Anotace
Dějiny vědy a vědeckého myšlení
Status: Povinný kurz II. cyklu pro specializaci Teorie a metodologie historické vědy
Lze zapsat také jako povinně výběrovou přednášku.
Cílem přednášky je seznámit student(k)y se základy dějin vědeckého myšlení a zasadit vědecké "objevy", "novinky" atd. do širších souvislostí dobového způsobu uvažování a argumentace, do specifické dobové "racionality". Těžiště představuje období formování novodobé vědy mezi renesancí a 19. stoletím ("od Koperníka a Vesalia k Darwinovi a Freudovi") a zajímat nás budou proměny oborů přírodovědných (hlavně kosmologie a medicína či obecně biologie); zrození věd "humanitních" a společenských bude zatím zmíněno jen okrajově. Přednáška seznámí student(k)y rovněž s koncepty předních odborníků v oblasti dějin vědy (A. Koyré, T. Kuhn, E. Rádl, M. Foucault…) i s klíčovými prameny z daného období (J. Jessenius, J. Offroy de La Mettrie, Charles Darwin aj.)
Podle zájmu studentů/ek může být přednáška kombinována s jejich vlastními vstupy na základě individuální četby.
Požadavky k atestaci: zápočet/kolokvium: Účast na hodinách (alespoň 80%), v závěru student/ka pohovoří na základě prostudované literatury na zvolené téma zkouška: student/ka nastuduje 2 tituly ze základní a 2-3 tituly z doporučené literatury a zodpoví na 1 otázku dle volby zkoušející + pohovoří na téma dle vlastního výběru
OSNOVA
A: úvod 1. Věda jako předmět historiografického bádání; klasické zdroje vědeckého myšlení:
BLOK B: Zrození věd o přírodě (15.-rané 17. stol.)- "Vesaliův člověk v Koperníkově vesmíru"
- počátky novověké vědy a "vědecká revoluce" 2.-3. Intelektuální předpoklady novověké vědy; vědecká revoluce 16.-17. století : Renesanční a "klasická" epistéma ; ideje, instituce; racionalismus; Descartes, Spinoza, Leibniz; učené společnosti
(možná četba: Foucault - Slova a věci (renesanční a klasická epistéma); Kuhn: Struktura vědeckých revolucí; Koyré: Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru; T. Nejeschleba - Jessenius) 4.-5. Astronomie: počátky heliocentrismu: a) matematici a filozofové: Od Ptolemaia ke Koperníkovi; Giordano Bruno; (b) zrod dalekohledu: Kepler, Galilei, Tycho Brahe
Možná četba: Zdeněk Horský: Koperník; Kepler v Praze… ; Giordano Bruno - Dialogy (o jednom…); 6. Medicína: a) hippokratovsko-galénovský koncept a renesance ; (b) Zrození anatomie (Vesalius a jiní)
Blok B: zrození "věd o životě" (pozdní 17.-18. století): od "mechanismu" k "organismu" a "myšlení v systému" 7.-8. empirismus a senzualismus; newtonská fyzika a dovršení kopernikánské revoluce; Linné a myšlení "v systému";
- Počátek "genealogického" myšlení a "hledání počátku": Kant-Laplaceova teorie "velkého třesku"; Spor o biblickou potopu a počátek věd o Zemi ("vulkanologie", mineralogie, problém trilobitů); Buffon a počátky evolučního myšlení (otázka "řetězení" a "vývoje" živých organismů)
- od mechanistického (a dualistického) výkladu organického světa (člověk-stroj) k chápání "organismu" (vitalismus a problémy nové "síly" - magnetismus, elektřina, galvanismus, živočišný magnetismus (mesmerismus)…; objevování nervového systému a nové promýšlení vztahu těla a duše) 9. Přírodní vědy v českých zemích 18.-19. století
Četba: René Descartes: Vášně duše; La Mettrie: Člověk-stroj;
Blok C: Zrození "věd o člověku" (a společnosti) - 18.-19. století 10.-11. Nové místo člověka - od fyziologie k vývojové teorii. Četba: Darwin a Purkyně 12. Počátky psychologie a psychiatrie; zrození psychoanalýzy Četba: Freud - výběr 13. Kolokvium ; případně - pokud by zbyla nějaká hodina: Zrození "věd o člověku" v osvícenské době a jejich etablování v 19. Století - Vico, Hume; počátky antropologie (Platner, Cabanis,…); statistika a její role pro budoucí "společenské vědy"; vymezování a institucionalizace "společenských" věd; počátky sociologie a antropologie; nebo: počátky vědeckotechnické revoluce; jako příklad: sjednocování času
LITERATURA:
Literatura základní:
Břetislav FAJKUS, Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy, Academia, Praha 2005.
(Břetislav FAJKUS) jako Kolektiv autorů pod vedením Františka Čížka, Filosofie, metodologie, věda, Svoboda Praha 1969
Michel FOUCAULT, Archeologie vědění, Hermann & synové Praha 2002.
Michel FOUCAULT, Slova a věci, Computer press a. s. Brno 2007.
Zdeněk HORSKÝ - Miroslav PLAVEC, Poznávání vesmíru. Orbis, Praha 1962.
Zdeněk HORSKÝ, Koperník a české země. Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2011
Jan JANKO, Vědy o životě v českých zemích 1750-1950, Archiv AVČR, Praha 1997
Jan JANKO - Soňa ŠTRBÁŇOVÁ, Věda Purkyňovy doby, Academia Praha 1988.
Thomas S. KUHN, Struktura vědeckých revolucí, OIKOYMENH Praha 1997.
Alexandre KOYRÉ, Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru, Vyšehrad Praha 2004.
