Sylabus
1. Metodologický úvod, bibliografie
2. Možnosti analýzy lidského jednání: historie vs. ekonomie. Potřeby, zájmy, motivace - Lidské jednání a rozhodování - První vymezení pojmů altruismus a egoismus
3. Altruismus a sobectví pohledem náboženství a filosofie. Pojem bližního - Dobro a spravedlnost -Aristotelova Etika Níkomachova a pojem ctnosti
4. Altruismus a sobectví pohledem sociobiologie. Biologický altruismus - Teorie skupinového a příbuzenského výběru - Evolučně stabilní strategie chování - Spolupráce a reciprocita
5. Altruismus a sobectví pohledem ekonomie. Homo economicus - Racionalita a egoismus - Adama Smith, dobročinnost a sympatie - Gery Becker a teorie preferencí
6. Koncepty lidské spolupráce. Marcel Mauss a teorie daru - Družstevnictví jako forma kooperace na bázi dobrovolnosti a svépomoci
7. Filantropie jako strategie lidského jednání. Spolupráce - Štěstí - Blahobyt
8. Koncepty občanské společnosti. Sociální dilemata - Společenská smlouva: Rousseau, Hobbes, Locke - Sociální kapitál
9. Dobro a ctnost. Posun ve vnímaní dobra a ctností - Instituce dobra v občanské společnosti - Vývoj zákonodárství v oblasti filantropie
10. Individuální vs. společesnká odpovědnost. Domény soukromého a státního sektoru Soukromá solidarita - Sociální stát - Efekt vytěsňování
11. Příklady filantropie v historii. - Motivace k altruistickému a filantropickému jednání.
12. Dtto. - Závěrečné shrnutí znalostí o pojmu altruismus a filantropie.
Anotace
Kurz se zaměří na sociálně-ekonomickou analýzu lidského jednání v historické perspektivě. Je založen na interdisciplinárním přístupu, kombinujícím v prvé řadě možnosti historie, ekonomie a sociologie, ale také filosofie či religionistiky, okrajově sociobilogie. Egoismus bývá označován jako hlavní charakteristický rys homo economicus, jako dobrovolné lidské chování mající v intencích ekonomie jako vědy o lidském jednání za cíl zlepšení postavení, v němž se jednající člověk právě nachází. Altruismus má překvapivě stejný cíl - s tím rozdílem, že altruisticky jednající člověk přínosy ze svého jednání nevyjadřuje penězi, ale dobrým pocitem, zlepšením postavení v sociální skupině, růstem reputace. Oba druhy chování však vyhovují Ricardovu zákonu komparativních výhod.
V předmětu budou kombinovány přístupy přednášky a semináře. Nejprve budou vysvětlena příslušná témata a následně budou dále analyzována a diskutována na základě četby odborných textů.