Syllabus
Rozvržení přednášek změna programu vyhrazena 3. 10.
Úvod do kurzu
Vít Zdrálek: Ne-politika hudebního výzkumu: Historické kontexty jedné sbírky fonografických etnografických nahrávek
Na příkladu vzniku a osudů sbírky fonografických etnografických nahrávek v Knihovně ÚHV FF UK, si ukážeme, jak nečekané zvraty a spojenectví mohou nastat ve vztahu mezi vědou a politikou, jenž bývá často těsnější, než jsme si ochotni připustit. Zkoumání minulosti sbírky nás zavede do Berlínského Fonografického archívu začátku 30. let 20. století a na Hudebněvědný institut Německé univerzity v Praze v letech 1930-1945. Seznámíme se s některými projekty mezioborové spolupráce napříč tehdejším německojazyčným akademickým světem s přesahy do USA a dalších zemí a představíme se některé jejich protagonisty a motivace a cíle jejich počínání.
MÍŠKOVÁ, Alena. 2002. Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945. Praha: Karolinum.
NETTL, Bruno. 2002. Encounters in Ethnomusicology: A Memoir. Warren, Mich.: Harmonie Park Press. - dostupné v Knihovně ÚHV FF UK
ZIEGLER, Susanne. 2006. Die Wachszylinder des Berliner Phonogramm-Archivs. Berlin: Staatliche Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz. - dostupné v Knihovně ÚHV FF UK 10. 10.
Lubomír Tyllner: Česká tradiční hudba v evropských souvislostech
Syntetická, komparačně koncipovaná přednáška, která si klade otázku, do jaké míry je tradiční hudba Evropy jednotným celkem vzájemně provázaných kultur nebo naopak originálních specifických, jedinečných, tedy neopakovatelných projevů lidové hudby v národním, regionálním nebo lokálním prostředí. V jakém postavení se v evropském prostředí ocitá česká tradiční hudba?
Walter Wiora: Europäischer Volksgesang. Köln 1952.
Volodymyr Hošovskyj: U pramenů lidové hudby Slovanů. Praha 1976. 17. 10.
Zdeněk Vejvoda: K pramenům české lidové písně - kritika, edice, hudební praxe
Obraz českého hudebního folkloru konce 18. až první poloviny 20. století tvoří rozsáhlý, avšak značně různorodý soubor historických pramenů. Vedle několika solitérů - výrazných osobností typu J. Jeníka z Bratřic, K. J. Erbena, L. Kuby, Č. Holase či K. Weise - hrály důležitou roli především centrálně řízené sběratelské akce (např. 1819, 1895, 1905). Teprve vhled do historického kontextu vzniku těchto pramenů může být východiskem k historickému i hudebně-analytickému výzkumu v tomto oboru české hudební kultury. 24.10.
Zdeněk Vejvoda: Lidová instrumentální hudba v českých zemích. Rukopisy Jiřího Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Proměny historických sestav lidové hudby v českých zemích lze sledovat díky různorodým zmínkám v literatuře, nečetné ikonografii a ještě vzácněji prostřednictvím melografických záznamů různé kvality a provenience. Výjimečným pramenem lidové instrumentální hudby v evropském kontextu je rukopisný sborník více než 800 tanečních melodií, které si v letech 1811-1822 zaznamenal Jiří J. B. Hartl ze Staré Paky. Jeho životní příběh zároveň dokumentuje význam "instituce" kantora pro kulturu českého venkova sledovaného období. 31. 10.
Daniela Stavělová: Lidová taneční kultura v kontextu národního hnutí 19. stol.
Lidová kultura sehrála v procesu českého národního hnutí svou nespornou roli; vedle lidové písně se také tanec českého venkova stal záhy jedním ze symbolů národní identity. Tématem přednášky bude zachytit způsob, jak byly v souvislosti s utvářením konkrétních tanečních typů 19. stol. patřičné symboly vybírány a jak s nimi bylo dále manipulováno v kontextu nově se formující české společnosti. Lidový taneční projev vystupuje v tomto komunikačním prostoru jako znak, jež je nositelem sdělení a napomáhá utváření tzv. semiozické situace.
Stavělová, Daniela: Polka jako český národní symbol. Český lid 93 (2006), č.1, s. 3-26. ___: Koncept národního tance: obkročák, polka sousedská. In: Daniela Stavělová - Jiří Traxler - Zdeňek Vejvoda (eds.): Prostředí tance: hranice identity a jejich překračování. NIPOS, Praha 2008, s. 157-186. 7. 11.
Jarmila Procházková: Janáčkovo studium lidové písně a hudby
Záměrem přednášky je postihnout charakter Janáčkova zájmu o lidovou píseň a hudbu, který byl v základních parametrech vytvářen pod vlivem odkazu Františka Sušila a Pavla Křížkovského a následně obohacován mnohaletým studiem odborné literatury. Zásadní posun v teoretické i praktické rovině znamenaly různorodé zkušenosti získané v rámci Janáčkovy vlastní sběratelské činnosti realizované v moravských a slovenských lokalitách. Vzhledem k danému časovému prostoru budou v průběhu přednášky naznačeny souvislosti a konotace směrem do Janáčkovy kompoziční tvorby, což je samo o sobě rozsáhlé a svébytné téma. 14. 11.
