Sylabus
Specializační přednáška LS 2022–2023
Šlechtic a jeho úředník v raném novověku
PhDr. Jiří Hrbek, Ph. D. středa 12:30 – 14:05, učebna 200
Požadavky k atestaci:
· aktivní účast na výuce (max. tři absence za semestr)
· absolvování závěrečné diskuze (zápočet)
· absolvování zkoušky (zkouška)
Anotace:
Cyklus přednášek na téma šlechtické ekonomiky v raném novověku navazuje a rozvíjí cyklus proslovený v LS 2021–2022, kdy byla hlavním tématem šlechtická identita, kariéra a reprezentace v 17. a 18. století (název: Barokní šlechta v Čechách a na Moravě). Tentokrát se bude pozornost soustředit na celé období raného novověku (tedy na 16. až 18. století) a na komplex šlechtického hospodaření. Právě šlechtic a jeho úředník či úředníci byli klíčovými hybateli ekonomického vývoje českých zemí v těchto staletích, manažery, investory, vlastníky i nájemci panství, základních hospodářských, ale i sociálních, správních a politických jednotek. Náplní přednášek bude představit život vrchnosti a jejích zaměstnanců, tedy jednotlivců prožívajících každodenní starosti i radosti, jejichž osudy se protínaly s dlouhodobými celospolečenskými trendy (modernizace, byrokratizace, profesionalizace) a společně vytvářely obraz raně moderních Čech.
Základní témata:
Panství jako správní, hospodářská, politická a kulturní jednotka raného novověku
Majetková strukturu české a moravské šlechty
Ekonomická činnost šlechty: shromažďování bohatství, jeho investice i ztráta, bankroty
Úřednická struktura panství (vrchnostenské instrukce, systém kontrol, platy)
Každodennost života na panství z pohledu vrchnosti a jejích úředníků
Životní osudy vrchnostenských úředníků
Šlechtic a úředník v procesu ekonomické modernizace
Literatura:
Ivo Cerman: 1. 11. 1781. Zrušení nevolnictví. Základ občanské svobody, Praha 2022
Veronika Čapská: Jan Kristián Swéerts- Sporck a František Girtler – na společné cestě mezi zbožností a ekonomickým zájmem, Theatrum historiae 6, č. 9, 2011, s. 79–96
Jaroslav Čechura: Černínové versus Kysíbelští, Praha 2003
Václav Černý: Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimoniálního velkostatku, Praha 1930
Pavel Himl: Vrchnost a venkované v myšlení poddanské společnosti na českokrumlovském panství v 17. a 18. století, Opera historica 4, 1995, s. 153–194
Jiří Hrbek: Fürstenberští úředníci na křivoklátském panství 18. století, Folia Historica Bohemica 33, č. 2, 2018, s. 333–365
Josef Hrdlička (ed.): Autobiografie Jana Nikodéma Mařana Bohdaneckého z Hodkova, České Budějovice 2003
Josef Hrdlička: Víra a moc. Politika, komunikace a protireformace v předmoderním městě (Jindřichův Hradec 1590–1630), České Budějovice 2013
Jan Kilián (ed.): Martin Pru šek z Prušova. Studie životopisná a edice hejtmanského kopiáře z let 1611–1614 (1616), Mělník 2007
Tomáš Knoz: Državy Karla staršího ze Žerotína po Bílé hoře, Brno 2001
Martin Krummholz: Gallasovský hofmistr Johann Heinrich Dienebier (1677–1748), Theatrum historiae 6, č. 9, 2011, s. 375–396
Anna Kubíková: Hejtmané na eggenberských panstvích v Čechách, Archivum Trebonense 5, 1982, s. 38–60
Pavel Matlas: Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? Hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17. a 18. století, Praha 2011
Pavel Matlas: Sociální původ, vzdělání, kariérní strategie a motivace patrimoniálních úředníků na panství Hluboká, Sborník archivních prací 61, 2011, s. 435–463
Eduard Maur: Český komorní velkostatek v 17. století, Praha 1975
Jakub Mírka: Josef František Puteani vrchním správcem panství Františka Josefa hraběte z Vrtby. Vrchnostenští úředníci a správa venkovských panství na přelomu 18. a 19. století, Folia Historica Bohemica 34, č. 1, 2019, s. 79–124
Jan Pohl (ed.): Dopisy Jana Kolence z Kolna, hejtmana JMCké panství Zbirova, Točníka, Dvora Králova z let 1643 a 1646–1647, Praha 1911
Marie Ryantová: Vrchnostenské hospodaření na panství Vysoký Chlumec v 17. a na počátku 18. století. Příspěvek k dějinám českého velkostatku, České Budějovice 2014
Lucie Rychnová: František Josef Šlik a česká barokní krajina, Praha 2020
Aleš Stejskal: Prosopografická analýza rožmberského a švamberského úřednictva (1550–1616). Model a jeho fungování, Sborník archivních prací 54, 2004, s. 323–458
Aleš Valenta: Lesk a bída barokní aristokracie, České Budějovice 2011
Anotace
Cyklus přednášek na téma šlechtické ekonomiky v raném novověku navazuje a rozvíjí cyklus proslovený v LS 2021–2022, kdy byla hlavním tématem šlechtická identita, kariéra a reprezentace v 17. a 18. století (název: Barokní šlechta v Čechách a na Moravě). Tentokrát se bude pozornost soustředit na celé období raného novověku (tedy na 16. až 18. století) a na komplex šlechtického hospodaření.
Právě šlechtic a jeho úředník či úředníci byli klíčovými hybateli ekonomického vývoje českých zemí v těchto staletích, manažery, investory, vlastníky i nájemci panství, základních hospodářských, ale i sociálních, správních a politických jednotek. Náplní přednášek bude představit život vrchnosti a jejích zaměstnanců, tedy jednotlivců prožívajících každodenní starosti i radosti, jejichž osudy se protínaly s dlouhodobými celospolečenskými trendy (modernizace, byrokratizace, profesionalizace) a společně vytvářely obraz raně moderních Čech.