Charles Explorer logo
🇨🇿

PVP 3 - Demokracie, ne-demokracie, autoritarismus a totalitarismus v teorii a praxi Střední Evropy

Předmět na Filozofická fakulta |
AHS788140

Sylabus

1.     Úvod – seznámení s problematikou, kontextualizace 2.     Klasická antická demokracie, středověký a raně novověký koncept „republiky“. 3.     Charakteristika liberální demokracie a její vývoj v 19. – 21. století 4.     Autokracie a oligarichie v historickém vývoji 5.     Počátky teorií totalitarismu: C. J.

Friedrich, H. Arendt, „klasické“ teorie totalitarismu (R.

Aron, R. Löwenthal aj.) 6.     Totalitarismus, post-totalitarismus a autoritarismus u J.

J. Linze 7.     Moderní hybridní režimy („neliberální demokracie“) 8.     Škála „demokracie – hybridní režimy – autoritarismus – totalitarismus“ a její limity 9.     Makro-, mezo- a mikroperspektiva demokratických a nedemokratických režimů 10.  Autoritarismus a totalitarismus v meziválečné a válečné Střední Evropě 11.  Totalitarismus, post-totalitarismus, autoritarismus, demokracie a ne-demokracie ve Střední Evropě ve 2. polovině 20. a v prvních dvou dekádách 21. století 12.  „Nevyhnutelnost demokracie“? 13.  Závěry, diskuse

Anotace

Postmoderní „krize demokracie“, posilovaná vzestupem populistických stran a hnutí v Západním světě i ve Střední Evropě, je velkou výzvou konceptu „liberální demokracie“. Vznikají nové systémy, které se označují za „neliberální“, „vedené“ či „řízené“ demokracie. Ve skutečnosti jsou však „defektními demokraciemi“ (podle konceptu Wolfganga Merkela a spol.) či „hybridními režimy“. Veřejná diskuse na dané téma prakticky neexistuje, protože vnímání demokracie se stalo jedním z bojišť tzv. kulturních válek. Na jedné straně stojí zastánci alternativních režimů, které označují za „jen trochu odlišné demokracie“, na straně druhé pak jejich odpůrci hovoří o „nové totalitě“ či „diktatuře.“

Kurs se soustředí na typologii politických režimů, ať již demokratických či nedemokratických. Analyzuje je z historického hlediska a z hlediska teorií demokracie a teorií totalitarismu. Zaměřuje se na historickou i současnou podobu těchto režimů v prostoru Střední a Západní Evropy. Ve svém závěru si klade otázku, zda je demokracie „přirozenou“ cestou vývoje lidské společnosti.