Perestrojka a rozpad Sovětského svazu vedly k otevření archívů a nebývalému růstu zájmu o moderní dějiny, doprovázenému zdravou skepsí vůči dosavadnímu poznání. Nicméně ruští a ukrajinští medievalisté napsali od té doby desítky studií a monografií věnovaných rovněž starším dějinám, neboť mohli konečně svobodně vyslovit vlastní názor, nezatížený oficiální ideologií, a začít spolupracovat se západními badateli, kteří byli dosud na východě obviňováni z falšování dějin, a vzájemně s nimi konfrontovat svoje vědecké závěry a hypotézy.
Na pořad dnes se dostala nová, neotřelá témata bádání, ale došlo také k přehodnocení tradičního pohledu na klasická témata, jejichž výklad byl dosud zatížen nejen ideologickými klišé, ale například také národními mýty či církevní tradicí. Informační válka, která se vede v současné době, využívá historické argumentace a občas v ní zaznívají ohlasy nejen na události z moderních dějin (například požadavek denacifikace a demilitarizace Ukrajiny), ale také argumenty z dávného středověku, například ten, že se současná Ukrajina rozkládá na historicky ruských zemích.