Syllabus
Historiografie kód110300 neučitelský dvouobor
Vyučující: prof. Z. Beneš
LS 2022/2023, atestace ZK
Anotace
Předmět chce seznámit se základními způsoby poznávání historické skutečnosti v jejich vývoji od zrodu dějepisectví po současnou situaci a její problémy. Soustřeďuje se proto na obecnější rovinu charakterizace dějepisectví než je biograficko-bibliografický přístup k němu; uváděna ale samozřejmě budou významní historici a citace z jejich základních děl s analytickým komentářem.
Učivo je rozděleno do 6 chronologicky řazených celků, z nichž prvním třem bude věnován časový prostor menší než celkům 3 – 6.
Atestace
Předmět je zakončen ZK, která bude mít formu rozpravy vycházející z předloženého seznamu četby. Bude sledovat orientaci studentky/ta v základních otázkách poznávání historické skutečnosti v jejích vývojových metodických proměnách a obecně kulturních souvislostech.
Učivo 1. Dění, dějiny, historie, historiografie
Základní pojmy a termíny, komunikační kanály historických informací 2. Rétorický model dějepisectví – historie jako vyprávění I.
Antická východiska (Hérodótos, Aristoteles, Cicero), křesťanské pojetí dějin (sv. Augustin), středověké dějepisectví, renesančně-humanistické dějepisectví, barokní, či eruditivní, dějepisectví? 3. Od narratio k noesis – jak se rodila historie jako věda
Zrod novodobé historické kritiky, věda jako metodické myšlení podřízené určitým pravidlům, osvícenská historiografie 4. Co je historická věda – a existuje vůbec?
Empiricko-kritický model historické vědy („pozitivismus“) a jeho varianty, národní historiografie, „nové pomocné vědy historické“, psychologie, sociologie, aj. 5. Historická věda a/jako umění
Historie jako kulturně vzdělávací a politický nástroj, mimovědecké interpretace dějin v umění 6. Postmoderna a narativismus – historie jako vyprávění II.
Postmodernismus jako teorie radikální plurality = ztráta hodnot a dějinných orientací?, mediální historiografie
Literatura:
Zdeněk Beneš, Raně novověká historiografie. In Základní problémy studia raného novověku. Praha 2013, s. 615-648.
Zdeněk Beneš, Historiografie 19. století. In Základní problémy studia moderních a soudobých dějin. Praha 2014, s. 59-117.
Ernst Bernheim, Úvod do studia dějepisu. Praha 1932.
Marie Bláhová, Historiografie latinského kulturního okruhu ve středověku + Historiografie ve středověkých Čechách. In Staročeská kronika tak řečeného Dalimila 3, Praha 1995, s. 11-161.
Jan Horský, Formování moderní vědy. In Základní problémy studia raného novověku. Praha 2013, s. 649-669.
Frederik Jameson, Postmodernismus, neboli kulturní logika pozdního kapitalismu. Praha 2016.
Donald R. Kelley, Frontiers of history : historical inquiry in the twentieth century by Yale University, 2006.
Jde o třetí díl trojdílných dějin dějepisectví:
Faces of History. Hiystorical inquiry from Herodotos to Herder.
Fortunes of History. Historical inquiry from Herder to Huizinga
Druhý a třetí díl jsou dostupné v e-verzi v Národní knihovně Praha.
Též D. Kelley, Versions of History from Antiquity to the Enlightenment, tamtéž.
František Kutnar – Jaroslav Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha 1974 a 19771, 19922, 19973.
Ma r e k , Jaroslav: Proudy ve světové historiografii po druhé světové válce; B e n e š , Zdeněk: Jaroslav Marek o soudobém dějepisectví poloviny 20. století. ČMM CXXXVII/2018, č. 2, s. 365-400.