Sylabus
Studená válka – nové dějiny
PhDr. Jan Koura, Ph.D., PhDr. Boris Mosković
Od konce studené války uplynulo již více než třicet let, během kterých se výrazně posunula intepretace tohoto konfliktu, jenž do značné míry ovlivňoval dějiny světa ve druhé polovině dvacátého století. Kurz si proto klade za cíl představit nové trendy ve výzkumu studené války, a to především jako konfliktu s daleko mnohovrstevnatějším charakterem, než odpovídá tradičnímu schématu bipolárního soupeření mezi velmocenskými bloky. V rámci jednotlivých přednášek budou naopak představeny fenomény, které se výrazně vymykají konvenčnímu výkladovému rámci a v současné době přitahují zájem badatelů. Pozornost tak bude věnována například aktivitám dosud opomíjených (státních i nestátních) aktérů, vlivu studené války na dekolonizaci a v oblasti tzv. třetího světa či ideologickým a propagandistickým formám vzájemného soupeření, jež se ani zdaleka neomezovalo na prosté konfrontační situace. Tomuto pojetí odpovídá i struktura kurzu, která se orientuje na analýzu vybraných aspektů studené války než na klasický chronologický přehled zaměřený na mezinárodněpolitické dění. Důležitou součástí kurzu bude i kritický rozbor tradicionalistické a triumfalistické intepretace studené války, jež i přes nemalé pokroky v soudobém historiografickém bádání stále tvoří v českém prostředí důležitý narativ této kapitoly moderních dějin.
Atestace:
Zápočet (AHSV11015) bude udělen na základě ústní rozpravy nad krátkým písemným příspěvkem (2 NS). Je možné zvolit buď celé téma, vybraný aspekt nebo konkrétního aktéra z období studené války a v písemném příspěvku demonstrovat, z jakých interpretací nebo historiografického přístupu lze dané téma/vybraný aspekt/konkrétního aktéra zkoumat.
Ústní zkouška (AHSV11014) a (AHSV11013) bude probíhat na základě nastudované literatury (5 položek) z níže uvedeného seznamu. Během diskuse nebude reflektován faktografický obsah samotných titulů, ale přístupy a intepretace jednotlivých autorů v kontextu historiografického vývoje dějin studené války.
Témata: 1) Studená válka – nové dějiny: představení základních konceptů „New Cold War History" 2) Počátky studené války – nový pohled a intepretace vzniku konfliktu 3) Rozdělení světa „železnou oponou“ 4) Třetí svět – klíčové kolbiště studené války? 5) Mezi bloky: Hnutí nezúčastněných 6) “Pátá kolona”? - studená válka v zrcadle dobových kritických diskusí (disent, levice na Západě) 7) Ideologická válka? Propaganda a kulturní diplomacie během studené války 8) Eurokomunismus 9) Nové intepretace konce studené války 10) Sport a studená válka 11) Studená válka jako soupeření zpravodajských služeb 12) Post bellum: konec dějin, unipolarismus a nová studená válka
Základní literatura k tématu:
Leffler, M. R. – Westad, O. A. (eds.), The Cambridge History of the Cold War, Vol. I, II, III, Cambridge 2010
Dockrill, S. R. – Hughes, G. (eds.), Palgrave Advances in Cold War History, Basingstoke 2006
Durman, K., Popely ještě žhavé: velká politika 1938–1991. Díl I., Světová válka a nukleární mír 1934–1964. Praha 2004.
Durman, K., Popely ještě žhavé: velká politika 1938–1991. Díl II., Konce dobrodružství 1964–1991. Praha 2009.
Výběr doporučené literatury k ústní zkoušce:
Applebaum, A., Železná opona: podrobení východní Evropy 1944–1956. Praha – Plzeň 2016.
Aldrich, R., The Hidden Hand: Britain, America and Cold War Secret Intelligence, London 2001
Berghe, Y., Velké nedorozumění? Dějiny studené války (1917–1990). Praha 1996.
Bishof, G., Rakousko v první studené válce, 1946–1955: i slabí mají sílu. Praha 2017.
Burton, E. – Dietrich, A. – Harisch, I. – Schenck, M. C. (eds.), Navigating Socialist Encounters. Moorings and (Dis)Entanglements between Africa and East Germany during the Cold War. Berlin 2021.
Brown, A., Vzestup a pád komunismu. Brno 2011.
Dimić, Lj., Jugoslavija i Hladni rat: ogledi o spoljnoj politici Josipa Broza Tita (1944–1974). Beograd 2014.
Dragostinova, T., Cold War from the Margins. A Small Socialist State on the Global Cultural Scene. Ithaca 2021.
Durman, K., Útěk od praporů: Kreml a krize impéria 1964–1991. Praha 1998.
Eichler, J., Od Hirošimi po Bělehrad: válka a mír v druhé polovině 20. století. Praha 2014.
Engerman, D., The Price of Aid: The Economic Cold War in India. Cambridge 2018
Feinberg, M., Curtain of Lies. The Battle over Truth in Stalinist Eastern Europe. Oxford 2017.
Fulbright, J. W. Pýcha moci. Praha 1969.
