Debata o totalitních režimech se v posledním čtvrtstoletí dostala do zvláštní polohy. Na jedné straně se ve veřejném prostoru pojmy “totalita” a “totalitní” staly běžnou součástí výpovědí o moderních dějinách, často s politickými a aktualizačními konotacemi.
Na straně druhé pak historici již celá desetiletí vedou debaty o povaze tzv. totalitních režimů a redefinují jejich dějiny (revizionismus, postrevizionismus apod.), velmi často právě proti pojmu totalitarismu. Propast, která zeje mezi poučenou historickou obcí a laickou ve řejností, je symptomem širšího problému historiografie a potud je bytostně otázkou její metodologie. Jednou z cest jak najít možné odpovědi na vzniklou situaci je četba zdánlivě známých, tradovaných a kanonizovaných textů.
V tématu totalitarismu snad neexistuje emblematičtější kniha než slavná práce Hannah Arendtové z roku 1951 s názvem Původ totalitarismu. Kurz bude probíhat formou postupného dialogického výkladu knihy, jejího obsahu, předpokladů a metodologie s tím, že na každé setkání bude třeba si příslušnou kapitolu alespoň rámcově nastudovat.
Zároveň bude práce s knihou opouštět její pole směrem k revizionistickým a postrevizionistickým námitkám, jako i k dalším dílům Hannah Arendtové. Cílem je seznámit účastníky se základní a fundamentální argumentací, která se pozitivně i negativně stále odráží v současných debatách o povaze totalitních režimů.