Anotace
Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století
Miroslav Michela
Kódy v informačním systému: AHSV00596, AHSV00597
Cíl předmětu
Cílem kurzu je přiblížit některé aspekty českých a slovenských dějin 20. století, z pohledu diskusí o konceptu kulturního traumatu, spojeného s pracemi autorů jako kup ř. Aleida Assmann, Jeffrey Alexander, Bernhard Giesen,
Ron Eyerman, Wulf Kansteiner, Dominic LaCapra, Radim Marada, Csaba Szaló, či Pavel Barša. Na setkáních se budeme věnovat teoretickým i praktickým problémům, využívat komparace s jiným prostředím. Velký důraz bude kladen na participativní formy práce na hodinách, tj. od studentů se bude vyžadovat aktivní přístup na hodinách a individuální výzkum.
Chceme rozvíjet vědomosti i komunikační zručnosti studentů a prostřednictvím závěrečné seminární práce rozvíjet jejich zručnosti v oblasti historického výzkumu.
V rámci kursu jsou naplánována i vystoupení 1-2 hostů.
Anotace
Specializační přednáška je určena pro studenty bakalářského a magisterského cyklu zajímající se o koncept kulturního traumatu, dějiny 20. století, dějiny nacionalismu, praktiky a politiky vzpomínaní, atd.
Nepůjde o klasické přednášky. Od studentů bude vyžadována aktivní participace na hodinách. Budeme využívat multimediální prostředky a studenti budou dostávat texty k domácímu čtení a zpracování (některé i v angličtině).
Atestace
Základní požadavky k atestaci:
• Pravidelná účast na hodinách
• Příprava a participace na hodinách
• Krátká prezentace (10-20 min.)
• Závěrečná seminární práce: témata budou dohodnuta na začátku semestru, rozsah dle druhu atestace
(5 – 25 stran)
Seminární práce:
Měla by vycházet z prezentace. Jejím cílem je – po předběžné dohodě s vyučujícím – zpracovat vybraný problém.
Zápočet: min. 5 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu. (může být i teoretická, analytická)
Zkouška: od 10 – 25 stran, A4, 12 písmo Times New Roman, řádkování 1,5, s odkazy na prameny a literaturu.
(musí obsahovat teoretickou a analytickou část, vlastní výzkum)
Sylabus – základní okruhy, kterým se na hodinách budeme věnovat:
Teoretický úvod do problematiky – kolektivní identity, vzpomínaní, generace, kulturní trauma
Česko-německé vztahy – Sudetoněmecká otázka a Mnichov
Slovensko-maďarské vztahy – Maďarizace a Trianon
Antisemitismus a Šoa/Holocaust
Komunismus (1968, 1989)
Základní literatura:
Jeffrey C. ALEXANDER-Ron EYERMAN-Bernhard GIESEN-Neil J. SMELSER-Piotr SZTOMPKA, Cultural Trauma and Collective Identity, Berkeley 2004.
Jeffrey C. ALEXANDER-Elizabeth B. BREESE-Ron EYERMAN, Narrating Trauma: On the Impact of Collective
Suffering, Boulder 2011.
Aleida ASSMANN, Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik, München 2006.
Pavel BARŠA, Paměť a genocida. Úvahy o politice Holocaustu. Praha 2011.
Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999.
Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989.
Christoph CORNELIßEN-Roman HOLEC-Jiří PEŠEK (eds.), Diktatura - válka – vyhnání. Kultury vzpomínání v
českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945, Ústí nad Labem 2007.
Peter DINUŠ, Vyrovnávanie sa s minulosťou? Bratislava 2010.
Ron EYERMAN, Cutural Trauma: Slavery and the Formation of African-American Identity, Cambridge 2002.
Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36.
Andrej FINDOR, Historické reprezentácie: Teória a príklad nacionalizácie kultúrnej nadradenosti, in: Filozofia, roč. 63, 2008, č. 5, s. 407-416.
Mary FULBROOK, German national identity after the Holocaust, Cambridge 1999.
Bernard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 67 – 78.
Eva HAHNOVÁ-Hans Henning HAHN, Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Praha 2002.
Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011.
Eric HOBSBAWM–Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.
Ladislav HOLÝ, Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti, Praha 2001.
James KRAPFL, Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a spoločenstvo v Československu po 17. novembri 1989, Bratislava 2009.
Richard N. LEBOW-Wulf KANSTEINER-Claudio FOGU (eds.), The Politics of Memory in Postwar Europe, Durham 2006.
Radim MARADA, Karl Mannheim: Sociologie generací. In Šubrt, Jiří (ed.), Historická sociologie. Teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň 2007, s. 118-139.
Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96.
Radim MARADA (ed.), Etnická různost a občanská jednota, Brno 2006.
Françoise MAYEROVÁ, Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita, Praha 2009.
Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu "druhého života", in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280.
Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157.
Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha 2004.
Katherine VERDERY, The Political Lives of Dead Bodies: Reburial and Postsocialist Change, New York 1999.
Harald WELZER-Sabine MOELLEROVÁ-Karoline TSCHUGGNALOVÁ, Můj děda nebyl nácek. Nacismus a
Holocaust v rodinné paměti, Praha 2010.
Literatura bude průběžně doplňována během přednášek.