Luboš NOVÝ a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Academia Praha 1961.
Karl Raimund POPPER, Logika vědeckého bádání, OIKYOMENH Praha 1997
Emanuel RÁDL, Dějiny biologických teorií novověku, díl I.: Od renesance na práh 19. století; díl II.: Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století, k vydání připravili a poznámkami opatřili Tomáš Hermann, Anton Markoš a Zdeněk Neubauer, Academia Praha 2006.
Světové vynálezy v datech. Malé encyklopedie, Mladá fronta, Praha 1977.
Daniel ŠPELDA, Proměny historiografie vědy, Filosofia, Praha 2009
Literatura doporučená:
PHILIPP BALL, Ďáblův doktor. Paracelsus a svět renesanční magie a vědy. Academia, Praha 2009.
BEDŘICH BAUMANN, Filozofické názory Jana Marka Marci (Příspěvek k dějinám našeho myšlení v 17. stol.), Rozpravy Československé akademie věd, roč. 67, Praha 1957
Thomas Bührke: Převratné objevy fyziky. Od G. Galileiho k L. Meitnerové. Academia, Praha 1999
Georges CANGUILHEM, La connaissance de la vie, Paris 1962
GEORGES CANGUILHEM, Les Aspects du vitalisme, in La connaissance de la vie, Paris 1952, s. 101-123
GEORGES CANGUILHEM, L´Homme de Vésale dans le monde de Copernic, in Etudes d´histoire et de philosophie des sciences, 7. vyd., Paris 1994
GEORGES CANGUILHEM, La formation du concept du réflexe aux XVIIe et XVIIIe siècles, Paris 1955.
David CANTOR ed., Reinventing Hippocrates, Aldenshot - Burlington - Singapore - Sydney 2002
JIŘÍ ČERNÝ, Jiří Procházka a dialektika v německé přírodní filosofii, Praha 1960.
Ivana ČORNEJOVÁ a kol., Jan Marek Marci z Kronlandu, Praha 1995
Robert DARNTON, Mesmerism and the End of Enlightenment in France, Cambridge, Massachussetts, Harvard UP 1968
Michel FOUCAULT, Zrození kliniky (1963), Červený Kostelec 2010
Peter GALLISON: Einsteinovy hodiny a Poincarého mapy, MF - edice Kolumbus, Praha 2005
MIRKO D. GRMEK - BERNARDINO FANTINI (eds.), Histoire de la pensée médicale en occident 3., Du romantisme à la science moderne, Laterza 1998 - Seuil 1999
Jiří GRYGAR, např. Vesmírná zastavení, Pyramida - Panorama, Praha 1990
Alena a Petr HADRAVOVI (překlad a editoři), Astronomie ve středověké vzdělanosti, VCDV AVČR a UK - Astronomický ústav AVČR, Praha 2003.
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770-1851). Život a působení pražského lékaře, rektora Univerzity Karlovy, UK Praha 1972
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ - EVA ROZSÍVALOVÁ, Studium a přednášky na lékařské fakultě pražské univerzity v letech 1690-1848, Praha 1984
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ - PETR SVOBODNÝ, Dějiny pražských lékařských fakult 1348-1990, Praha 1993
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ - PETR SVOBODNÝ, Dějiny lékařství v českých zemích, Triton, Praha 2004
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ - PETR SVOBODNÝ, Dějiny všeobecné nemocnice v Praze 1890-1952 (k 200. výročí založení nemocnice), Karolinum, Praha 1990.
Zdeněk HORSKÝ, Kepler v Praze, Mladá Fronta, ed. Kolumbus, Praha 1980.
IVAN ILLICH, Nemesis médicale. L´expropriation de la santé (Medical Nemesis. The Expropriation of Health), Paris 1975
JAN JANKO, Vědy o životě v českých zemích (1750-1950), edice Práce z dějin Akademie věd - Studia Historiae Academiae Scientiarum Bohemicae, Archiv Akademie věd České republiky, Praha 1997.
Carl Gustav JUNG, Paracelsica. Dvě studie o renesančním mysliteli a lékaři, Vyšehrad Praha 2002
Ivo KRAUS, Wilhelm Conrad Röntgen - dědic šťastné náhody, Prometheus, Praha 1997
Ivo KRAUS, Dějiny evropských objevů a vynálezů, Academia, Praha 2001
Vladislav KRUTA, Med. Dr. Jiří Procháska (1749-1820). Život - dílo - doba, Praha 1956
VLADISLAV KRUTA, MIKULÁŠ TEICH, J. E. Purkyně, Praha, SZdN, 1962.
THOMAS LAQUEUR, The Making of the Modern Body, Berkeley 1997; TÝŽ, Making sex. Body and gender from the Greeks to Freud, Harward 1990, 1992, 1999.
J. LOUŽIL, Bernard Bolzano, Praha 1978
SERGIO MORAVIA, The Enlightenment and the Sciences of Man, in History of Science 18 (1980), s. 247-268
SERGIO MORAVIA, From Homme machine to Homme sensible. Changing 18th Century Models of Man´s Image, Journal for the History of Ideas, Philadelphia 1978, s. 45-60
SERGIO MORAVIA, Il pensiero degli idéologues. Scienza e filosofia in Francia 1780-1815, Firenze 1974.
Joseph MOREAU, Svět Leibnizova myšlení, OIKOYMENH Praha 2000
Tomáš NEJESCHLEBA, Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, Vyšehrad, Praha 2008.
Thomas de PADOVA, Das Weltgeheimnis. Kepler, Galilei und die Vermessung des Himmels, Piper, München - Zürich 2009.
WALTER PAGEL, Paracelsus: An Introduction to Philosophical Medicine in the E