Annotation
Konstruování slovenského národního příběhu od 19. století po současnost
Vyučující: Mgr. Miroslav Michela, PhD.
Kódy v SISu: AHS444V76, AHSN00044, AHSV00768, AHSV00769
Předmět je určen pro studenty bakalářského a magisterského cyklu zajímající se o dějiny Slovenska, se zaměřením na dějiny dějepisectví a národních hnutí/nacionalismu s důrazem na 20. století.
Cílem kurzu je seznámit studenty s některými aspekty slovenské historické kultury; šíření a vytváření kulturních reprezentací slovenské identity a historie v širším chronologickém kontextu. Na každou hodinu je připraven studijní materiál (povinné čtení, film, historické dokumenty), který budou mít studenti dopředu k dispozici. Pravidelná setkání budou mít zpravidla charakter přednášek spojených s diskusí, na hodinách budou participovat i pozvaní hosté.
Úvodní hodiny budou věnovány vymezení základních pojmů a systematickému představení slovenského historického myšlení. Následně se budeme věnovat vybraným tematickým okruhům, v rámci kterých se pokusíme o hlubší vhled do intelektuálního, ale i sociálně-politického světa vybraných tzv. identitotvorných příběhů.
Kurz má inspirovat studenty k výzkumu dané problematiky. Z toho důvodu budou jeho součástí i hodiny, na kterých se budeme věnovat tematicky zvoleným studentským projektům, jejich praktickým i teoretickým kontextům.
Okruhy diskutovaných témat:
Úvod, základní vymezení pojmů
Krátký přehled dějin slovenského historického myšlení od 18. – 21. století
Zlatý věk a velkomoravská tradice ve slovenské kultuře
Podmanitelská a pohostinná teorie
Čechoslovakismus versus autonomismus?
Diskurzy traumatu: váš Trianon, naše Vídeňská arbitráž?
Slovenský stát versus Povstání v roce 1944?
Plebejský národ?
Aktuální polemiky o dějinách
Požadavky na atestaci: 1) Docházka 2) Aktivní participace na hodinách, povinná četba 3) Seminární práce
- Na konci semestru si studenti připraví krátkou prezentaci vlastního projektu (asi na 10 min.).
- Témata musí být konzultována s vyučujícím a musí souviset s problematikou daného předmětu, přičemž vysoce ceněné budou komparativní studie.
- Práce musí být založena na analýze pramenů.
- Musí obsahovat teoretický rámec, úvod do problematiky (v případě, že k ní existuje odborná literatura, je ji potřebné krátce nastínit a zhodnotit).
- Na známku (Zk) rozsah: minimálně 10 normostran opatřených poznámkovým aparátem + seznam použité literatury a pramenů. Na zápočet (Z), kolokvium (Kv): 5 normostran opatřených poznámkovým aparátem + seznam použité literatury a pramenů.
- Termín odevzdání seminární práce: do 25. 2. 2020
Základní literatura ke kurzu:
Adam HUDEK, Najpolitickejšia veda. Slovenská historiografia v rokoch 1948–1968, Bratislava 2010.
Rudolf CHMEL (ed.), Slovenská otázka v 20. storočí, Bratislava 1997.
František KUTNAR – Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.
Seznam doporučené literatury:
Jeffrey C. ALEXANDER-Ron EYERMAN-Bernhard GIESEN-Neil J. SMELSER-Piotr SZTOMPKA, Cultural Trauma and Collective Identity, Berkeley 2004.
Aleida ASSMANN, Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik, München 2006.
Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001.
Elisabet BAKKE, Doomed to failure? The Czechoslovak nation project and the Slovak autonomist reaction 1919– 1938, Oslo 1999 (volně přístupné na: http://folk.uio.no/stveb1/Doomed_to_failure_links.html).
Rogers BRUBAKER-Margit FEISCHMIDT, 1848 in 1998: The Politics of Commemoration in Hungary, Romania, and Slovakia, in: Comparative Studies in Society and History, roč. 44, 2002, č. 4, s. 700-744.
Christoph CORNELIßEN-Roman HOLEC-Jiří PEŠEK (eds.), Diktatura – válka – vyhnání. Kultury vzpomínání v
českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945, Ústí nad Labem 2007.
Československá vlastivěda I. Praha 1963, II. Praha 1969.
Dejiny Slovenska. I. Bratislava 1963, II. Bratislava 1968.
