Anotace
Cíl předmětu: Seznámení s novými trendy a možnostmi interdisciplinárního studia českých dějin v evropském kontextu.
Anotace: Specializační přednáška je určena pro studenty specializace český středověk a český raný novověk v bakalářském i magisterském cyklu studia. Zaměřen je na evropský kontext českých dějin z interdisciplinární perspektivy dějin kultury a idejí.
Sylabus
Už od pozdní antiky a stejně tak ve středověku se v myšlení evropských elit úzce prolínaly geografické, geopolitické a náboženské pojmy Europa – Christianitas – Occidens, z jejichž reflexe se v politických, církevních a učeneckých kruzích začínají rodit koncepty Evropy jako svébytné civilizační entity. Klíčové je období na přelomu 14. a 15. století, kdy Osmanská říše obsadila rozsáhlá území Levanty a Balkánu: křesťanstvo, které samo sebe dosud nahlíželo jako transkontinentální církevně-politickou veličinu, tenduje od té doby stále více ke splynutí s geografickou Evropou, pojmy „Evropa“ a „evropský“ se rasantně vrací zpět do politického povědomí západního křesťanstva. Specifickou roli v tomto procesu utváření „evropské identity“ hrálo od 13. století České království, jehož panovníci se stylizovali do role nového Alexandra Velikého, obránce Evropy a křesťanstva vůči „jinakosti“
Východu. Jedním z vrcholů těchto tendencí je doba císaře Karla IV. s nebývalým nárůstem sebevědomí českých elit. Čechové se tehdy vidí jako vyvolený národ, Nový Izrael, jenž je předurčen být instrumentem k obnově církve a světa. Z perspektivy českého mesianismu je pak třeba interpretovat též mnohovrstevnatý proud české reformace, která sama sebe chápala jako univerzální reformní program. Vědomí specifické role Čechů v dějinách spásy je přítomno i v politickém myšlení 15. až 17. století.
(přednáškové okruhy)
- fungování pojmů Europa – christianitas – Occidens a jejich prolínání
- národní mesianismus na křesťanském Západě
- Evropa a křesťanstvo kolem r. 1200
- Evropa a křesťanstvo ve středověké kartografii
- Český král jako nový Alexandr Veliký 1200-1300
- Císař Karel IV. jako „imperator mundi“
- Česká reformace a Češi jako vyvolený národ 1400-1450
- Nový Izrael? Role evropských národů ve středověku
- Jiří z Poděbrad a jeho projekt integrace Evropy/křesťanstva
- Evropa a Osmanská říše 1350-1500
- Čechy jako srdce Evropy? Idea reformačního 16. století
Literatura
• P. Hlaváček et al., (In)tolerance v evropských dějinách / (In)tolerance in European History (Europaeana
Pragensia 3), Praha 2011.
• H. Duchhardt, P. Hlaváček, W. Eberhard et al., Bruncvík a víla. Přemýšlení o kulturní a politické identitě
Evropy/Bruncwik und die Nymphe. Die Überlegungen zur kulturellen und politischen Identität Europas
(Europaeana Pragensia 2), Praha 2010.
• P. R. Beneš, P. Hlaváček, C. V. Pospíšil et al., Františkánství v kontaktech s jiným a cizím (Europaeana Pragensia 1 – Historia Franciscana III.), Praha 2009.
B. Horyna, Idea Evropy. Pohledy do filosofie dějin, Praha 2001.
• C.-O. Carbonell et alii, Evropské dějiny 1. Mýty a záhady, Praha 2004.
• F. Cardini, Evropa a islám, Praha 2004.
• N. Davies, Evropa – dějiny jednoho kontinentu, Praha 2005.
• O. Halecki, The Limits and Divisions of European History, London-New York 1950.
• J. Le Goff, ĽEurope est-elle née au Moyen Age?, Paris 2003.
• W. Schmale, Scheitert Europa an seinem Mythendefizit?, Bochum 1997.
• W. Schmale, Geschichte Europas, Wien 2000.
• J. Sczücz, Die drei historischen Regionen Europas, Frankfurt/M 1990.
• F. Seibt, Die Begründung Europas. Ein Zwischenbericht über die letzten tausend Jahre, Frankfurt/M 2002.
• J. Tazbir, Polskie przedmurze chrześciańskiej Europy. Mity a rzeczywistość historyczna, Warszawa 1987.
(a dle dohody)
Požadavky k atestaci
Kolokvium: aktivní účast na přednáškách a závěrečném kolokviu, četba min. 1 knižního titulu, resp. 2 vybraných studií
Zkouška: aktivní účast na přednáškách a závěrečném kolokviu, četba min. 2 knižních titulů, resp. 2 vybraných studií jako příprava k individuální zkoušce