Anotace
Historiografie
Historiography
Cílem kurzu je představit souhrnně dějiny dějepisectví v jejich komplexní šíři časové i tematické. Kurz sleduje v podstatě chronologickou linii s důrazem na historiografii 19. a 20.-21. století, s níž se studující budou ve své práci setkávat nejčastěji. V prvním semestru se výuka soustředí na období zhruba do poloviny 20. století, kdy se historie pozvolna utvářela jako „katedrová“, „univerzitní“ věda a filozofii dějin nahrazovala nová velká paradigmata dominantní ve společenských vědách (historismus, pozitivismus, marxismus, strukturalismus, psychoanalýza). Letní semestr se pak zaměří na období poválečné a soudobé historiografie, kdy se „velká paradigmata“ postupně rozkládala a byla nahrazována novými přístupy a metodami.
Kurz je standardně veden formou kombinace přednášky se seminářem / čtením – tedy samostatnou četbou studujících (referáty a diskuse).
• Podmínky atestace: Zápočet – pravidelná aktivní účast (s referátem)
• Zkouška – předložení seznamu prostudované odborné literatury (jednooboroví: min. 6 titulů, z toho min. 3 monografie, z nichž 1-2 by měly vycházet z literatury základní; dvouoboroví: min. 1 titul ze základní literatury, 2 tituly z literatury doporučené), na jehož základě bude vedena rozprava, prověřující základní orientaci v probíraných okruzích, schopnost zařadit směr/školu/osobu/dílo do souvislostí vývoje poznávání minulosti a prokázat orientaci v teorii a metodologii historické vědy, eventuálně ve vztahu k dalším vědeckým oborům, podoborům nebo polím výzkumu.
• Jednooboroví: Standardně jsou kladeny 2 otázky – jedna obecnější, druhá založená na některém z přednášených tematických okruhů a bližší samostatné volbě studující/ho na základě jeho / její četby; Dvouoboroví: 1 otázka obecnější založená na základní literatuře.
Zimní semestr
Blok A: „Předkatedrová“ historiografie a filozofie dějin 1) Úvod.
• Dějiny dějepisectví jako historická disciplína.
• Rozdělení referátů 2) Od dějepisectví starověku ke křesťanskému obrazu dějinnosti. Středověké dějepisectví. 3) Od humanistické erudice a kritiky k barokní historiografii v Evropě i v českých zemích; B. Balbín; P. Skála ze Zhoře, P. Stránský
• 4) Osvícenství: od erudice k „dějinám mravů“ a nové filozofii dějin (Vico, Voltaire, Condorcet, Herder; Eruditi vs. „filozofové“.
Četba: Vico, Voltaire;
• 5) osvícenská historiografie v českých zemích; historiografie v klášterech (Rajhrad); Dobner; Dobrovský; světové a kulturní dějiny kolem roku 1800
Blok B: Formování „katedrové“ historiografie (19. stol.)
• 6) Francie mezi revolucí 1789 a Komunou. Guizot. Spory o Francouzskou revoluci – od De Maistra k Micheletovi. Nová filozofie dějin: A. Comte a pozitivismus.
• Referát: A. Comte a pozitivismus nebo Jules Michelet
• 8) Německo 1. pol. 19. století: Romantismus, historismus, idealismus. Ranke, Profesionalizace historické vědy (Humboldtovy reformy), historické časopisy.
• Referát: L. Ranke
• 9) Romantická historiografie v českých zemích. Woltmann, Jungmann.
• Referát: „rukopisy“ (Dalibor Dobiáš)
• 10. F. Palacký a historiografie v českých zemích kolem poloviny 19. stol.
