Sylabus
1. Úvodní hodina (dějiny vzdělávání a dějiny vědy jako předmět historikova zkoumání, struktura evropské vzdělanosti na prahu novověku, vynález knihtisku jako počátek informační revoluce)
2. Univerzity v nové době (krize středověkých univerzit, humanistická kritika vzdělávání, devotio moderna a školy bratří společného života, Erasmus Rotterdamský, humanistické univerzity ve Wittenbergu a Ingolstadtu, Philip Melanchton a idea protestanské univerzity, Kalvín a ženevská akademie)
3. Republika učenců (utváření specifické skupiny vzdělanců, korespondenční sítě, dopady knihtisku a šíření typografické kultury, formování vědeckých společností jako protiváhy akademické strnulosti, proces tzv. vědecké revoluce)
4. Instituce vědeckého poznání (vznik prvních akademií, Kristýna Švédská a její pokusy, Royal Society, Francouzská akademie, Leibnizův plán pruské akademie, Wolffův plán petrohradské akademie nauk)
5. Vzdělávání v éře baroka (školské řády, jezuitský boj o ovládnutí univerzit, opozice proti jezuitské kontrole vzdělávání, německý pietismus jako zdroj pedagogických reforem, univerzita v Halle)
6. Přístupy a metody dějin vědy ve výzkumu vzdělanosti (dějiny vědy a dějiny vzdělávání jako historické subdisciplíny, pramenná základna pro dějiny poznání, anachronní a diachronní perspektiva dějin vědy, problém anachronismů v dějinách vědy a techniky, dějiny vzdělávacích institucí, koncepty místa poznání a geografie poznatků)
7. Exkurze do archivu Univerzity Karlovy (návštěva knihovny a archivu ÚDAUK v Celetné; zajištěno skrze PhDr. Zděňka Vaška)
8. Vzdělávací program britského osvícenství (obrat k užitečnosti ve vědách, gentlemanská věda jako součást průmyslové revoluce, reformy skotských univerzit, Lunar Society of Birmingham, Humphry Davy a Royal Institution)
9. Šiřitelé osvěty (čtenářské spolky a veřejné knihovny, rozvoj gramotnosti a informační revoluce, vlastenecké hospodářské společnosti a zemědělská osvěta, vznik muzeí, počátky technického školství)
10. Osvícenecké univerzitní reformy (osvícenecká kritika univerzitní výuky, postátnění a pokusy o sekularizaci výuky, Immanuel Kant a debata o nižších a vyšších fakultách, univerzitní reformy tereziánské a josefinské, Josef Stepling, Jan Tadeáš Peither, Ferdinand Seibt, pražská univerzita po zrušení jezuitů)
11. Pruská univerzitní reforma (pruská diskuze o podobě moderní univerzity, von Stein a von Beyme, univerzitní reformy v pojetí Schleimachera, Fichteho a Schellinga, bratři Humboldtové, berlínská univerzita)
12. Nové pojetí vzdělávání (plány na reformy vzdělávání v porevolučních Spojených státech, francouzská revoluce a úsilí o vytvoření národního vzdělávacího systému, Napoleon a vznik Císařské univerzity)
Anotace
Specializační přednášky se perspektivou strukturálně pojatých dějin vědy a techniky věnují utváření moderního vědeckého a akademického provozu od humanistické kritiky středových univerzit až po vznik moderní univerzitní koncepce v okolí Wilhelma von Humboldta. Na příkladech utváření vědeckých a vzdělávacích institucích a proměnách funkce a role univerzit je sledována komplikovaná cesta etablování nových vědních oborů a proměna ve vzájemném vztahu univerzit, vědy a učenců. Konkrétní příklady a prameny budou vycházet zejména z britského a severoněmeckého protestantského prostředí, pozornost se však bude soustředit také na situaci pražské univerzity v konfrontaci s dobovými trendy. Prostor bude poskytnut též dobovým představám učenců o uspořádání univerzitní výuky.
Specialized lectures from the perspective of a structural approach to the history of science and technology trace the formation of modern scientific and academic functioning from the humanistic criticism of medieval universities to the beginning of the modern university concept in Wilhelm von Humboldt´s environment. Based on examples of the establishment of scientific and educational institutions and transformations of the function and role of universities, we will trace the complicated journey of the establishment of new scientific disciplines and the transformation in the mutual relationship between universities, science and scholars. The specific examples and primary sources will be based mainly on the British and Northern German protestant environment; however, attention will also be given to the situation at the Prague university in confrontation with the contemporary tendencies. Space will also be given to the contemporary ideas of scholars on the organization of university education.