Annotation
Cílem kurzu je seznámit studenty s pozoruhodnou kulturní epochou našich dějin, která byla možná „posledním společným projektem Čechů a Němců“. Pokusí se o vytyčení základních konceptů, charakteristik, možného časového vymezení (1748-1817 )) a seznámí studenty také s výsledky „klasického“ bádání (F. Kutnar, E. Winter, E. Lemberg, B. Slavík, E. Maur, J. Kroupa, K. Mejdřická…) i bádání současného (M. Wögerbauer, C. Madl, P. Himl, M. Grečenková,…).
Anotace
Osvícenství, resp. období (druhé) poloviny 18. století (s přesahem do století následujícího) je často představováno jako symbolický práh mezi společností "tradiční" a "moderní"; historiografie je většinou interpretuje jako jednu z mála "optimistických" period v dějinách lidstva, která se programově obracela do (idealizované) budoucnosti a nikoli do (idealizované, mýtické) minulosti; tradičně se zdůrazňuje především "racionální" charakter 18. století. Přesto ani myšlení a reformy této epochy ležící mezi érami - barokem a romantismem - nebylo nikdy prosté utopických fantazií a emocionálně vypjatých momentů a pohnutí.
Hlavním cílem přednášky je představit základní myšlenkové proudy evropského osvícenství a jejich reflexe a sociální dopady v evropském, ale i úžeji v českém, resp. česko-rakouském prostředí. Hlouběji by měl obeznámit studenty a studentky především se základními rysy českého/moravského osvícenství a zasadit tento jev do kontextu osvícenství evropského. Současně budou na základě konkrétních vybraných tematických okruhů seznámeni/ny s adekvátními primárními materiály, probíhajícími diskusemi i s výsledky současného, aktuálního bádání i s klasickými pracemi věnovanými osvícenské době v evropské i české historiografii. Důraz bude kladen zejména na sepětí mezi intelektuálními a sociálními, resp. sociokulturními dějinami, na ideové strategie a snahy o jejich reální aplikace.
Podmínky k atestaci:
Zkouška: Dobrá znalost min. 2 titulů základní literatury + min. 3 tituly literatury doporučené.
Zápočet: min. 2 tituly (1 ze základní, 1 z doporučené literatury)
Další tituly dle individuální konzultace 1-2) Úvod. Definice, periodizace. Osvícenský absolutismus v habsburské monarchii.
Staatsaufklärung. 3) Stát – vrchnost – poddaný (reforma státu; byrokratizace a nobilitace; proti stavovskému principu; poddanské záležitosti; chudinské záležitosti). 4) Stát – Bůh – poddaný (katolické osvícenství a toleranční režim). 5) Stát/poddaný/vzdělání a informace 6) I. fáze (1740-1770) – Osvícenství privilegovaných elit: řádové vědění – věda (historiografie a přírodní vědy);
Olomoucká Societas incognitorum eruditorum a pražský Seibtův kruh v Klementinu; role učenecké korespondence;
- Nové „světské“ obory (matematika; kameralistika, statistika, estetika)
- „Import“ zednářství (1741-1766);
+ „šlechtické“ osvícenství (počátky „salonů“) 7-8) II. fáze (1770-1790): od osvícenství vzdělaných elit k „osvícenství 3. a 4. stavu“ a) 70. léta: učenci; nová centra „osvícení“
- oživení a vrchol zednářských aktivit v Praze (příchod I. Borna)
- oživení univerzity po zrušení SJ (+ „nové“ obory) a založení Soukromé společnosti; seibtiáni versus borniáni; „Historikerstreit“ (o historickou „pravdu“)
- další formy sociability: salóny (šlechtické) – podpora vědy a zemského patriotismu – příklady b) 80. léta – vláda Josefova – rozšíření osvícenských „center“
- nové typy škol: normální školy, generální semináře (P, Ol), …
- publicistický boom 70.-80. let: nakladatelé a vydavatelé; časopisy a noviny; čtenářské společnosti; nové žánry
- počátky „Volksaufklärung“ – osvětové časopisy; Kramerius 9-10) III. Fáze (1790-1820): „Volksaufklärung“; proti Revoluci; nástup romantiky a útlum společenského života a) - policie, cenzura, propaganda – ochrana před Francouzskou revolucí ; omezování a de-politizace společenského života b) - „úniky“ – věda (Královská učená společnost; hlavně přírodní vědy);
- hudba, plesy; historie, romány, poezie a jiná fikce (Meissner, Meinert a kol.); jazyk a kultura (Krameriův kruh);
- „osvícenství na venkově“ – soukromé knihovny (FLVěk), neformální přátelské okruhy a korespondenční sítě (Jimramov, Krucemburk, Lang a spol., Ryba v Rožmitále,…)
- lázeňská města jako místa (mezinárodního) setkávání c) - Volksaufklärung – osvěta lidu (rozvoj české publicistiky paralelně s osvětovými spisy německými)
- „objevování“ a kontrola „lidu“ – guberniální ankety o „náladách“ lidu
- „zrození“ „lidu“ – pražské korunovace 1791 a 1792
- „objevování“ „autentického“ lidu a jeho idealizace - počátky sběru německého a českého folklóru (Meinert, Němeček/Sbírka ze Sadské, „ guberniální sbírka“,…) 11-12) myšlenkové „dědictví“:
Historie, vlastivěda a topografie, přírodopis...
