Syllabus
1) Hannoverská dynastie
Úvodní přednáška poskytne vedle administrativních náležitostí rámcový přehled britských politických dějin 18. století. Zmíněny budou též čtyři hlavní přístupy anglické historiografie k pozdní georgiánské době a témata, jimž se bude kurz blíže věnovat. 2) Politika na Britských ostrovech
Přednáška se zaměří na fungování britské politiky za vlády Jiřího III., roli kabinetu a politických stran a vztah monarchy vůči parlamentu včetně problematiky regentství. Součástí též bude otázka unie mezi Anglií, Skotskem a Irskem a postavení „vedlejších zemí“ v britské politice. Referáty se zaměří na roli a vnímání Skotů v britském politickém životě.
Referáty:
Brewer, John. „The misfortunes of Lord Bute: a case-study in eighteenth- century political argument and public opinion“
Pentland, Gordon. “‘We speak for the ready‘: images of Scots in political prints, 1707-1832“ 3) Veřejnost a politika
Hlavním tématem hodiny je proces politizace veřejnosti, který bude ilustrován na příkladech prvních veřejných hnutí (zákaz prodeje ginu, parlamentní reforma a zrušení otroctví), volebních kampaní a vzniku zájmových skupin. Referáty se zaměří na volební atmosféru a rostoucí význam voleb v britské společnosti.
Referáty: Deutsch, Phyllis. „Moral Trespass in Georgian London: Gaming, Gender, and Electoral Politics in the Age of George III“
O’Gorman, Frank. „The unreformed electorate of Hanoverian England: the mid-eighteenth century to the Reform Act of 1832“
Phillips, John A. „Popular politics in unreformed England“ 4) Ženská otázka
Náplní hodiny bude proměna v postavení a roli ženy. Výklad se zaměří na tři okruhy: dobové instituce ženské emancipace (salóny, literatura, veřejné působení), ženskou práci a první feministické reformátorky (Hannah Morová, Mary Astellová, Mary Wollstonecraftová).
Referáty: Chalus, Elaine. „Elite Women, Social Politics, and the Political World of Late Eighteenth-Century England“
Pederson, Susan. „Hannah More meets Simple Simon: tracts, chapbooks, and popular culture in late eighteenth-century England“
Sussman, Charlotte. „Women and the Politics of Sugar, 1792“ 5) Revoluce v bydlení
Přednáška zahrnuje široké spektrum témat spojených se vznikem moderního pojetí domova a bydlení. Zmíněn bude stavební boom georgiánské éry a s ním spojené fenomény vzniků moderní bytové kultury, městské řadové zástavby, instituce panského sídla a interiérového designu, vytvářející pojetí „dobrého vkusu“.
Referáty: Vickery, Amanda. „An Englishman's Home Is His Castle? Thresholds, Boundaries and Privacies in the Eighteenth-Century London House“ 6) Revoluce v myšlení
Vedle letmého uvedení do problematiky skotského a britského osvícenství bude hlavní náplní přednášky vědecký vývoj v pozdně georgiánské Británii. Pozornost bude věnována vzniku nových vzdělávacích institucí jako obecně prospěšné hospodářské společnosti či zednářské lóže coby jednomu z charakteristických rysů ostrovního osvícenství, působení prvních vědeckých učeneckých společností a skupině gentlemanů věnujících se vědě, jakými byli Humphry Davy, Joseph Banks či Henry Cavendish.
Referáty: Elliott, Paul - Daniels, Stephen. „The 'School of True, Useful and Universal Science'? Freemasonry, Natural Philosophy and Scientific Culture in Eighteenth-Century England“
Seitz, Frederick. „Henry Cavendish: Catalyst for the Chemical Revolution“ 7) Revoluce ve výrobě
Jádrem přednášky budou ekonomické změny, zejména procesy mechanizace a koncentrace výroby. Ukázány budou dva výrazné regiony počátků průmyslové revoluce, konkrétně rozmach textilního průmyslu v Lancashiru a industrializace ve West Midlands, spojená zejména s činností Lunar Society of Birmingham. Na příkladě jejích členů pak bude demonstrováno úzké propojení průmyslové revoluce v Británii s vědeckým pokrokem.
Referáty: Pollard, Sidney. „Factory discipline in the industrial revolution“ 8) Georgiánští chudí
V návaznosti na výklad o průmyslové revoluci bude věnován prostor sérii tří velkých témat britské historiografii 18. století - vzniku dělnické třídy, počátkům sociální péče a lidovým nepokojům, zejména událostem tzv. masakru v Peterloo. Okrajově zmíněna bude též vládní reakce na tyto události.