Dejiny Slovenska. V. (1918-1945), Bratislava 1985, VI. (1945-1960), Bratislava 1988.
Michaela FERENCOVÁ, Od ľudu k národu: Vytváranie národnej kultúry v etnografickej produkcii v socialistickom
Československu a Maďarsku, in: Etnologické rozpravy, roč. 13, 2006, č. 2, s. 104–133.
Andrej FINDOR, Národná identita ako naratívna konštrukcia, in: Sociológia, roč. 32, 2000, č. 1, s. 57–79.
Andrej FINDOR, Limity a možnosti skúmania „národov“: od reálnych skupín ku kategóriám praxe, in: Sociológia, roč. 38, 2006, č. 4, s. 313-326.
Andrej FINDOR, Historické reprezentácie: Teória a príklad nacionalizácie „kultúrnej nadradenosti“, in: Filozofia, roč. 63, 2008, č. 5, s. 407-416.
Milan HLAVAČKA–Antoine MARES–Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011.
Eric HOBSBAWM – Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.
Ladislav HOLÝ, Malý český člověk a skvělý český národ: národní identita a postkomunistická transformace společnosti, Praha 2001.
Jan HORSKÝ, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy,
Praha 2009.
Miroslav HROCH, Národy nejsou dílem náhody, Praha 2010.
Miroslav HROCH, V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě, Praha 1999.
František HRUŠOVSKÝ, Slovenské dejiny, T. S. Martin 1939 (2. vyd. 1940).
Václav HUSA, Dějiny Československa, Praha 1961.
Václav HUSA, Epochy českých dějin, Praha 1947 (2. přepracované vydání Praha 1949).
Václav HUSA–Miroslav KROPILÁK, Československé dejiny, Bratislava 1966.
Gabriela KILIÁNOVÁ–Eva KOWALSKÁ–Eva KREKOVIČOVÁ (eds.), My a tí druhí v modernej spoločnosti,
Bratislava 2009.
Pavel KOLÁŘ, Die nationalgeschichtlichen master narratives in der tschechischen Geschichtsschreibung der zweite Hälfte des 20. Jahrhunderts: Entstehungskontexte, Kontinuität und Wandel. In: Christiane BRENNER–Erik
K. FRANZEN–Peter HASLINGER–Robert LUFT (Hrsg.): Geschichtsschreibung zu den böhmischen Lándern im 20.
Jahrhundert. Wissenschaftstraditionen – Institutionen – Diskurse, München 2006, s. 209–241.
Michal KOPEČEK, Ve službách dějin, ve jménu národa: historie jako součást legitimizace komunistických režimů ve střední Evropě v letech 1948–1950, Soudobé dějiny 1/2001, s. 23–43.
Michal KOPEČEK (ed.), Past in the Making. Historical Revisionism in Central Europe after 1989, Budapest-New
York 2008.
Dušan KOVÁČ – Adam HUDEK – Frank HADLER, Vademecum súčasných dejín, Slovensko. Sprievodca archívmi, výskumnými inštitúciami, knižnicami, spoločnosťami a múzami, Bratislava-Berlin 2008.
Eduard KREKOVIČ–Elena MANNOVÁ–Eva KREKOVIČOVÁ (eds.), Mýty naše slovenské, Bratislava 2005.
Jacques LE GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007.
Vladimír MACURA, Šťastný věk. Symboly, emblémy, mýty 1948-1989, Praha 1992.
Elena MANNOVÁ, Uhorská a československá štátna idea: zmena povedomia v slovenskej spoločnosti, in: První světová válka a vztahy mezi Čechy, Slováky a Němci, Brno 2000, s. 87-95.
Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96.
Alexander MAXWELL, Choosing Slovakia: Slavic Hungary, the Czechoslovak Language, and Accidental
Nationalism, London 2009.
Zdeněk NEJEDLÝ, Komunisté, dědici velkých tradic českého národa, Praha 1950.
Přehled československých dějin. III. 1918-1945, Praha 1960.
Jan RYCHLÍK, Češi a Slováci ve 20. století, Praha 2012.
Jan RYCHLÍK, Rozpad Československa, Bratislava 2002.
Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157.
László VÖRÖS, Analytická historiografia versus národné dejiny : “Národ” ako sociálna reprezentácia, Pisa 2010
(voľne prístupné na www.CLIOHRES.net)
Seznam četby budě doplněn v průběhu vyučovacích hodin.