PVP 1 Vybrané otázky z dějin české a moravské moderní vědy a vysokoškolské vzdělanosti (19. a 20. století)
Sylabus
Sylabus: 1) 4. 10. – Organizace výuky, úvod do problematiky, pramenná základna, odborná literatura k tématu (PhDr. Marek Brčák, Ph.D. – PhDr.
Marek Ďurčanský, Ph.D.) 2) 11. 10. – Jak definovat vědeckou školu? Na příkladu Jaroslava Golla a jeho žáků (PhDr. Roman Pazderský, Ph.D.) 3) 18. 10. – Život a dílo Jaroslava Bidla ve světle dějin historické slavistiky, historie vědeckých společností (KČSN, ČAVU, Slovanský ústav) a česko-polských vědeckých kontaktů (PhDr.
Marek Ďurčanský, Ph.D.) 4) 25. 10. – Dějiny české moderní medicíny jako téma historického výzkumu (prof. PhDr.
Petr Svobodný, Ph.D.) 5) 1. 11. – Fungování Akademie věd Československé republiky a biolog Ivan Málek (doc. PhDr.
Martin Franc, Ph.D.) 6) 8. 11. – Exkurze Archiv akademie věd České republiky, v. v. i. (PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D. – PhDr.
Jan Chodějovský, Ph.D.) 7) 15. 11. – Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve 20. století aneb možnosti studia dějin univerzitních institucí (PhDr. Marek Brčák, Ph.D.) 8) 22. 11. – Moderní biologické teorie, jejich společenské a ideologické souvislosti a konsekvence (PhDr.
Tomáš Hermann, Ph.D.) 9) 29. 11. – Českoslovenští vědci v Orientu aneb věda jako součást mezinárodních vztahů (Mgr. Adéla Jůnová-Macková, Ph.D.) 10) 6. 12. – Když vědec není v práci.
Rodina a volný čas vědců (Mgr. Jiří Šoukal, Ph.D.) 11) 13. 12. – Stavbám na kloub aneb jak je možné přistupovat k dějinám techniky (PhDr.
Věra Dvořáčková, Ph.D.) 12) 20. 12. – Exkurze Archiv Českého vysokého učení technického (PhDr. Marek Brčák, Ph.D. – PhDr.
Kamila Mádrová, Ph.D.) 13) 3. 1. – Československý vysokoškolský vzdělávací systém 1945–1989 (PhDr. Pavel Urbášek)
Anotace
Anotace a cíl předmětu:
Předmět je primárně určen studentům historie v bakalářském i magisterském cyklu. Cílem specializační přednášky je obohatit znalosti studentů v oblasti dějin české moderní vědy a vysokoškolské vzdělanosti (19. a 20. století). Téma bude představeno v co největší šíři, zahrnuty proto budou jak dějiny vědeckých teorií, vědních oborů (disciplín) či jednotlivých vědeckých institucí (univerzity, ČAVU, KČSN, ČSAV atd.) a jejich dílčích součástí; tak i působení vědců ve společnosti, kultuře či politice atd. Výuka bude probíhat formou přednášek, které budou mít vždy jednotliví historici, kteří se vybranými tématy dlouhodobě zabývají, z Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archivu Univerzity Karlovy (Marek Brčák, Marek Ďurčanský, Petr Svobodný) nebo z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR (Věra Dvořáčková, Martin Franc, Adéla Jůnová-Macková, Jiří Šoukal) či kolegové spolupracující s těmito institucemi, a to podle své specializace (Tomáš Hermann, Roman Pazderský, Pavel Urbášek). Přednášky budou představovat vždy konkrétní téma z dějin vědy, na dílčím příkladu však budou ukázány možnosti, jak k němu přistupovat, tj. jakými otázkami je možné se zabývat při jeho řešení, jaké prameny a sekundární literatura jsou k dispozici či s jakými metodologickými konstrukty je možno pracovat atd.