. Population in History. Arnold, Londres.
LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s.
MITTERAUER, Michael. Sozialgeschichte der Familie. Kulturvergleich und Entwicklungsperspektiven. 1. Aufl. Wien: Braumüller, 2009. 155 S. 6. Demografická revoluce.
LITERATURA:
DOKOUPIL, Lumír et al. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999. 141 s.
HORSKÁ, Pavla, MAUR, Eduard a MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002. 352 s.
LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s.
PAVLÍK, Zdeněk. Nástin populačního vývoje světa. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1964. 307 s. 7. Protoindustrializace.
LITERATURA:
KLÍMA, Arnošt. Manufakturní období v Čechách. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 523, [1] s.
MYŠKA, Milan. Problémy a metody hospodářských dějin: metodické problémy studia dějin sekundárního sektoru. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 252 s. (Kapitola o protoindustrializaci).
MYŠKA, Milan. Proto-industriální železářství v českých zemích: robota a jiné formy nucené práce v železářských manufakturách. V Ostravě: Ostravská univerzita, [1992]. 164 s. 8. Průmyslová revoluce.
LITERATURA:
LANDES, David S. Bohatství a bída národů: proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí. Překlad Emílie Harantová. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2004. 632 s.
LANDES, David S. The unbound Prometheus: technological change and industrial development in western Europe from 1750 to the present. Cambridge: Cambridge University Press, 1969. 9, 566 s.
MYŠKA, Milan. Problémy a metody hospodářských dějin: metodické problémy studia dějin sekundárního sektoru. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 252 s.
WEBER, Max. The Protestant ethic and the spirit of capitalism. 1st. pub. in Routledge classics. London: Routledge, 2001. xlii, 271 s. 9. Politické revoluce.
LITERATURA:
DAVIES, James C.: Toward a Theory of Revolution. American Sociological Review. Vol. 27, No. 1 (Feb., 1962), pp. 5-19. (http://www.jstor.org/stable/2089714?seq=1#page_scan_tab_contents)
GIDDENS, Anthony a SUTTON, Philip W., ed. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013. 1049 s.
LENSKI, Gerhard Emmanuel. Power and Privilege: A Theory of Social Stratification. University of North Carolina Press, 1966. 495 s.
HUNT, Lynn. Francouzská revoluce: politika, kultura, třída. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 269 s.
MOORE, Barrington: Injustice: The Social Bases of Obedience and Revolt. M. E. Sharpe, 1978. 540 s.
TILLY, Charles. Die europäischen Revolutionen. München: C.H. Beck, 1993. 368 s.
TILLY, Charles. Politika kolektivního násilí. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 278 s.
TILLY, Charles. Social movements, 1768-2004. Boulder: Paradigm, 2004. x, 194 s. 10. Sekularizace.
LITERATURA:
BÖCKENFÖRDE, Ernst-Wolfgang a HANUŠ, Jiří, ed. Vznik státu jako proces sekularizace: diskuse nad studií Ernsta-Wolfganga Böckenfördeho. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 149 s.
FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Sekularizace českých zemí v letech 1848-1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 139 s.
FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Sekularizace venkovského prostoru v 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. 271 s.
MCLEOD, Hugh. Náboženství a lidé západní Evropy (1789-1989). 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2007. 215 s.
MCLEOD, Hugh. Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. 367 s.
RÉMOND, René. Náboženství a společnost v Evropě. Překlad Anna Hánová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 273 s. 11. Modernizace a modernizační teorie.
LITERATURA:
GIDDENS, Anthony. Důsledky modernity. Překlad Karel Müller. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 158 s.
HLAVAČKA, Milan. Co je to modernizace
Anotace
Seminář přiblíží studentům současné moderní sociální dějiny (SD) potom, co prošly kulturním, lingvistickým a prostorovým obratem. Důraz bude položen na konfliktní a spolupracující (kolaborativní) ideální typ společenských vztahů, roli konfliktů a krizí v jejich vývoji, interakce mezi různými společenskými zájmy, legitimitu společenského uspořádání a roli konsenzu, moci a násilí v jejím udržování, proměnách a změnách. Dále půjde o roli různých stratifikací v utváření společenských vztahů, tj. "tříd", genderu, etnicity a kultury, jakož i různých emancipačních hnutí. Dále to bude kulturní zakotvení těch hodnost, jimiž se lidé řídí jako historičtí aktéři. V tomto smyslu budou se studenty probírány a diskutovány klíčové pojmy a koncepty současných moderních SD, viz sylabus.
Výuka je primárně prezenční, v závislosti na vývoji epidemiologické situace a pokynů vedení FFUK je však třeba počítat s případnými přechody na distanční formu. Distanční forma předpokládá kombinaci samostudia, konzultací a videokonferencí O případných změnách budou studenti vždy informováni prostřednictvím mailu.