Základní literatura:
Bedřich SLAVÍK: Od Dobnera k Dobrovskému, Vyšehrad, Praha 1975
František KUTNAR, Obrozenské vlastenectví a nacionalismus, Praha 2003
Eduard WINTER, Josefinismus a jeho dějiny. Příspěvky k duchovním dějinám Čech a Moravy 1740-1848. Nakladatelství Jelínek, Praha. 1945
Arnošt KLÍMA, Manufakturní období v Čechách, Praha 1955
Josef KOČÍ, České národní obrození, Praha 1978
Pavel BĚLINA, Jiří KAŠE, Jan P. KUČERA: Velké dějiny zemí Koruny české X (1740-1792), Praha 2001 - kapitoly dle vlastního uvážení
Pavel BĚLINA, Milan HLAVAČKA, Daniela TINKOVÁ: Velké dějiny zemí Koruny české (1792-1860) XIa /chronologický přehled, politické události/ a Praha 2013 - kapitoly dle vlastního uvážení
Milan HLAVAČKA, Jiří KAŠE, Jan P. KUČERA, Daniela TINKOVÁ: Velké dějiny zemí Koruny české (1792-1860) XIb /tematické členění/, Praha 2013- kapitoly dle vlastního uvážení
Doporučená literatura:
Jiří BERÁNEK, Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Francouzské
• revoluce. Praha: Academia, 1989
František KUTNAR, Duchovní tvář obrozenského lidu, Praha 1947
LUDMILA HLAVÁČKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770-1851). Život a působení pražského lékaře, rektora Univerzity Karlovy, UK Praha 1972
Vladislav KRUTA, Med. Dr. Jiří Procháska (1749-1820). Život - dílo - doba, Praha 1956
• František KUTNAR, Cesta selského lidu ke svobodě, Praha 1948.
Eva MELMUKOVÁ, Patent zvaný toleranční, Praha 1999
Antonín ROBEK, Lidové zdroje národního obrození, Praha 1974
• Antonín ROBEK, Lidové zdroje národního obrození, Praha 1974
Zdeňky STOKLÁSKOVÁ, Cizincem na Moravě. Zákonodárství a praxe pro cizince na Moravě (1750-1867), Brno, Matice moravská 2007
Daniela TINKOVÁ, Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a pozdní osvícenství na Moravě, Argo, Praha 2011
Sborníky a kolektivní práce:
Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1990
Mezi časy. Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800. Ed. Zdeněk Hojda, Roman Prahl, Praha 2000
Jiří MALÍŘ a kol. Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008
Jaroslav Lorman - Daniela Tinková (eds.): Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého osvícenství, Casablanca, Praha 2008, 415 str.
Jaroslav Lorman - Daniela Tinková (eds.): Od barokní piety k interiorizaci víry. Katolické osvícenství v českých zemích. Historie - Otázky - Problémy 2/2009
+ časopis Cornova, Revue České společnosti pro výzkum 18. století
B. EVROPSKÉ OSVÍCENSTVÍ a 18. STOLETÍ
Ulrich IM HOF: Evropa a osvícenství, Praha 2001
Jeremy BLACK, Evropa 18. století, Praha 2003
Bedřich LOEWENSTEIN, Projekt moderny. O duchu občanské společnosti a civilizace, Praha 1995
Ernst CASSIRER : Philosophy of Enlightenment, 1961
Keith Michael BAKER, The French Revolution and the Creation of Modern Political Culture, Vol. 1 (The Political culture of the Old Regime), Pergamon Press, Oxford, New York.., 1987
Eric HOBSBAWM, The Age of Revolutions, London 1962
René REMOND, Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003
Roger CHARTIER, Les origines culturelles de la Révolution française, Paris 1990
Pierre CHAUNU: La Civilisation des Lumieres, Paris, 1986
Peter GAY: The Enlightenment,an Interpretation, 1966 -vybrané kpt.
Jurgen HABERMAS : Strukturální přeměna veřejnosti, Praha 2000
Francois FURET: Promýšlet Francouzskou revoluci, Praha 1997
Bedřich LOEWENSTEIN: Projekt moderny. O duchu občanské společnosti a civilizace, Praha 1995
Jean STAROBINSKI, Symboly rozumu. Proměny umění a revoluce, Praha 2003
Alexis de TOCQUEVILLE, Starý režim a revoluce, Praha 2003
Josef POLIŠENSKÝ, Napoleon a srdce Evropy, Praha 1986
Mona OZOUFOVÁ, Revoluční svátky, Brno 2006
Interpretace Francouzské revoluce, Jiří Hanuš. Jar. Vlček edd., Brno 2004
Michel FOUCAULT, Dohlížet a trestat, Praha 2000
Max HORKHEIMER - Theodor W. ADORNO, Dialektik der Aufklaerung - řada vydání, např. Frankfurt a/M 2003 - český překlad
HELMUT REINALTER, Aufgeklärter Absolutismus und Revolution. Zur Geschichte des Jakobinertums u. d. frühdemokratischen Bestrebungen in der Habsburgermonarchie, Böhlau, Wien - Köln - Graz 1980. TÝŽ, Der Jakobinismus in Mitteleuropa, Stuttgart - Berlin - Köln, Mainz: