Charles Explorer logo
🇨🇿

PVP 1 Jak se Češi a Němci dívali na své dějiny?

Předmět na Filozofická fakulta |
AHSV01073

Sylabus

Předběžný plán sezení (dle zájmu možné upravit):

1. Organizační informace a úvod do rozboru historických reprezentací

2. Historická vyprávění. Co to je? Od události k pojmu, narativu, rámcování a diskursu

3. Kde začínají národní dějiny? Pohled osvícenství a romantismu

4. "Český dávnověk" v německé a české literatuře

5. Husitství a Žižka v české a německé literatuře

6. Revoluce 1848 a "konfliktní společenství"

19. století

7. Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Republiky

8. Mnichov / Válka a odsun v nových médiích (alternativa dle zájmu)

9. Válka a odsun ve filmu / válka a odsun v nových médiích (alternativa dle zájmu)

10. Válka a odsun v autobiografiích

11. Válka a odsun v soudobé literatuře

12. Bilance   Návrhy textů a filmů , z nichž lze vybírat pro rozbor a prezentaci na semináři. Texty budou studentům zprostředkovány v pdf, případně po dohodě jinak. Po dohodě je možné také volit jiné texty / filmy k rozboru. Studenti si rozeberou na prvních dvou sezeních texty / filmy, připraví si z nich na dané sezení prezentaci a vyberou po dohodě s vyučujícím v případě, že jde o delší text, část, kterou nastudují i ostatní účastníci semináře na dané sezení. Z tohoto seznamu je možné také po konzultaci případně volit text pro písemný rozbor požadovaný za zakončení předmětu zkouškou.

4. sezení (český dávnověk):   František Věnceslav Novotný: Oběť, povídka z dávnověkosti české, Praha

1824.    Anonym: Die Rache, in: Libussa, č. 3, Prag 1803, s. 255-264.    Benedikte Naubert: Herrmann von Unna, Leipzig

1792.   Johann Friedrich Ernst Albrecht: Die Frau Susanna vom Bande, König Wenzels Retterin und Geliebte, Prag

1792.    Prokop Šedivý: České Amazonky, Praha

1792.    Anonym: Wlasta und Scharka, Prag

1794.    Franz Carl van der Welde: Der böhmische Mädchenkrieg, Dresden

1823.

5. sezení (husitství a Žižka):    Anonym: Ritter von Hasenburg und Adela von Lechfeld, Prag

1793.    Josef Schiffner: Zdeněk ze zásmuku se svými tovaryši, Praha

1799.    Friedrich von Eckardt: Leben des Johann von Trotznow genannt Ziska, Prag 1784/1785.    Moritz Hartmann: Kelch und Schwert, Leipzig

1845.    Josef Kajetán Tyl: Žižka z Trocnova. Obraz z českých dějin v pěti odděleních. Praha

1856.

6. Revoluce 1848   Alfred Meißner: Černožlutí. Román z reakce Rakouska, Praha 1868 // případně originál Schwarzgelb, Berlin 1861-1864.    Alois Jirásek: Filozofská historie, Praha 1877/1882.

7. sezení (rozpad R-U a vznik Československa)    Ludwig Winder: Nástupník trůnu, Praha 1979 // příp. originál Der Thronfolger, Wien (1937)

2014.    Franz Carl Weikopf: Das Slawenlied, Berlin

1931.    Richard Weiner: Třásničky dějinných dnů, Praha

1991.

8. sezení (Mnichov):    Ztraceni v Mnichově (Petr Zelenka

2015)    Nebo (alternativa dle zájmu) Mnichov, válka a odsun v nových médiích (youtube, wikipedia)    Rešerše podle přeběžné domluvy

9. sezení (Válka a odsun ve filmu):    Adelheid (František Vláčil

1970)    Habermanův mlýn (Juraj Herz

2016)    Krajina ve stínu (Bohdan Sláma

2020)    Nebo (alternativa dle zájmu) viz výše sezení

8.

