Přednáška se zaměřuje na proces konstituování historické vědy v 19. století a sleduje vývoj a proměny historiografie v 20. století. V popředí zájmu jsou významné paradigmatické zlomy v pojetí historické vědy, jež zosobňují jak významní historici a jejich „zlomová“ díla (např. Michel Foucault), posuny na úrovni metodologie oboru (např. nástup mikrohistorie), tak formativní spory, k nimž v rámci oboru docházelo (např. Historikerstreit v
Německu). Přednáška nabízí ucelený a komplexní přehled o hlavních vývojových trendech, metodách, osobnostech a dílech zejména evropské historiografie.
Anotace
Přednáška je určena studentům všech specializací. Nabízí základní přehled o hlavních vývojových trendech, metodách, osobnostech a dílech zejména evropské historiografie. Reflexe teoretických základů historiografie patří k základním předpokladům vědecké práce bez ohledu na konkrétní badatelské zaměření.
Atestace kolokvium: rozhovor na základě probraných témat zkouška: zkouška v podobě písemné práce (8 normostran) na zvolené téma z okruhu přednášky
Sylabus 1. (21. 2.) Předpoklady historické vědy v 19. století (Hegel, Michelet, Ranke, Marx, Nietzsche, Burckhardt aj.). 2. (28. 2.) Epistemologické ukotvení historické vědy (Max Weber). 3. (6. 3.) Konstitutivní témata historiografie a jejich proměny (žánr biografie, národ a třída, kultura, modernizace, jedinec v dějinách aj.). 4. (13. 3.) Diskuze o smyslu dějin a podobách historiografie (Benedetto Croce aj.). 5. (20. 3.) Francouzská škola Annales a její proměny. 6. (27.3.) Interdisciplinární inspirace I. – geografie a kulturní antropologie. 7. (3. 4.) Interdisciplinární inspirace II. – lingvistika a literární teorie. 8. (10. 4.) – K čemu diskurz a diskurzivní analýza? (Michel Foucault aj.). 9. (17. 4.) – Podoby sociálních dějin (Pierre Bourdieu aj.). 10. (24. 4.) Lingvistický obrat: historická věda a vyprávění (Paul Ricoueur, Hayden White). 11. (1. 5.) Historiografie mezi dějinami a pamětí (Aleida Assmannová, Pierre Nora). 12. (8. 5.) Teorie a praxe postmoderní historiografie (New historicism, Simon Schama). 13. (15. 5.) Závěrečná diskuze.
Základní studijní literatura:
• Assmann, Aleida, Geschichte im Gedächtnis. München 2007.
• Assmann, Aleida, Lange Schatten der Vergangenheit, München 2006.
• Barthes, Roland, Mytologie, Praha 2004.
• Bolton, Jonathan (ed.), Nový historismus / New historicism, Brno 2007.
• Bourdieu, Pierre, Teorie jednání, Praha 1996.
• Burke, Peter, Co je kulturní historie?, Praha 2011.
• Certeau, Michel, Psaní dějin, Brno 2011.
• Croce, Benedetto, Historie jako myšlení a jako čin, Brno 2006.
• Dülmen, Richard van, Historická antropologie, Praha
• Foucault, Michel, Archeologie vědění, Praha 2002.
• Havelka, Miloš, Dějiny a smysl, Praha 2001.
• Horský, Jan, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním, Praha 2009.
• Chartier, Roger, Na okraji útesu, Praha 2010.
• Iggers, Georg, Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002.
• Ricoeur, Paul, Čas a vyprávění I.-III., Praha 2000 a 2007.
• Vašíček, Zdeněk, Obrazy /minulosti/, Praha 1996.
• Veyne, Paul, Jak se píšou dějiny, Praha 2010.
• Weber, Max, Metodologie, sociologie a politika, Praha 2009.
• White, Hayden, Metahistorie, Brno 2011.
• White, Hayden, Tropika diskurzu, Praha 2010.