1) Vymezení problému 2) Kořeny konceptu v 19. století (Droysen, Marx, Nietzsche, Dilthey) 3) Německá klasika (Heidegger, Gadamer) 4) Další pojetí (Koselleck, Ricoeur) 5) Čtecí seminář I (Popper – Mají dějiny smysl?) 6) Historické vědomí v minulosti (Graus, Hroch) 7) Současné historické vědomí jako předmět výzkumu (Šubrt, Vinopal) 8) Kolektivní paměť (Halbwachs, Assmannovi) 9) Čtecí seminář II (Nora – Mezi pamětí a historií) 10) Historické vědomí a školní dějepis (Gautschi, Borries, Rüsen) 11) Historické myšlení jako alternativa k historickému vědomí (Seixas) 12) Politika paměti (Finkelstein, Lipstadt) 13) Čtecí seminář III (Kratochvíl - Metafora stromu ako model didaktiky dejepisu) 14) Závěrečné setkání
Kategorie historického vědomí patří k ústředním tématům a problémům evropského myšlení posledních dvou staletí. Dokonce bývá zdůrazňováno, že jde o v jistém ohledu zcela unikátní fenomén evropského myšlení jako takového.
Vzhledem k tomu, že téma historického vědomí je značně rozsáhlé a ve své úplnosti prakticky nezvládnutelné, budou v kurzu (selektivně) reflektovány otázky s ním související a to ve třech oblastech – ve filozofii, v historiografii a v didaktice. Filozofická část nabídne stručný nicméně fundamentálně založený přehled výrazných konceptů v dějinách filozofie 19. a 20. století, který shrne nejvýraznější příspěvky k tématu historického vědomí.
Tato část poskytne účastníkům základní jazykovou a ideovou výbavu reflektovat problémy spjaté s ústředním tématem kurzu. Následovat bude první aplikovaná teorie historického vědomí a to na příkladu historické vědy, která tento přístup ve své moderní historii velmi aktivně využívala.
Poslední třetina kurzu pak představí možnosti a limity využití konceptu historického vědomí ve školním a vůbec společenském vzdělávání. Kurz je pojat z větší části jako přednáškový cyklus, do kterého třikrát vstoupí seminární výuka založená na četbě primárních textů vždy k jedné ze tří sledovaných oblastí.