Sylabus
1. Uvedení do tématu: vývoj do roku 1781, specifika židovského osídlení na Moravě a ve Slezsku
2. Období trpění židů (1781-1848): tolerance a její meze, praxe prosazování a (ne)dodržování právních norem, možnosti pobytu mimo ghetta, zárodky nových komunit
3. Emancipace 1848-1867: normy zrovnoprávňujicí židy a jejich důsledky, zahájení migrace
4. Reorganizace židovstva: hledání optimálního uspořádání židovstva v nové době
5. Rozmach emancipačních komunit: židovské náboženské spolky a obce
6. Na prahu modernity: uzákonění židovských záležitostí, modernizace a sekularizace židovstva
7. Revoluce v židovských obcích: důsledky vzniku ČSR
8. Asimilace vs. sionismus: krize židovské náboženské společnosti a hledání východisek
9. Zánik židovských komunit
Anotace
Fenomén "emancipačních" židovských komunit představuje jeden z nejzásadnějších jevů židovských dějin na Moravě a ve Slezsku v 19. a v první polovině 20. století. Proces migrace židů z uzavřeného prostoru ghett a vznikání zárodků nových "emancipačních" židovských komunit započal zvolna na přelomu 80. a 90. let 18. století díky tolerančním předpisům Josefa II., plně se však rozvinul po úplném otevření bran ghett v období let 1848-1852, resp. po roce 1859. Na počátku druhé poloviny 19. století se tak struktura židovského osídlení na Moravě a ve Slezsku dramaticky proměnila, když se vedle již existujících "tradičních" komunit (např. v Mikulově, Boskovicích, Třebíči) dynamicky rozvinuly "emancipační" komunity v bývalých královských městech (např. v Brně, Olomouci, Znojmě, Jihlavě) nebo v jiných hospodářsky atraktivních lokalitách (např. v Moravské Ostravě, Fryštátu, Frýdku, Valašském Meziříčí).
V rámci kurzu bude věnován prostor vnějším i vnitřním faktorům, jež určovaly výslednou podobu těchto komunit (právní předpisy, hospodářské podmínky v dané lokalitě, náboženské a společenské potřeby židů), institucionalizaci židovských společenství (náboženských spolků a obcí, bohoslužebných, vzdělávacích, výchovných a dobročinných institucí) i proměnám těchto institucí v důsledku změny zmíněných faktorů (např. se věnuje procesu nahrazování náboženských institucí sekulárními-sionistickými nebo zániku židovských komunit v důsledku nacistické okupace).