Jarmila Procházková: Fonografické akce Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku pod vedením Leoše Janáčka (1909-1912)
Přednáška bilancuje výsledky pěti nahrávacích akcí Leoše Janáčka, Františky Kyselkové a Hynka Bíma, které se uskutečnily v letech 1909-1912 v rámci činnosti Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku. Během nich byl zachycen zpěv slovenských žen z oblasti Strážovských vrchů (vč. Slatiny nad Bebravou, 1909), z oblasti Javorníků (1910) a z oblasti terchovské doliny (1910 a 1912). Moravské lokality jsou zastoupeny jedinou lokalitou, Vnorovami, kde byl zaznamenán zpěv duchovních i světských písní (1911). Přednáška také nabízí vhled do pracovní metody, která byla použita při editaci těchto zvukových dokumentů.
Janáček, Leoš. Folkloristické dílo (1886-1927) : studie, recenze, fejetony a zprávy. Souborné kritické vydání díla L. Janáčka, řada I, sv. 3-1. Eds. Jarmila Procházková, Marta Toncrová a Jiří Vysloužil. Brno : Editio Janáček, 2009.
Janáček, Leoš. O lidové písni a lidové hudbě : dokumenty a studie. Ed. Jiří Vysloužil. Praha : SNKLHU, 1955. 28. 11.
Daniela Stavělová: Tanec jako součást obyčejové tradice
Tanec je neodmyslitelnou součástí tradičních obřadů a obyčejů, kde má svou nezastupitelnou funkci. Bývá součástí tzv. rituálního jazyka a je možné jej vnímat jako text, jež sděluje různé významy. Pro tento druh textu je charakteristická jeho multivokálnost, což bývá často předmětem antropologického studia tance. Smyslem přednášky bude poukázat na možnosti interpretace tanečního projevu v rámci širších souvislostí, jež utvářejí strukturu tradičních obyčejů a obřadů a přiblížit tak rovněž přístupy současné etnochoreologie.
Stavělová, Daniela: Červená růžičko, proč se nerozvíjíš. Doudlebská masopustní koleda: tanec, identita, status a integrace. Multimediální studie. EÚ AV ČR, v.v.i., Praha 2008. ___: Doudlebská masopustní koleda: tanec jako text. Národopisná revue 16 (2006), č.1, s. 28 - 37 5. 12.
Matěj Kratochvíl: Folklorismus, revivaly a několik existencí folkloru
V průběhu 20. století se objevilo v České republice, podobně jako v jiných zemích, několik vln zájmu o lidovou kulturu, o její zachování, znovuoživování a přenášení do nových kontextů. Tyto snahy existovaly v různých podobách a do různé míry byly také spjaty s proměnami politické situace. Do jaké míry soubory, festivaly, vydavatelé sbírek či různé instituce ovlivňovaly a ovlivňují vnímání lidové hudební kultury i kulturu samotnou? Jaký je vztah mezi hudebním folklorem a jeho tzv. druhou existencí? Existuje i třetí existence? 12. 12.
Matěj Kratochvíl: Nahrávky lidové hudby před rokem 1989 a po něm
Rozvoj nahrávacího průmyslu se nevyhnul ani tradiční hudební kultuře. V poválečném Československu měl stát na vydávání monopol, což se projevilo i v tom, jak byla lidová hudba prezentována na nahrávkách. Po roce 1989 se naopak nahrávání mohlo stát záležitostí mnoha malých vydavatelství a zlevňování technologií umožnilo vydávat hudbu, která by dříve zůstala nezaznamenána. Stala se vydavatelství součástí hudební kultury v regionech? Je terénní záznam slovenské vesnické svatby na LP socialistické firmy stejně "folklorní" jako tancovačkové hity se syntezátorem, které si interpreti vydávají vlastním nákladem? 19. 12.
Lubomír Tyllner: Hudebně kulturní areály
Působí kulturní výměna, kontakty na vznik podobností a příbuzností v tradiční hudbě? Je hledání analogií na základě kontaktu oprávněnou metodologií nebo naopak dochází k podobnostem, aniž by došlo k výpůjčce? Je možné systematickým studiem vybraných hudebních jevů určit h
Annotation
V případě "Hudební folkloristiky a etnomuzikologie v českých zemích" nejde o klasický kurz, ale o cyklus hostujících přednášek. Kurz se realizuje díky grantu na spolupráci mezi Etnologickým ústavem AV ČR a Ústavem hudební vědy FF UK.
Studentům a dalším zúčastněným kurz nabídne jedinečnou příležitost seznámit se s aktuálním bádáním téměř celé etnomuzikologické sekce EÚ AV ČR. Toto pracoviště se (s pauzami vynucenými politickými okolnostmi) zaměřuje na tradiční a lidovou hudbu českých zemích již od počátku 20. století.
Jejich společným východiskem je středoevropská tradice hudební folkloristiky a odtud proto pochází i název kurzu. Cílem je formou obvykle dvouhodinových sond studentům představit několik oblastí hudebně-folkloristického výzkumu u nás a přiblížit jim tento způsob tázání a metody práce.
Všem zúčastněným by měl kurz v neposlední řadě přinést užitek ze společných setkání a diskusí.