Sylabus
Požadavky na atestaci: aktivní účast na výuce schopnost diskutovat o přednášených problémech absolvování závěrečného kolokvia
Anotace:
Raně novověké dějiny jsou do značné míry dějiny šlechty, která i v období po bitvě na Bilé hoře a skončení třicetileté války zaujímala ve společnosti dominantní postavení. Svým poddaným byla vrchností, svému panovníkovi politickým partnerem, církvi ochráncem a umělcům mecenášem. Jako celek byla propojena četnými sociálními a symbolickými sítěmi a přitom každý šlechtic usiloval o osobní úspěch a úspěch vlastního rodu či rodiny. Cílem specializační přednášky je poskytnout obraz české a moravské šlechty ve všech rovinách, v nichž se pohybovala a poodhalit tajemství jejího sociálního úspěchu.
Osnova a základní problémy:
Úvod: šlechta středověká a raně novověká (koncepce sociální skupiny)
Prameny k dějinám raně novověké šlechty
Právní zakotvení české a moravské šlechty po obnoveném zřízení
Životní cyklus šlechtice
Každodennost barokního šlechtice
Šlechtické kariéry (diplomacie, dvorské a zemské úřady, vojsko…)
Reprezentace a mecenát (literatura, výtvarné umění, hudba)
Aristokratická sídla a urbanismus rezidenčních měst
Hospodářské a finanční zázemí šlechty
Sociální sítě: příbuzenství, genealogie, vertikální sítě (klientelismus a patronáž)
Šlechtici a jejich služebnictvo, šlechtici a jejich poddaní
Šlechtic a církev (patroni a ochránci nebo konkurenti a nepřátelé?)
Kolokvium: historie šlechty nebo historie šlechticů?
Základní literatura:
Lenka BOBKOVÁ (ed.), Život na šlechtickém sídle v 16.-18. století, Ústí nad Labem 1992
Václav BŮŽEK - Josef HRDLIČKA - Pavel KRÁL - Zdeněk VYBÍRAL, Věk urozených: Šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha - Litomyšl 2002
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (ed.), Paměť urozenosti, Praha 2007
Ivo CERMAN, Chotkové: Příběh úřednické šlechty, Praha 2008
Ivo CERMAN, Šlechtická kultura v 18. století: filozofové, mystici, politici, Praha 2011
Ondřej FELCMAN, Majetkové poměry feudální třídy v druhé polovině 17. století, in: Proměny feudální třídy v Čechách, AUC 1976, s. 195-225
Zdeněk HOJDA a kolektiv (edd.), Heřman Jakub Černín: Na cestě za Alpy a Pyreneje I-II, Praha 2014
Jiří HRBEK, Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740), Praha 2013
Zděněk KALISTA, Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic, Praha 1932
Tomáš KNOZ, Pobělohorské konfiskace, Brno 2004
Jiří KUBEŠ, Náročné dospívání urozených: kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750), Pelhřimov 2013
Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500-1700), Praha 2004
Jiří MIKULEC, 31.7.1627: Rekatolizace šlechty v Čechách, Praha 2005
Pavel PREISS, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, Praha 2003
Jiří SEHNAL, Deníky Jana Jáchyma ze Žerotína. Životní styl českého šlechtice v době vrcholného baroka, ČMM 119, 2000, s. 367-389
Rostislav SMÍŠEK, Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I., České Budějovice 2009
Štěpán VÁCHA - Irena VESELÁ - Vit VLNAS - Petr VOKÁČOVÁ, Karel VI. a Alžběta Kristýna: Česká korunovace 1723, Praha - Litomyšl 2009
Aleš VALENTA, Dějiny rodu Kinských, České Budějovice 2004, s. 61-113
Petra VOKÁČOVÁ, Příběhy o hrdé pokoře, Praha 2014
Vít VLNAS, Princ Evžen Savojský: Život a sláva barokního válečníka, Praha-Litomyšl 2001
Doporučená a rozšiřující literatura:
Adel im Wandel. Politik - Kultur - Konfession 1500-1700, Wien 1990
Thomas M. BARKER, Václav Eusebius z Lobkovic (1609-1677). Military Entrepreneurship, Patronage and Grace, in: Austian History Yearbook 14, 1978, s. 31-50
Ivo CERMAN, Habsburgischer Adel und Aufklärung: Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Stuttgart 2010
Eva-Marie CSÁKY-LOEBENSTEIN, Studien zur Kavaliertour österreichischer Adeliger im 17. Jahrhundert, in: MIÖG 79, 1971, s. 408-434
Georg HEILINGSETZER, Fata Starhembergica. Aristokratie, Staat und Militär zur Zeit des Prinzen Eugen am Beispiel des Hauses Starhemberg, in: Carl Gutkas (ed.): Prinz Eugen und das barocke Österreichm Salzburg-Wien 1985, s. 87-98
Mark HENGERER, Kaiserhof und Adel in der Mitte des 17. Jahrhunderts. Eine Kommunikationsgeschichte der Macht in der Vormoderne, Konstanz 2004
Zdeněk HOJDA, "Kavalírské cesty" v 17. století a zájem české šlechty o Itálii, in: Itálie, Čechy a střední Evropa, Praha 1986, s. 216-239
Katrin KELLER, Hofdamen. Amtsträgerinnen im Wiener Hofstaat des 17. Jahrhunderts, Wien-Köln-Weimar 2005
Grete KLINGENSTEIN, Der Aufstieg des Hauses Kaunitz. Studien zur Herkunft und Bildung des Staatskanzelers Wenzel Anton, Göttingen 1975
Jiří KUBEŠ (ed.), Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750), Pardubice 2007
Olga KVĚTOŇOVÁ-KLÍMOVÁ, Styky Bohuslava Balbína s českou šlechtou pobělohorskou, ČČH 32, 1926, s. 497-541
Mathis LEIBETSEDER, Die Kavaliertour. Adlige Erziehungsreisen im 17. und 18. Jahrhundert, Köln-Wien-Weimar 2004
Klaus MÜLLER, Habsburgischer Adel um 1700: Die Familie Lamberg, MÖStA 32, 1979, s. 78-108
Evelin OBERHAMMER (ed.): Der ganzen Welt ein Lob und Spiegel. Das Fürstentum Liechtenstein in der frühen Neuzeit, München 1990
Stefan SIENELL, Die Geheime Konferenz unter Kaiser Leopold I., Frankfurt am Main u a. 2001
Thomas WINKELBAUER, Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters, Wien-München 1999
Adam WOLF, Fürst Ferdinand von Schwarzenberg 1652-1703, in: týž (ed.), Geschichtliche Bilder aus Österreich II., Wien 1880, s. 146-197
+ vybrané články z Opera historica, Folia historica Bohemica, Theatrum Historiae, Frühneuzeit-Info, Journal of Early Modern History, XVIIe siècle