• 11. Francie 2. poloviny 19. století a kolem roku 1900. Pozitivní historická věda: H. Taine. Ustavování univerzitní historiografie a Revue historique; Sociologické výzvy: E. Durkheim
• 12. Ustavování univerzitní historiografie v Německu 2. pol. 19. století. Humboldtovy reformy a spory o podstatu historie; německý Historikerstreit a spory o Lamprechta; německá historická škola – G. Schmoller, M. Weber, W. Sombart; Wilhelm Dilthey, Jacob Burckhardt
• Referáty: Max Weber; Protestantská etika a duch kapitalismu;
• „Spor o Lamprechta“
• Jacob Burckhardt
• 13. Gollova škola ; spor rukopisy a spor o smysl českých dějin;
Referáty: Spor o rukopisy; Spor o smysl českých dějin
LETNI SEMESTR
Fialové – doporučeno všem
Blok C – Formování „velkých“ paradigmat (marxismus, strukturalismus, psychoanalýza) 1)18. 2. Úvodní hodina; opakování, rozdělení referátů 2) Revue de Synthese a „škola“ Annales I., a II. generace. Strukturalismus, longue durée
Marc Bloch: Králové divotvůrci – výběr
Fernand Braudel: Longue durée/dlouhé trvání 3) Česká historiografie meziválečného a raného poválečného období ; J. Pekař, J. Šusta;
F. Kutnar: Malé dějiny brambor – výběr; Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu (zde zejm. pasáž o blouznivcích)
Z. Kalista: Století andělů a ďáblů – výběr; Tvář baroka – výběr 4) Marx a marxismus.
Milan Valach: Marxova filozofie dějin; výběr z knihy - historický materialismus v marxistické filozofii
Albert Mathiez/Albert Soboul: Francouzská revoluce – výběr z textů 5) Poválečný západní marxismus a neomarxismus.
Frankfurtská škola, E. Hobsbawm; E. P. Thompson; J. Habermas; „neomarxismus“ 6) Mezi marxismem a strukturalismem – česká poválečná historiografie.
Z. Nejedlý, F. Graus; J. Macek; O. Urban, M. Hroch, …
Fr. Graus: Živá i mrtvá minulost
Z. Nejedlý: Komunisté – dědici našich pokrokových tradic
O. Urban – Kapitalismus a česká společnost - výňatky 7) III. Generace Annales – „mentality“
Jacques Le Goff, Georges Duby, Philippe Ariès, …
E. Le Roy Ladurie: Karneval v Romansu – výběr z textů
E. Le Roy Ladurie: Montaillou, okcitánská vesnice – výběr z textů
(1.4. Zelený čtvrtek – děkanské volno) 8) Psychoanalýza; Psychohistorie a freudiánství: Erik H. Erikson a Norbert Elias
S. Freud: Ďábelská neuróza v 17. století ; Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci
Erik H. Erikson: Mladý muž Luther – úvodní kapitoly
Případně Norbert Elias: O procesu civilizace, vybrané kapitoly: Agresivita; Teorie civilizace
Blok D: Konec „velkých“ paradigmat; postmoderní výzvy 9) Změna atmosféry v 60. a 70. letech. Kritiky. L. Stone. Návrat vyprávění a postmoderní výzvy. Michel Foucault; diskurs a diskontinuita dějin
Foucault – Diskurs a epistémé (Diskurs) – obecné koncepty; příp. Dohlížet a trestat 10) Mikrohistorie / historická antropologie a počátky „nových kulturních dějin“
Giovanni Levi: On Microhistory
Clifford Geertz: úvodní kapitoly k Interpretaci kultur
Carlo Ginzburg: Benandanti, výběr z textů; Sýr a červi - úvod
Pavel Himl: Ďábel v síti byrokracie
Robert Darnton: Kočičí masakr 11) 29.4. Jazykový obrat; od dějin pojmů a historické sémantiky ke kritické analýze diskursu
Josef Macek – k sémantice…
Jaroslav Ira – politické pojmy…
Michal Pullmann – „autoritativní diskurs“ a sémantika přestavby
Reinhart Koselleck: Begriffsgeschichte/n 12) Od women´s / men´s history k gender history.
J. W. Scottová: Gender, A Useful Category of Historical Analysis
Lucie Storchová – Jana Ratajová: studie k raně novověkým textům (výbory Žena není příšera; Nádoby mdlé,…)
Denisa Nečasová: Genderové stereotypy v politice („Devatenácté století v nás“) 13) Paměť, čas a vyprávění. Hayden White; Paměťová studia (Nora, Assmann) ; Oral History