Sylabus
Blok I.: Přemýšlení o historii 1. týden: Úvodní hodina
Úvodní hodina – co dnes znamená historie? Jaké jsou některé z jejích nejvýznamnějších metodologických debat posledních dekád? A proč je historici, filozofové a teoretici vedou? Jaká je dnes role historie ve veřejném prostoru?
Texty (distribuováno v hodině):
FRYE, Northrop. New Directions from Old. In. FRYE, Northrop, Fables of Identity: Studies in Poetic Mythology. San Diego: Harcourt, Brace, Jovanovich, 1984, str. 52–66
HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250.) 2. týden: Vyprávění
Jedna z nejvýznamnějších metodologických bitev na poli historie se vedla o to, jestli je historie víc vědou, anebo vyprávěním, a případně nakolik a co to znamená pro její schopnost vypovídat pravdu. Dokáže historie mluvit neutrálním jazykem, nebo je vždy nějakým způsobem literární?
Texty:
WHITE, Hayden. Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století. Brno: Host, 2011. 3. týden: Pojmy
Má-li být historie vědou, pak je pro ni určující práce s pojmy. Co to však obnáší, používat pojmy – neříká se jimi mnohem víc, než kolik se na první pohled zdá? A kolik toho mají pojmy společného s vyprávěním?
Texty:
POMERANZ, Kenneth. The great divergence: China, Europe, and the Making of the Modern World Economy. Princeton: Princeton University Press, 2000.
ANKERSMIT, Frank R. Narrative Logic: A Semantic Analysis of the Historian's Language. The Hague: Nijhoff, 1983. 4. týden: Čas
Na otázku, jaký je rozdíl mezi historií a třeba sociologií nebo antropologií, se jako první odpověď nabízí, že historie se zabývá minulostí. Jako disciplína je tedy definována časem; ten je přitom málokdy explicitně pojmenován, bere se jako cosi automatického. Čas ale není nevinný hráč.
Texty:
KOSELLECK, Reinhart. Futures Past. On the Semantics of Historical Time. New York: Columbia University Press, 2004.
Blok II.: Historie a svět 5. týden: Velké měřítko
Na téma času volně navazuje další okruh – myšlení ve velkých měřítkách. Co to vlastně jsou, velká měřítka? Čím se vyznačují, proč se začala používat a co si od nich dnes historici slibují?
Texty:
BRAUDEL, Fernand. Dlouhé trvání. In: Antropologie, sociologie, historie: antologie francouzských společenských věd. Praha: CEFRES, 1995, str. 145–188.
GULDI, Jo, ARMITAGE, David. The History Manifesto. Cambridge: Cambridge University Press, 2014. 6. týden: Malé měřítko
V odporu k velkým měřítkům vznikla v 70. a 80. letech minulého století mikrohistorie. Jaké byly její cíle a co nabízela za řešení? A jaký má vztah třeba ke standardní akademické historii?
Texty:
Ginzburg, Carlo. Sýr a červi: svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha: Argo, 2000.
Darnton, Robert. Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie. Praha: Argo, 2013. 7. týden: Hluboký čas
S hlubokým časem začneme splétat témata rozesetá v průběhu předchozích kurzů: fenomény času a měřítka. V nedávné době vzniklo několik přístupů, které boří hranice mezi historií a prehistorií, přírodním a lidským časem a dějiny protahují do tisíců, desetitisíců, ba i milionů let.
Texty:
SHRYOCK, Andrews, SMAIL, Daniel Lord. History and the Pre. In: The American Historical Review, 118, 3, 2013, str. 709–737.
CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005. 8. týden: Environmentální dějiny
Odehrávají se lidské dějiny nezávisle na přírodě a na krajině, anebo jsou propletené? Jsou lidé geologickou silou se schopností ovládnout své prostředí, anebo jsou lidské dějiny spíš výhonkem podnebí, které ta která civilizace osídlila?
Texty:
CHAKRABARTY, Dipesh. The Climate of History: Four Theses. In: Critical Inquiry, 35, Winter, 2009, str. 197–222.
Diamond, Jared M. Osudy lidských společností: střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii. Praha: Columbus, 2000.
Blok III.: Historie a veřejný prostor 9. týden: Volno 10. týden: Identita
Pro koho se historie píše a kdo si o ní čte? Kým se jako čtenáři historie stáváme? Jakou roli má historické vyprávění pro sebeobraz společenství, ale i sebepojetí jedince?
Texty:
ANDERSON, Benedict R. O'G. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008.
Ricœur, Paul. Čas a vyprávění. III, Vyprávěný čas. Praha: OIKOYMENH, 2007. 11. týden: Ideologie
Horký brambor historie: nakolik může být historie jakožto disciplína objektivní, nezaujatá, neutrální? Je to možné? Je to vůbec žádoucí? Je konstatování faktů neutrálním aktem? A je to nutně špatně, když je historie nějakým způsobem ideologická? Jak jinak se dá ještě rozumět pojmu ideologie?
Texty:
RICŒUR, Paul. L'idéologie et l'Utopie: deux expressions de l'imaginaire social. In: Cultures et foi, 96, mars-avril, 1984, str. 35–41. (bude dostupné v češtině)
KELLNER, Hans. Language and Historical Representation: Getting the Story Crooked. Madison: University of Wisconsin Press, 1989. 12. týden: Dílna / čtení
Poslední dvě hodiny budou věnovány prezentacím studentských prací. Studenti se zkraje semestru rozdělí do skupin po 2-4 lidech (záleží na účasti v kurzu) podle svého zájmu či témat svých bakalářských/diplomových prací a zkusí k nim přistoupit z perspektivy jednoho z okruhů, s nimiž jsme během kurzu pracovali. Výstupem by měl být workshop orientovaný na jejich vlastní výzkum a doprovozený jedním metodologickým problémem.
Alternativou je četba vybraných historických textů prizmatem některého z probraných okruhů. 13. týden: Dílna / čtení
Viz výše.
Anotace
Patřila vůbec někdy historie jenom historikům? O historii se odjakživa zajímali filozofové, teoretici nebo literární vědci, ale stejně tak historici často vstupují na pole geografie, archeologie, ekonomie, poslední dobou i přírodních věd. Jako by toho nebylo dost, historie se vždy píše v nějakém společenském prostoru a chtíc nechtíc s ním vstupuje do dialogu. K tomu se připojují další problémy: kdy historie vlastně začíná a kdy končí? Pro koho se píše? Je p říroda součástí historie? Odpovědět na otázky „jak“ a „proč“ dělat historii se dnes zdá být čím dál tím nesnadnější.
Cílem kurzu je projít některými nedávnými a současnými debatami, jež vedla historie s filozofií, s ekologií nebo s literární vědou. Zajímat nás budou témata jako čas, dlouhé trvání, ideologie a identita, vyprávění v historii, ale i schopnost historie vypořádat se se současnými problémy světa.
Kurz bude veden formou semináře, předpokládá čtení textů na týdenní bázi. Texty budou distribuovány v hodinách, část četby je jenom v angličtině. Od účastníků kurzu se předpokládá aktivní účast v hodině. Součástí atestace je účast ve workshopu: studenti se podle svého vlastního zájmu rozdělí do skupin a na konci semestru budou prezentovat svůj projekt. V tom by měli představit vybraný historický problém – ideálně související s jejich vlastním výzkumem – a vztáhnout ho k jednomu z témat, jimiž během kurzu projdeme. Cílem kurzu je tak především pomoci studentům v přemýšlení nad jejich vlastními badatelskými zájmy.