Charles Explorer logo
🇨🇿

PVP 1 Od českého osvícenství k českému obrození

Předmět na Filozofická fakulta |
AHSV01055

Sylabus

•        1) úvod, souvislosti…

•        I. TEREZIÁNSKÉ SVÍTÁNÍ (1740-1770)

•        2. Osvícenství elit: Societas incognitorum eruditorum, Steplingův kruh, počátky zednářských lóží

•        II. K OSVICENSTVI III: STAVU 1770-1792

•        3.-4. 70. léta:a)  Učená společnost v Praze; Seibtiáni vs. Borniáni; intelektuální svět; první salony a obnova zednářských lóží;

•        B) Rozvoj literárního trhu: počátky časopisecké produkce; noviny po uvolnění cenzury

•        5.-6. 80. léta: A) učenci; B) literární trh a veřejná sféra po zrušení cenzury

•        7. Leopoldinská doba: veřejné mínění kolem korunovace; ohlasy Revoluce

•        III. „VOLKSAUFKLÄRUNG“, REVOLUCE a „OBROZENÍ“

•        8.-9. Devadesátá léta: A. Ohlasy a dopady revoluce; útlum veřejného života-B. Literární a kulturní život; hnutí lidové osvěty (Volksaufklärung) a počátky českých básnicýkch almanachů

•        10.-11. Nultá léta: A)  Napoleon a vlastenectví; B) Vědecký a kulturní život

•        12. Kolem 1815: zlom v politickém i kulturním životě, nástup „národního hnutí“; Rukopisy, guberniální sbírka,…

•        13. Shrnutí, bilance 

Anotace

Kurz vedený převážně formou přednášky volně navazuje na kurz v ZS věnovaný osvícenskému absolutismu a formování moderního státu. V LS se budeme zaměřovat především na formování „osvícenské společnosti“ a pokusíme se zasadit do této souvislosti i počátky tzv. národního obrození a zčásti je oddělit od skutečného národního hnutí nastupujícího v 19. století.

Důraz bude kladen především na rozvoj společenského, vědeckého a kulturního života

Přelomu 18. a 19. století, zvláštní pozornost bude věnována formování publikačního trhu v souvislosti s omezováním a rušením cenzury i se vznikem knižního trhu mezinárodního.

Osvícenství tak bude představeno především jako proces „informační revoluce“ postupující od vzdělaných elit v politických a kulturních centrech přes střední vrstvy až po sociální (lidové vrstvy, hnutí tzv. „Volksaufklärung“ – lidová osvěta) a geografickou (venkov, malá města) periferii.

I obrození tak bude v těchto souvislostech interpretováno především jako šířeji pojatý koncept „kulturní obnovy“ týkající se kulturně nejen českojazyčného, ale i německojazyčného obyvatelstva českých zemí, ale také sociálně jako proces duchovní i materiální emancipace prostého poddaného.