10. Válka, odsun a autobiografické psaní    Gudrun Pausewang: Vzpomínám na rozinkovou louku, Praha 2001    Erica Pedretti: Cizí domov, Brno 2012    Ingeborg Linke: Ein langer Blick zurück, Frankfurt am Main

2008.    Erica Härtl-Coccolini: Praha-Vinohrady, Čáslavská

15. Toulky pozoruhodnou dobou, Praha 2015 // srov orig. vydání Táž, Prag, Čáslavská

15. Ein Streifzug durch ereignisreiche Zeiten, Nordestedt

2008.    Emil Karl Stöhr: Vertreibung aus dem Paradies der Kindheit, Frankfurt am Main

2004.    Nebo (alternativa dle zájmu) viz výše sezení

8.

11. sezení (odsun / vyhnání)    Jaroslav Rudiš: Winterbergs letzte Reise, München

2019.    Jakuba Katalpa: Němci, Brno

2012.    Reinhard Jirgl: Die Unvollendeten, München

2001.    Výběr sekundární literatury k tématu:    Aleida Assmann: Der lange Schatten, München

2006.    Peter Becher, Steffen Höhne, Jörg Krappmann, Manfred Weinberg (ed.): Handbuch der deutschen Literatur Prags und der böhmischen Länder, Stuttgart

2017.    Kamil Činátl: Naše české minulosti, Praha

2014.    Jiří Kořalka: Tschechen und Deutschland im langen

19. Jahrhundert, Dresden

2018.    Václav Petrbok: „Von „destruktiven Nationalisten“, „demokratischen Patrioten“ und „helfenden Cousins“: Stereotype undNarrative in der tschechisch-österreichischen Wahrnehmung", in: Niklas Perzi – Hildegard Schmoller – Ota Konrád – Václav Šmidrkal (edd.): Nachbarn. Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch, Weitra 2019, s. 354–379 (též česky, in: Sousedé. Česko-rakouské dějiny, Praha 2019, s. 352–376).    Týž: „Zwischen „Finis austriae“ und „Anschluss“. Franz Ferdinand d´Este in der deutschböhmischen und tschechischen Literatur in den 1930er Jahren", in: Becher, P. – Kührer-Wielach, F.: Zwischen Trauer und Triumph. Das Jahr 1918 in der mitteleuropäischen Literatur, Regensburg 2018, s. 293-307.   Václav Smyčka: Das Gedächtnis der Vertreibung. Interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen, Bielefeld

2019.    Gabriela Veselá: Českoněmecká literární křižovatka, Praha

2019.    Herald Welzer, Sabine Moeller, Karoline Tschuggnall: Můj děda nebyl nácek. Nacismus a holocaust v rodinné paměti, Praha

2010.    Hans Dieter Zimmermann: Dějinné sousedství Čechů a Němců, Praha

2012.

Anotace

Seminář se zaměřuje na výklad a způsoby uměleckého ztvárnění konfliktních událostí česko-německých dějin v beletrii, filmu (případně nových médiích). Zabývá se tím, jak se Češi a čeští Němci dívali na tyto události, jak je interpretovali a jak je aktualizovali pro politické účely. Po úvodních přednáškách, kde se seznámíme se způsoby interpretace historických reprezentací, se zaměříme seminární formou na stěžejní historické události a jejich podání v umění. Studenti si rozeberou literární a filmové reprezentace týkající se těchto událostí (výňatky románů, her a povídek, dokumentárních a hraných filmů atd.), které pak na seminářích společně rozebereme po stránce historického kontextu jejich vzniku, funkce a ideologického zaměření i po stránce jejich rétoriky a estetického jazyka. Seminář bude veden primárně v češtině, základy němčiny jsou výhodou. V případě zájmu studentů bude možné seminář vést kombinovaně česky a německy.

Po studentech, kteří mají zapsán předmět za zápočet, bude požadována aktivní účast na seminářích, čtení textů a ústní prezentace rozboru vybraného textu/filmu na jednom ze seminářů. Pro studenty, kteří mají předmět zapsaný za zkoušku bude navíc požadován písemný rozbor vybraného textu/filmu (5-15 stran).