SP Jugoslávie a Československo v bipolárním světě

Sylabus

1. česko-jihoslovanské vztahy od 19. století do počátku druhé světové války 2. Druhá světová válka.

Průběh války na jugoslávském a na čs. území. ztahy mezi exilovými vládami. Osudy jihoslovanské komunity v Protektorátu Čechy a Morava. Češi a Slováci v národně osvobozeneckém hnutí v Jugoslávii. 3. ČSR a Jugoslávie v letech 1945-1948, I..

Srovnání vnitropolitických poměrů. Politické systémy, úloha a podoba komunistické strany, dědictví okupace a odboje. 4. ČSR a Jugoslávie 1945 - 1948, II.

V mezinárodních vztazích. Na pařížské mírové konferenci.

Maďarská otázka. ČSR a jugoslávské nároky na Terst. Projekt dvoustranných spojeneckých smluv.

KSČ, KSJ a založení Informbyra. Postoj k sovětskému svazu.

Kdo je premiant? 5. ČSR a Jugoslávie 1945 - 1948, III. Politická, hospodářská a kulturní spolupráce.

Její konkrétní podoby. Učňovská akce.

Jugoslávští studenti na čs. vysokých školách. Postoj čs. veřejnosti k Nové Jugoslávii.

Společnosti přátelství. Turismus.

Jugoslávská komunita v ČSR. Česká a slovenská menšina v Jugoslávii a otázka repatriace. Turismus. 6.

Od "Vítězného února" do červnové rezoluce Informbyra. Charakteristika vztahů mezi KSČ a KSJ.

Jugoslávie a únorový převrat. Nové formy spolupráce.

Jugoslávie jako vzor pro budování socialismu? StB a OZNA/UDBA. Československo a roztržka s Jugoslávií. Vystoupení Jugoslávců na Všesokolském sletu v Praze.

První projevy zhoršování vztahů. 7. Léta roztržky 1948-1953, I.

Obecný vývoj vztahů mezi Jugoslávií a utvářejícím se sovětským blokem. Chronologie vztahů ČSR a FLRJ.

Od provokací k úplnému přerušení vztahů. Účast ČSR na protititovské kampani. Podoby antijugoslávské propagandy v Československu.

Mobilizace veřejnosti. 8. Léta roztržky 1948-1953, II.

Jugoslávská informbyrovská emigrace v Československu: Vznik, charakter, činnost. Pokusy o ustavení československého emigračního centra v Bělehradu: Bohumil Laušman, Olga Krejčová. 9.

Léta roztržky 1948-1953, III. Dopad vyobcování Jugoslávie z "tábora míru a socialismu" na vnitropolitický vývoj v ČSR.

Aplikace červencové rezoluce a dalších dokumentů Informbyra o Jugoslávii na ČSR a další lidově demokratické země. Hledání československého Rajka.

Jugoslávie v činnosti StB. Pronásledování, politické procesy.

Represe jugoslávské komunity v Československu. 10. Československo a normalizace vztahů mezi SSSR a Jugoslávií. Opatrné sbližování.

Druhá roztržka roku 1958. Kritika jugoslávského revizionismu.

Případ tzv. jugoslávské skupiny. 11. Léta přátelství 1964-1968.

Jugoslávský samosprávný socialismus a československá dilemata. Obraz Titovy Jugoslávie v československé veřejnosti.

Kulturní a vědecká spolupráce. 12. Jugoslávie a Pražské jaro roku 1968. 13.

Jugoslávie a ČSSR v období husákovského režimu. 70. léta. Od nepřátelství k rezervovanému respektu. 14. 80. léta.

Jugoslávie po Titovi, Českoslovenko v přestavbě - poslední fáze komunistických režimů. Vítězství pragmatismu nad ideologickými rozpory.

Turismus. Cesta pro emigraci - přes Jugoslávii na Západ.

Jugoslávští gastarbeiteři v ČSSR. Závěrečná bilance.

Anotace

Cílem přednášky není jen paralelně představit historický vývoj v těchto dvou dnes již neexistujících státech. Jugoslávii a Československo v letech 1945?1989 lze totiž pojmout také jako dva typy diktatury komunistické strany, které se vyvíjely v podmínkách odlišného mezinárodního postavení. Přednáškový kurs by tak měl spíše vést k zamyšlení nad vnitřními i vnějšími faktory formujícími tento politický systém ve specifické podobě.

Pozornost bude nicméně věnována i různým rovinám československo-jugoslávských vztahů v druhé polovině 20. století. Bohaté společenské a kulturní styky podmíněné slovanskou ideologií i řadou prozaických důvodů (hospodářské zájmy, menšiny, migrace, turismus) byly v tomto období, zvláště pak během tzv. roztržky v letech 1948?1954, výrazným způsobem limitovány politickým děním. Státní restrikce a pokusy o institucionální dohled nad těmito kontakty jsou dalším aspektem, kterým se bude přednáška zabývat. Přednáškový cyklus vychází především z dosud nepublikovaných archivních výzkumů v pražských a bělehradských archivech.