Syllabus
Přednáška se zaměří na interpretaci životních strategií vlivných osobností českých zemí v 19. století v kontextu společenských proměn, ale i ve vzájemných diskusích, sporech i spolupráci. Jednotlivé osobnosti mohly pochopitelně zasahovat do více sfér veřejného života.
Budou mezi ně patřit reprezentanti politiky (např. František Ladislav Rieger, Josef Alexander Helfert), školství (např.
Leopold Hasner, Josef Wenzig), vědy (např. Josef Jungmann, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně), žurnalistiky (Karel Havlíček, Karel Sabina), podnikatelského prostředí (Josef Hlávka, Jan Otto, Jan Laichter), kněží i náboženští myslitelé (např.
Augustin Smetana, František Matouš Klácel, Bedřich Košut, Karel Alois Vinařický). Připomeneme i mecenáše Vojtěcha Náprstka a spolu s ním i „ženy od Halánků“, zakladatele Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, „generaci Národního divadla“, případně i osobnosti z regionů (zde bude vítána aktivní účast studentů).
Výuku může doplnit přednáška pozvaného hosta, návštěva výstavy či „hřbitovní pouť“ s výkladem.Pracovat budeme s odbornou literaturou, egodokumenty (korespondencí, paměťmi).
Annotation
Naši výtečníci
Přednáška se zaměří na interpretaci životních strategií vlivných osobností českých zemí v 19. století v kontextu společenských proměn, ale i ve vzájemných diskusích, sporech i spolupráci. Jednotlivé osobnosti mohly pochopitelně zasahovat do více sfér veřejného života. Budou mezi ně patřit reprezentanti politiky (např. František
Ladislav Rieger, Josef Alexander Helfert), školství (např. Leopold Hasner, Josef Wenzig), vědy (např. Josef
Jungmann, František Palacký, Jan Evangelista Purkyně), žurnalistiky (Karel Havlíček, Karel Sabina), podnikatelského prostředí (Josef Hlávka, Jan Otto, Jan Laichter), kněží i náboženští myslitelé (např. Augustin
Smetana, František Matouš Klácel, Bedřich Košut, Karel Alois Vinařický). Připomeneme i mecenáše Vojtěcha
Náprstka a spolu s ním i „ženy od Halánků“, zakladatele Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, „generaci
Národního divadla“, případně i osobnosti z regionů (zde bude vítána aktivní účast studentů). Výuku může doplnit přednáška pozvaného hosta, návštěva výstavy či „hřbitovní pouť“ s výkladem.
Pracovat budeme s odbornou literaturou, egodokumenty (korespondencí, paměťmi).
Předpokladem zdárného ukončení je aktivní účast (min. 75 %), zkouška proběhne podle standardů, podmínky kolokvia budou na začátku semestru specifikovány.
Základní literatura (bude průběžně během výuky doplňována):
Cohen, Gary B.: Němci v Praze 1861–1914, Praha 2000
Hroch Miroslav, Na prahu národní existence. Touha a skutečnost. Praha 1999
Charle Christopher, Intelektuálové v Evropě 19. století, Praha 2004
Janáčková, Jaroslava: Božena Němcová. Příběhy – situace– obrazy, Praha 2007.
Janko Jan – Štrbáňová Soňa, Věda Purkyňovy doby, Praha 1988
Janoušek Pavel, Čech Poslední a První: Havlíčkova polemika s Tylem jako příklad literárněkritické komunikace. In:
Komunikace a izolace v české kultuře 19. století, Praha 2002, s. 285-297
Svátek, František, Politické elity v historiografii a politologii. Náčrt problematiky ideologie – slova- pojmu elit, in
Politické elity v Československu 1918-1948, sv. 20, 1994, s. 33-64
Štaif, Jiří, Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851, Praha 2005
Životopisy probíraných osobností (budou při výuce prezentovány i s interpretací vývoje historiografických přístupů) a dalších dle osobních preferencí studentů
Paměti a vydaná korespondence