Anotace
Němčina historických pramenů
Přednáška se orientuje na nástin vývoje německého jazyka, přehled německých dialektů, seznámení s historickými měrami a váhami a historickými svátky a datacemi a dále na srovnání českých a německých geografických názvů na území České republiky.
V návaznosti na tuto problematiku budou představeny jevy týkající se vývoje jazyka v 18., 19. a 20. století se zvláštním zřetelem na aspekty němčiny za protektorátu Čechy a Morava.
Celá probíraná tematika je přizpůsobena profesním potřebám absolventů oboru archivnictví a pomocné vědy historické. 1. - Celkový přehled vývoje německého jazyka a doporučená literatura k jednotlivým etapám vývoje 2. - Vývoj od indoevropštiny k pragermánštině 3. - Stará horní němčina 4. - Střední horní němčina - nejvýznačnější literární památky, hláskový systém 5. - Střední horní němčina - morfologie a syntax 6. - Nová raná horní němčina, význam Martina Luthera pro vývoj německého jazyka 7. - Vývojové změny nové němčiny 8. - Německá nářečí na území dnešních německy mluvících států a České republiky 9. - Pražská němčina 10. - Názvy měr a vah 11. - Jména svátků 12. - Německé geografické názvy užívané v minulosti jako ekvivalenty v České republice
Seminář je věnován praktickému nácviku čtení německy psaných pramenů, a to od nejstaršího období německy psaných textů po období šedesátých let dvacátého století.
Texty jsou vybírány jednak tak, aby na nich byly demonstrovány poznatky z přednášky a jednak tak, aby odpovídaly didaktickým požadavkům na nácvik dovednosti čtení textu s porozuměním. Předpokladem pro práci s texty je předchozí absolvování kurzu paleografie.
Během výuky se posluchači seznámí s postupem při překladu německých historických textů.
Doporučená literatura
Schmidt, W. (1983), Geschichte der deutschen Sprache, Berlin.
Metke, H. (1989), Mittelhochdeutsche Grammatik, Leipzig.
Eggers, H., (1963 - 1977), Deutsche Sprachgeschichte, Reinbek bei Hamburg.
Behaghel, O., (1928), Geschichte der deutschen Sprache, Leipzig.
Masařík, Z., (1989), Historische Entwicklung des Deutschen, Praha.
Masařík, Z. (1969), Historický vývoj němčiny, Brno.
Besch, W. (2000), Sprachgeschichte, Berlin, New York.
Moser, F., (1929), Frühneuhochdeutsche Grammatik, Heidelberg.
Skála, E. (1966), Das prager Deutsch, Z.f.dt. Sprache 22, H. 1/2, S. 84.
Deutsches Rechtswörterbuch, (1939-1951), Dt. Akademie der Wissenschaften zu Berlin.
Slovníky
Boková, H. / Spáčilová, L. (2003), Stručný raně novohornoněmecký glosář, Olomouc.
Bok, V. (1995), Slovník středověké němčiny pro historiky, České Budějovice.
Lutterer, I. / Majtán, M. / Šrámek, R. (1982), Zeměpisná jména Československa, Praha.
Chvojka, M., / Skála, J. (1982), Malý slovník jednotek měření, Praha.
Grimm, J. / Grimm, W. (1854 - 1960), Deutsches Wörterbuch, Leipzig.
Kluge, F. ( 1967), Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache, Berlin (West).
Drosdowski, G., (1989), Etymologie, Mannheim, Wien, Zürich.
Lasch, A., (1928 - 1930), Mittelniederdeutsches Wörterbuch der dt. Sprache, Hamburg.
Lexer M. (1978), Mittelhochdeutsches Taschenwörterbuch, Leipzig.
Herrmann, P. (1981), Deutsches Wörterbuch, Tübingen.
Jelinek, F., (1911), Mittelhochdeutsches Wörterbuch, Heidelberg.
Götze, A., (1956), Frühneuhochdeutsches Glossar, Berlin.
