Anotace
Cílem přednášky je uvést posluchače do problematiky raně novověkého dvora na příkladu vídeňské dvorské společnosti. Dvůr představoval v 17. a 18. století nejen mocenský nástroj, ale také místo setkávání, uzavírání dohod a kompromisů; zdejší etiketa potom společenskou normu. Důraz bude kladen na dvůr jako živý organizmus procházející neustálou proměnou, jejímiž aktéry byli sami dvořané.
Atestace se bude udílet po absolvování kolokvia (společné diskuse nad vybranými tématy). Nutnou podmínkou je minimálně 75% účast (max. 3 absence za semestr).
Seznam témat: 1. Historiografie a prameny (vyrovnávání se s paradigmatem Norberta Eliase) 2. Institucionální rámec I. (panovník a dynastie) 3. Institucionální rámec II. (nejvyšší dvorské úřady a jejich „štáby“) 4. Institucionální rámec III. (nejvyšší centrální úřady) 5. Náboženství a náboženské instituce dvora 6. Ceremoniál a každodennost: dvorský život jako permanentní slavnost? 7. Dvůr na cestách (přesuny a jejich logistické zabezpečení, dvůr a město) 8. Možnost kariéry: patronáž a klientelismus 9. Dvořané: ti, kteří spojili svůj život s mocí (životní osudy vybraných jedinců) 10. Ikonografie dvorské společnosti
Seznam literatury:
Rostislav SMÍŠEK, Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I., České
Budějovice 2006
Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500-1700), Praha 2004
Václav BŮŽEK – Pavel KRÁL (edd.), Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr (1526-1740), Opera historica 10, České Budějovice 2003
Ivo CERMAN, Raimundo Montecuccoli a „válečná strana“ na dvoře Leopolda I., in: Historie a vojenství 51, 2002, s. 568-603
Štěpán VÁCHA a kol., Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, Praha 2009