PVP - Nástroj prospěšný i vražedný. Kartelizace ve středoevropské perspektivě

Sylabus

1. Úvod: základní pojmy a literatura, fungování dokonalého a nedokonalého trhu.

2. Od monopolistických praktik k tvořivé destrukci: od statického k dynamickému přístupu k monopolizaci trhu.

3. Politická či ekonomické racionalita? Kartelizace a dekartelizace evropského hospodářství.

4. Od konjunktury k ekonomické krizi, od kartelizace k cenovým válkám.

5. Černá skříňka: konfrontace a kooperace uvnitř monopolní organizace.

6. Býti outsiderem, aneb logika kolektivního chování.

7. Transfer technologií, nebo monopolizace technologií?

8. Vrtěti psem: lobbingem (nejen) ke kontrole trhu.

9. Učit se a adaptovat: evoluce monopolu.

10. Monopol – nástroj prospěšný či vražedný?

11. Záv.ěrečné shrnutí, diskuze

Anotace

Převládající ekonomická teorie i legislativní praxe nahlíží proces monopolizaci a kartelizace veskrze negativně jako jev snižující tržní výkon. Před druhou světovou válkou však byly kartely v hospodářském i politickém kontextu vnímány zcela odlišně.

Na evropském kontinentu jim bylo přisuzováno zvyšování efektivity tržní konkurence, stimulování technologických inovací a zmírňování negativních dopadů hospodářských krizí. Vskutku šlo hovořit o „janusovské tváři“ kartelů.

Na jednu stranu škodily spotřebiteli, na druhou stranu ovšem kartely přispívaly dlouhodobému rozvoji ekonomiky. Jaké konkrétní dopady měly kartely na ekonomický výkon, socioekonomické vztahy na trhu i státní hospodářskou politiku?