Referáty: Davidson, Lorna - Arnold, Jim. „The Great Experiment: New Lanark from Robert Owen to World Heritage Site“
Poole, Robert. „By the law or the sword: Peterloo revisited“ 9) Nová společnost
Devátý týden bude zaměřen na sérii změn podnícených průmyslovou revolucí a jejím dopadům na společnost. Vedle urbanizace a pracovní migrace bude součástí přednáška problematika první dopravní revoluce spojená s regulací řek, stavbou průplavů a vznikem silniční sítě. Závěrem bude nastíněna proměna anglické architektury od klasicismu a nové inženýrské architektury až směrem k historizujícímu revivalu
Referáty: Bogard, Dan. „Turnpike Trusts and Property Income: New Evidence on the Effects of Transport“
Pollard, Sidney. „The Factory Village in the Industrial Revolution“ 10) Od prvního k druhému impériu
Britské impérium a proměna, kterou prošlo na konci 18. století, přiblíží přednáška exkurzemi o vztahu severoamerických osadníků k britské vládě, o Cookových výpravách v Tichomoří a o dopadech postupného ovládnutí Indie na domácí politiku. Ve všech třech případech bude sledován primárně vliv na Britské ostrovy na úkor přehledu politického vývoje v koloniích.
Referáty: Budil, Ivo T. „Indie a revitalizační étos orientální renesance“
Jasanoff, Maya. „The other side of revolution: loyalists in the British Empire“
Nectman, Tillman W. „A jewel in the crown? Indian wealth in domestic Britain in the late eighteenth century“ 11) Revoluce za mořem
Přednáška se zaměří na britskou reflexi událostí let 1790-1815 - vypuknutí francouzské revoluce, konci monarchie, a Napoleonův pokus o ovládnutí Evropy. Obdobně jako v předchozím případě budou události sledovány z perspektivy dopadů na britskou společnost, s přihlédnutím k reakcím vlády (tzv. „Pittův teror“) a vlivu zahraničních událostí na vytváření britské identity a politického národa. Konečně pak bude zmíněna i intelektuální reflexe na příkladu polemiky Edmunka Burkea a Tomase Paineho o hodnocení francouzských událostí.
Referáty: Cookson, J. E. „The English volunteer movement of the French revolutionary wars, 1793 1815: some contexts“
Schofield, Thomas Philip. „Conservative political thought in Britain in response to the French Revolution“
Thompson, E. P. „Hunting the Jacobin fox“ 12) Monarchie a veřejné mínění
Závěrečná hodina se zaměří na konec panování Jiřího III. a dobu regenství, na jeho rodinu a královský dvůr. Na příkladech dvou velkých královských skandálů - aféry vévody z Yorku a rozvodu Jiřího IV. s královnou Karolínou - bude demonstrován vznik a fungování veřejného mínění, vliv tisku a politická situace v poválečné Británii, která vyústila ve vleklou politickou krizi a následnou velkou parlamentní reformu roku 1832.
Referáty: Clarke, Anna. „Queen Caroline and the sexual politics of popular culture in London, 1820“
Colley, Linda. „The apotheosis of George III: loyalty, royalty and the British nation, 1760-1820“
Harling, Philip. „The duke of York affair (1809) and the complexities of war time patriotism“
Annotation
Pozdní fáze vlády Hannoverské dynastie na Britských ostrovech, ohraničitelná zhruba léty 1760-1820 je nejčastěji viděna jako věk stability, rostoucí prosperity, aristokratických zábav a vytříbených mravů, jak ji ve svých románech vykreslila třeba Jane Austenová. Pod tímto povrchním pozlátkem se však skrývá série radikálních společenských, kulturních a hospodářských změn, které rychle a výrazně měnily Británii.
V průběhu pár desetiletí ztratila Británie kolonie v severní Americe, ovládla Indii, objevila Austrálii a vedla sérii válek s revoluční a napoleonskou Francií, aby se po vítězství překvapivě stáhla z evropské politiky. Na domácím poli se musela vyrovnávat s industrializací, urbanizací, rostoucí politickou aktivitou střední třídy, veřejnými kampaněmi proti otroctví či pro volební reformu, emancipací katolíků, i sérií problémů panovnické rodiny.
Kurz se zaměří na vybrané kapitoly z britských dějin za vlády Jiřího III. a Jiřího IV. optikou různých historických disciplín a jejich vzájemného prolínání, přičemž budou prezentovány různé přístupy, jimiž se jednotlivé změny v posledních desetiletí popisovaly. Výuka bude založena na seminárním způsobu a práci se zadanými texty a prameny, které budou pokrývat široké spektrum oblastí od prvních bojovnic za ženská práva přes reflexi francouzské revoluce až po první politické karikatury a volební propagaci.