Hrabák, J. (1957), Vollständige Mass-, Gewicht- und Preis-Reducktions-Tabellen für die Anwendung des metrischen Systems in Österreich, Praha.
Oelsen, E. (1933), Währungen, Massen und Gewichte der ganzen Welt, Vídeň.
Verdenhalven, F. (1968), Alte masse, Münze und Gewichte aus dem deutschen Gebiet, Neustadt an der Aisch.
Pfohl, E. (1987), Ortslexikon Sudetenland, Nürnberg.
Doporučená literatura týkající se nářečí
Wiesigner, P. (1970), Phonetisch-phonologische Untersuchungen zur Vokalentwicklung in den Dialekten, Berlin.
Bach, A., (1965) Deutsche Mundartforschung, Heidelberg.
Becker, H., (1937), Sächsische Mundartforschung, Dresden.
Frings, Th, (1936), Grundlagen des Meißnischen Deutsch, Halle/Saale.
Mitzka, W. (1957), Hochdeutsche Mundarten, Berlin.
Hucke, H. (1961), Thüringischer Dialektatlas, Berlin.
Besch, W. (1967), Sprachlandschaften und Sprachausgleich im 15. Jh. Studien zur Erforschung der spätmitteldeutschen Schreibgrammatik und zur Entstehung der neuhochdeutschen Schriftsprache, München.
Goepfert, E. (1878), Die Mundart des sächsischen Erzgebirges, Leipzig.
Gradl, H. (1895), Die Mundarten Westböhmens, München.
Heilig, O. (1898), Grammatik der ostfränkischen Mundart, Leipzig.
Zatočil, L. (1950), Soupis nejdůležitějších dialektických znaků německého nářečí staroslezského a rakouskobavorského, in: Slezský sborník, Jahrg. 48.
Schwarz, E. (1960), Sprache und Siedlung in Nordbayern, Nürnberg.
Smeller, A.J. (1972), Bairisches Wörterbuch, München.
Gradl, H. (1870), Der ostfränksiche Dialekt in Böhmen, Eger.
Požadavky k atestaci
Zápočet: představení jedné z kapitol z knihy Schmidt, W. (1983), Geschichte der deutschen Sprache, Berlin v semináři paleografický přepis a překlad do češtiny a současné němčiny německy psané listiny nebo jiného uceleného textu vzniklého na území naší republiky cca. na jednu stranu (rozsah konkrétního textu je možno předem konzultovat s vyučující)
Zkouška:
Podmínkou pro připuštění ke zkoušce je představení jedné z kapitol z knihy Schmidt, W. (1983), Geschichte der deutschen Sprache (Berlin) v semináři a seminární práce. Práce musí obsahovat paleografický přepis a překlad do češtiny a současné němčiny německy psané listiny nebo jiného uceleného textu vzniklého na území naší republiky cca. na jednu stranu (rozsah konkrétního textu je možno předem konzultovat s vyučující) a dále analýzu hláskové, morfologické, syntaktické a lexikální roviny, upozornění na možné nářeční prvky a další vývojové zvláštnosti textu. K práci musí být přiložena kopie originálu listiny.
Seminární práci je třeba odevzdat nejpozději 14 dní před termínem zkoušky přímo vyučující v konzultačních hodinách nebo osobně donést či poslat na adresu PhDr. Helena Hasilová, Jazykové centrum UK FF, Celetná 20, 110 00 Praha 1 - sekretariát. Práce není možno posílat e-mailem.
Teoretická část zkoušky - prokázání znalostí z oblasti vývoje německého jazyka, měr a vah, geografických názvů a svátků (odpovídající látce prezentované na přednáškách).
Praktická část zkoušky - 1. Studenti archivnictví prokáží schopnost přeložit úryvky středověkého textu a novověkého textu do češtiny a současné němčiny za pomoci slovníků (slovníky je možno si ke zkoušce přinést - i slovníky překladové). 2. Studenti historie (specializace - středověk) prokáží schopnost překladu úryvků středověkého textu do češtiny a současné němčiny za pomoci slovníků (slovníky je možno si ke zkoušce přinést - i slovníky překladové).