Charles Explorer logo
🇨🇿

PVP 1 Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století

Předmět na Filozofická fakulta |
AHSV00597

Anotace

Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století

Miroslav Michela

Kódy v informačním systému: AHSV00596, AHSV00597

Cíl předmětu

Cílem kurzu je přiblížit některé aspekty českých a slovenských dějin 20. století, z pohledu diskusí o konceptu kulturního traumatu, spojeného s pracemi autorů jako kupř. Aleida Assmann, Jeffrey Alexander, Bernhard Giesen,

Ron Eyerman, Wulf Kansteiner, Dominic LaCapra, Radim Marada, Csaba Szaló, či Pavel Barša. Na setkáních se budeme věnovat teoretickým i praktickým problémům, využívat komparace s jiným prostředím. Velký důraz bude kladen na participativní formy práce na hodinách, tj. od studentů se bude vyžadovat aktivní přístup na hodinách a individuální výzkum.

Chceme rozvíjet vědomosti i komunikační zručnosti studentů a prostřednictvím závěrečné seminární práce rozvíjet jejich zručnosti v oblasti historického výzkumu.

V rámci kursu jsou naplánována i vystoupení 1-2 hostů.

Anotace

Specializační přednáška je určena pro studenty bakalářského a magisterského cyklu zajímající se o koncept kulturního traumatu, dějiny 20. století, dějiny nacionalismu, praktiky a politiky vzpomínaní, atd.

Nepůjde o klasické přednášky. Od studentů bude vyžadována aktivní participace na hodinách. Budeme využívat multimediální prostředky a studenti budou dostávat texty k domácímu čtení a zpracování (některé i v angličtině).

Atestace

Základní požadavky k atestaci:

• Pravidelná účast na hodinách

• Příprava a participace na hodinách

• Krátká prezentace (10-20 min.)

• Závěrečná seminární práce: témata budou dohodnuta na začátku semestru, rozsah dle druhu atestace

(5 – 25 stran)

Seminární práce:

Měla by vycházet z prezentace. Jejím cílem je – po předběžné dohodě s vyučujícím – zpracovat vybraný problém.

Zápočet: min. 5 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu. (může být i teoretická, analytická)

Zkouška: od 10 – 25 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu.

(musí obsahovat teoretickou a analytickou část, vlastní výzkum)

Sylabus – základní okruhy, kterým se na hodinách budeme věnovat:

Teoretický úvod do problematiky – kolektivní identity, vzpomínaní, generace, kulturní trauma

Česko-německé vztahy – Sudetoněmecká otázka a Mnichov

Slovensko-maďarské vztahy – Maďarizace a Trianon

Antisemitismus a Šoa/Holocaust

Komunismus (1968, 1989)

Základní literatura:

Jeffrey C. ALEXANDER-Ron EYERMAN-Bernhard GIESEN-Neil J. SMELSER-Piotr SZTOMPKA, Cultural Trauma and Collective Identity, Berkeley 2004.

Jeffrey C. ALEXANDER-Elizabeth B. BREESE-Ron EYERMAN, Narrating Trauma: On the Impact of Collective

Suffering, Boulder 2011.

Aleida ASSMANN, Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik, München 2006.

Pavel BARŠA, Paměť a genocida. Úvahy o politice Holocaustu. Praha 2011.

Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999.

Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989.

Christoph CORNELIßEN-Roman HOLEC-Jiří PEŠEK (eds.), Diktatura - válka – vyhnání. Kultury vzpomínání v

českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945, Ústí nad Labem 2007.

Peter DINUŠ, Vyrovnávanie sa s minulosťou? Bratislava 2010.

Ron EYERMAN, Cutural Trauma: Slavery and the Formation of African-American Identity, Cambridge 2002.

Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36.

Andrej FINDOR, Historické reprezentácie: Teória a príklad nacionalizácie kultúrnej nadradenosti, in: Filozofia, roč. 63, 2008, č. 5, s. 407-416.

Mary FULBROOK, German national identity after the Holocaust, Cambridge 1999.

Bernard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 67 – 78.

Eva HAHNOVÁ-Hans Henning HAHN, Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Praha 2002.

Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011.

Eric HOBSBAWM–Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.

Ladislav HOLÝ, Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti, Praha 2001.

James KRAPFL, Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a spoločenstvo v Československu po 17. novembri 1989, Bratislava 2009.

Richard N. LEBOW-Wulf KANSTEINER-Claudio FOGU (eds.), The Politics of Memory in Postwar Europe, Durham 2006.

Radim MARADA, Karl Mannheim: Sociologie generací. In Šubrt, Jiří (ed.), Historická sociologie. Teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň 2007, s. 118-139.

Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96.

Radim MARADA (ed.), Etnická různost a občanská jednota, Brno 2006.

Françoise MAYEROVÁ, Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita, Praha 2009.

Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu "druhého života", in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280.

Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157.

Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha 2004.

Katherine VERDERY, The Political Lives of Dead Bodies: Reburial and Postsocialist Change, New York 1999.

Harald WELZER-Sabine MOELLEROVÁ-Karoline TSCHUGGNALOVÁ, Můj děda nebyl nácek. Nacismus a

Holocaust v rodinné paměti, Praha 2010.

Literatura bude průběžně doplňována během přednášek.