Sylabus
Předmět podává nástin hlavních směrů světového ekonomického myšlení novověku s důrazem na 19. a 20. století. Sleduje vývoj a podoby moderní ekonomie ?hlavních proudů", od merkantilismu a fyziokratismu ke klasické škole politické ekonomie, dále přes marginalistickou revoluci ke školám neoklasickým.
Zvláštní místo je vymezeno keynesovské revoluci a podobám neokeynesovství a tzv. antikeynesovské ?kontrarevoluci" v období po druhé světové válce. Paralelně jsou sledovány alternativní ?nestandardní" teorie, historická škola, marxismus, rakouské škola mezního užitku aj.
Současně se světovým vývojem bude detailněji pojednán výklad o formování českého ekonomického myšlení 19.století počínaje A.Bráfem prosazeným českým hospodářským nacionalismem přes pragmatické teorie respektující rakouskou školu mezního užitku v dílech A. Rašína a jeho následovníků.
Zvláště budou pojednány první ucelené hospodářské teoretické systémy K. Engliše aj.
Macka. V období po 2.světové válce nezůstanou stranou teoretické postuláty marxistických ekonomů, kteří se podíleli na formování centrálně plánovaného hospodářství a jeho reformách.
Výklad o českém ekonomickém myšlení bude uzavřen nastíněním teoretických přístupů k hospodářské transformaci českých zemí. Výklad dějin ekonomického myšlení bude komplementován jeho reflexí v reálném hospodářském životě a bude demonstrovat, že hospodářská politika, její formování a naplňování je věcí veřejnou.
Zápasy o ovlivňování směru vývoje ekonomiky a její mantinely tvoří jedno ze stěžejních komponent politického života společnosti, která zásadním způsobem spoluurčuje celkový vývoj.
Anotace
Předmět podává nástin hlavních směrů světového ekonomického myšlení novověku s důrazem na 19. a 20. století ve vzájemné podmíněnosti s vývojem hospodářským i sociálním. Sleduje vývoj a podoby moderní ekonomie "hlavních proudů", od merkantilismu a fyziokratismu ke klasické škole politické ekonomie, dále přes marginalistickou revoluci ke
školám neoklasickým. Zvláštní místo je vymezeno keynesovské revoluci a podobám neokeynesovství a tzv. antikeynesovské "kontrarevoluci" v období po druhé světové válce. Paralelně jsou sledovány alternativní "nestandardní" teorie, historická škola, marxismus, rakouské škola mezního užitku aj. Současně se světovým vývojem bude detailněji pojednán výklad o formování českého ekonomického myšlení 19.století počínaje A.Bráfem prosazeným českým hospodářským nacionalismem přes pragmatické teorie respektující rakouskou školu mezního užitku v dílech A. Rašína a jeho následovníků. Zvláště budou pojednány první ucelené hospodářské teoretické systémy K. Engliše a J. Macka. V období po 2.světové válce nezůstanou stranou teoretické postuláty marxistických ekonomů, kteří se podíleli na formování centrálně plánovaného hospodářství a jeho reformách. Výklad o českém ekonomickém myšlení bude uzavřen nastíněním teoretických přístupů k hospodářské transformaci českých zemí. Výklad dějin ekonomického myšlení bude komplementován jeho reflexí v reálném hospodářském životě a bude demonstrovat, že hospodářská politika, její formování a naplňování je věcí veřejnou. Zápasy o ovlivňování směru vývoje ekonomiky a její mantinely tvoří jedno ze stěžejních komponent politického života společnosti, která zásadním způsobem spoluurčuje celkový vývoj.