Neumová a chorální notace
Předmětem kursu je studium nejstarších notačních systémů, jimiž byl zapisován gregoriánský chorál. Výuka se zaměřuje v první řadě na gregoriánskou semiologii, tj. na význam a funkci neumových znaků a jejich využití při interpretaci chorálních melodií. Nabyté znalosti jsou průběžně procvičovány praktickými příklady a vlastními interpretačními pokusy posluchačů. Součástí výkladu je též shrnutí historického vývoje neumové notace a představení jejích hlavních regionálních typů. Samostatnou kapitolou je zavedení linkové osnovy a s ní spojený přechod z neumové notace k chorální notaci na linkách.
Podmínky k atestaci:
Analýza neumového zápisu kratšího chorálního zpěvu. (Následný pokus o přezpívaní není p ředmětem atestace, je však logickým a nutným završením analýzy; vyučující se bude rovněž snažit, seč bude moci…)
Schopnost rozpoznat a rámcově zařadit hlavní notační typy.
Základní literatura:
Eugène Cardine: Sémiologie grégorienne, Solesmes 1970
Bruno Stäblein: Schriftbild der einstimmigen Musik, Musikgeschichte in Bildern, Band III/4, Leipzig 1975.
Luigi Agustoni, Johannes Berchmans Göschl: Einführung in die Interpretation des Gregorianischen Chorals, 1: Grundlagen, Regensburg 1987; 2: Ästhetik (I.-II), Regensburg 1992
Hélène Beguermont: La première écriture musicale du monde occidental, Bourg-la-Reine 2003