Gaddis, J. L., Studená válka, Praha 2006.
Gaddis, J. L., The Long Peace. Inquiries into the History of the Cold War. New York 1997
Gleijese, P., Conflicting Missions: Havana, Washington, and Africa, 1959–1976, Chapel Hill 2002
Hixson, W. L., Parting the Curtain: Propaganda, Culture and the Cold War, 1945–1961, Basingstoke 1997
Chenaux, P., Katolická církev a komunismus v Evropě (1917–1989): od Lenina k Janu Pavlu II., Praha 2012.
Kalvoda, J., Studená válka 1946–1989: svoboda znamená odpovědnost. Kladno 2001.
Koura, J. – Waters, R.,‘Africanos’ versus ‘Africanitos’ the Soviet-Czechoslovak Competition to Protect the Cuban Revolution, in: International History Review, 2019, Vol. 43, Issue 1, s. 72-89.
Koura, J., První, druhý, třetí svět…Studená válka jako globální fenomén, in: Dějiny a současnost, 5/2019, s. 16–18.
Koura, J., Rozdělený ostrov. Studená válka a „kyperská otázka“ v letech 1960–1974, Praha 2019
Koura, J., A Prominent Spy: Mehdi Ben Barka, Czechoslovak Intelligence, and Eastern Bloc Espionage in the Third World during the Cold War, in: Intelligence and National Security, Vol. 36, Issue 3, 2021, s. 318–339
Koura, J. – Pešta, M., Československo a studená válka v Africe. Přístupy, interpretace a roviny zkoumání, in: Paměť a dějiny, roč. XIV, č. 3, 2020, s. 3–13.
Leffler, M. P., For the Soul of Mankind: the United States, the Soviet Union and the Cold War. New York 2007
Lukeš, I., Československo nad propastí: selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945–1948. Praha 2014.
Mastný, V., Studená válka a sovětský pocit nejistoty: 1947–1953, Stalinova léta. Praha 2001.
Mark, J. - Kalinovsky, A. M. - Marung, S., Alternative Globalizations. Eastern Europe and the Postcolonial World. Bloomington 2020.
Mark, J. – Betts, P. et al., Socialism Goes Global. The Soviet Union and Eastern Europe in the Age of Decolonization. Oxford 2022.
Muehlenbeck, P. E. – Telepneva, N. (eds.), Warsaw Pact Intervention in the Third World. Aid and Influence in the Cold War, London 2018
Nálevka, V., Horké krize studené války. Praha 2010.
Niebuhr, R., The Search for a Cold War legitimacy: Foreign Policy and Tito´s Yugoslavia. Leiden 2018.
Naimark, N. M., Stalin and the Fate of Europe. The Postwar Struggle for Sovereignty, Cambridge 2019.
Osgood, K., Total Cold War: Eisenhower’s Secret Propaganda Battle at Home and Abroad, Lawrence 2006.
O´Sullivan, Papež, prezident a premiérka: trojice, který změnila svět. Praha 2007.
Romero, F., Cold War Historiography at the Crossroads, in: Cold War History, Vol. 14, No. 4, 2014.
Sanchez-Sibony, O., Red Globalization. The Political Economy of the Soviet Cold War from Stalin to Khrushchev, Cambridge 2014.
Sebestyen, V., 1989: pád východního bloku. Brno 2011.
Service, R., Soudruzi: světové dějiny komunismu. Praha 2009.
Service, R., The End of the Cold War, London 2015.
Smetana, V., Ani vojna, ani mír: velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války. Praha 2016.
Stanek, L., Architecture in Global Socialism. Eastern Europe, West Africa, and the Middle East in the Cold War, Princeton: Princeton University Press 2020.
Stepanova, O. L., Studená válka: historická retrosp
Anotace
Od konce studené války uplynulo již více než třicet let a za tu dobu se výrazně posunula intepretace tohoto konfliktu, jenž do značné míry ovlivňoval dějiny světa ve druhé polovině dvacátého století. Kurz si proto klade za cíl představit nové trendy ve výzkumu studené války, a to především jako konfliktu s daleko mnohovrstevnatějším charakterem, než odpovídá tradičnímu schématu bipolárního soupeření mezi velmocenskými bloky.
V rámci jednotlivých přednášek budou naopak představeny fenomény, které se výrazně vymykají konvenčnímu výkladovému rámci a v současné době přitahují zájem badatelů. Pozornost tak bude věnována například aktivitám dosud opomíjených (státních i nestátních) aktérů, vlivu studené války na dekolonizaci a jejího dopadu na oblasti tzv. třetího světa či ideologickým a propagandistickým formám vzájemného soupeření, jež se ani zdaleka neomezovalo na prosté konfrontační situace.
Tomuto pojetí odpovídá i struktura kurzu, která se orientuje na analýzu vybraných aspektů studené války než na klasický chronologický přehled zaměřený na mezinárodněpolitické dění. Důležitou součástí kurzu bude i kritický rozbor tradicionalistické a triumfalistické intepretace studené války, jež i přes nemalé pokroky v soudobém historiografickém bádání stále tvoří v českém prostředí důležitý narativ této kapitoly moderních dějin.