Sylabus
Úvod do studia historie Přednáška s cvičením seznámí studenty s předmětem a vývojem historiografie, se základy filozofie dějin, s úkoly a významem historiografie jako vědního oboru, s jejím vztahem k jiným společenskovědním oborům, se členěním historie, postupem historického výzkumu, heuristikou jako činností. Studenti se postupně naučí pracovat s odbornou a populárně vědnou literaturou, encyklopediemi, slovníky a prameny (nepsané, ústní, písemné). Nedílnou součástí bude práce s elektronickými médii (archivy, knihovny). Studenti se seznámí s knihovnami FF, UK, Národní knihovnou, s Historickým ústavem AV ČR, archivy a dalšími vědeckými institucemi. Dále studenti získají základní pracovní návyky (vytváření bibliografií, uložení archivních fondů a sbírek, zásady práce v knihovně a archivu), dále základy ediční techniky, transkripce a historické kritiky, porozumění historickému textu. Součástí náplně bude návštěva některých vědeckých pracovišť (např. Archiv Univerzity Karlovy či jiných archivů) a vycházka po Praze s historickou náplní. Studenti během výuky budou pověřování úkoly jako orientace v českých a zahraničních encyklopediích, časopisech, bibliografiích, vytváření vlastní bibliografie k danému tématu, napsání anotace, recenze, prezentace vybraného problému a diskuse k němu. Sylabus: Konkrétní rozvržení jednotlivých témat bude upřesněno během semestru A) Zimní semestr
1) Seznámení s náplní předmětu, požadavky,
2) Co je historie? Vývoj historie, filozofie dějin, historik
3) Filozofie dějin, význam historie, vztah historie k jiným vědním oborům, členění historie
4) vědecké instituce – knihovny, muzea, archivy, galerie, vědecké ústavy, vysoké školy
5) Encyklopedie obecné, oborové, práce s nimi; kompendia, práce s nimi. Příručky
6) Periodika, časopisy, sborníky, odborné, populárně-naučné
7) Prameny a literatura. Pojem „historický pramen“, klasifikace historických pramenů, pramen a památka, nepsané prameny
8) Heuristika jako činnost, bibliografie
9) Citování (norma a odborný úzus), zkratky
10) Technika práce s odbornou literaturou (výpisky, xerox, digitální foto, sken) 11-12) Praktická cvičení
13) Exkurze B) Letní semestr
1) Opakování probrané látky. Volba tématu práce. Zadání tématu pro závěrečnou prezentaci
2) Metody a techniky historikovy práce, pozvánkový aparát a práce s ním
3) Historická geografie, mapy, atlasy, topografie
4) Anotace, zpráva, recenze – teoretické a praktické ukázky
5) Studie, články, monografie – teoretické a praktické ukázky
6) Prameny písemné, institucionální provenience; normativní, osobní povahy a literární, ústní prameny, paměti
7) Archivy a práce v nich, organizace a pomůcky
8) Zásady ediční techniky a transkripce, historické kritiky. Edice.
9) Prezentace výsledků bádání, studie, článek, monografie, referát, workshop, konference, kongres
10) Nová média, internet 11-12) Praktická prezentace zadaného tématu, hlavní problémy, osobní bibliografie,
13) Exkurze Doporučená literatura Antologie francouzských společenských věd. Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách, Praha) 8,
1995. E. Carr, Co je historie?, Praha
1967. Z. Beneš, Problémy dějin historiografie, Praha
1995. M. Bloch, "Obrana historie aneb povoláním historik", Cahiers du CEFRES Praha, 1995, s. 35-105; reprint Argo, Praha
2010. J. Čechurová, J. Randák a kol., Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha
2014. S. Čmejrková – F. Daneš – J. Světlá, Jak napsat odborný text, Praha
1999. M. Dočekalová, Tvůrčí psaní pro každého, Praha
2006. U. Eco, Jak napsat diplomovou práci, Olomouc
1997. M. Havelka, Dějiny a smysl, Praha
2001. J. Horský, Historická antropologie, in Historická demografie, 1993, sv. 17, s. 241-270. F. Hrdlička, Průvodce po literárním řemesle (Základy tvůrčího psaní), Praha
2004. M. Hroch a kol., Úvod do studia dějepisu, Praha
1985. H. S. Hughes, Historie jako umění a věda, Praha
1970. G. G. Iggers, Dějepisectví ve
20. stol.: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha
2002. (překlad) Z. Jindra – F. Svátek – J. Štaif, Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, sv.1 - O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru, Praha
1997. Z. Kalista, Cesty historikova myšlení, Praha
2002. F. Kutnar – J. Marek, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha
1997. J. Marek, Příspěvky k typologii historikova textu, ČČH, 1993, roč. 91, čís.
4. s. 531-544. J. Marek, O historismu a dějepisectví, Praha
1992. J. Pekař, O smyslu českých dějin, Praha
1990. J. Pešková, Role vědomí v dějinách, Praha
1998. K. R. Popper, Bída historicismu, Praha 1994,
2000. M. Šedivá Koldinská, I. Cerman a kol., Základní problémy studia raného novověku, Praha
2013. K. Štefek, Stručný nástin vývoje filozofie dějin, Hradec Králové
1999. J. Šusta, Dějepisectví, jeho vývoj v oblasti vzdělanosti západní ve středověku a době nové, Praha
1933. L. Storchová a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha
2014. A. J. Toynbee, Studium dějin, Praha
1995. D. Třeštík, Mysliti dějiny, Praha-Litomyšl
1999. D. Třeštík, Češi a dějiny v postmoderním očistci, Praha
2005. J. Vaculík – F. Čapka, Úvod do studia dějepisu a historický proseminář, Brno
2000. M. Vaněk a kol., Orální historie. Metodické a „technické“ postupy, Olomouc
2003. P. Veyne, Jak se píšou dějiny, Červený Kostelec
2010. M. Weber, Autorita, etika a společnost, Praha Fronta
1997. M. Weber, Metodologie, sociologie a politika, Praha
1998. Z. Vašíček, Obrazy minulosti, Praha
1994.