Sylabus
Předmět může být v souladu s epidemiologickou situací vyučován zčásti nebo zcela distanční formou 1. Chápání pojmu Latinská Amerika, Latinská Amerika jako zeměpisný (hospodářská geografie, zemědělství, nerostné suroviny, průmysl a služby) a kulturní pojem s důrazem na literaturu, hispánské pojetí Latinské Ameriky (panhispanismus), panamerické s důrazem na sounáležitost zemí kontinentu, autonomistické pojetí podtrhující indiánské kořeny kontinentu, popř. úplné oddělení současné Latinské Ameriky jak od evropského, tak také od indiánského základu (Vasconcelos), eventuálně naopak spatřují v Latinské Americe kombinaci indiánského a evropského elementu, (José Martí přitom odlišuje dvě Ameriky, hispánskou anglosaskou). 2.
Periodizace vývoje latinskoamerické společnosti Původ amerického člověka, lovci, rybáři, sběrači, první zemědělské kultury, vyspělé civilizace, Mayové, Aztékové Inkové. Příchod Evropanů, conquista, období kolonie, války za nezávislost, národ-stát, modernizace druhé poloviny devatenáctého století, mexická revoluce a proměny dvacátých let, nacionalistické režimy, revoluce poloviny dvacátého století, vojenské režimy, demokratizace, nástup populismu, levice a pravice v jedenadvacátém století. 3.
Etnická podoba Ameriky, indiánská část populace, Evropané v koloniální době, Španělé a Portugalci, „republika Španělů“ a „republika Indiánů“, mesticové, afričané v Novém světě, „castas“, čínští smluvní dělníci a Japonci v devatenáctém století, Indové, etnické složení evropské a východostředomořské migrace na přelomu 19. a 20. století. Současná etnická podoba Latinské Ameriky. 4.
Migrační procesy na americkém kontinentě v období kolonie. Příchod Španělů a Portugalců, karibská oblast jako první cíl evropské migrace v Americe, kolonizace kontinentu a násilná migrace indiánského obyvatelstva, demografický kolaps a hledání nové pracovní síly v podobě afrických otroků, proměny migračních proudů v osmáncátém století a vliv válek za nezávilost na migraci „peninsulares“. 5.
Migrační procesy na americkém kontinentě v období nezávislosti, návrat Španělů a Portugalců po válkách za nezávilost, proimigrační politika latinskoamerických vlád v období modernizace – Němci, Slované, Francouzi, Angličané, odchod Indiánů do měst, ekonomické a politické důvody migrace ve 20. století, migrace z Latinské Ameriky do USA, Latinoameričané v Evropě v druhé polovině dvacátého stoletía ve století jedenadvacátém. 6. Hlavní rysy ekonomiky Latinské Ameriky v období kolonie, ekonomika indiánských komunit, americké drahé kovy v evropském hospodářství, další nerosty a jejich význam pro koloniální ekonomiku, plantážní hospodářství – cukrová třtina, americké plodiny (přírodní barviva, tabák, kakao, bavlna), káva jako fenomén osmnáctého a devatenáctého století, vnitřní obchod, transatlantický obchod – monopol a podloudný obchod, manufaktury. 7.
Hlavní rysy ekonomiky Latinské Ameriky v období nezávislosti. Ekonomický úpadek za válek za nezávislost, obnova s pomocí britského kapitálu, růst významu metalurgie barevných kovů, revoluce v dopravě a komunikacích – železnice, parníky, telegraf, konec občiny a uvolnění pracovních sil pro moderní průmysl, latifundie a minifundie, ropa na přelomu 19. a 20. století, vliv světových válek na ekonomiku regionu, pozemková reforma a industrializace druhé poloviny dvacátého století, nacionalizace, turistický průmysl. 8.
Centra studia Latinské Ameriky ve světě. Kořeny zájmu o Latinskou Ameriku ve světě.
Proměna důrazu ve studiu různých latinskoamerických témat, od problémů politických dějin, přes ekonomické otázky po hledání latinskoamerické identity. Španělsko – Complutense, CSIC, Archivo de Indias, Velká Britanie – Cambridge, London, Liverpool, Francie – Sorbona, Toulose, Německo – Kolín, Berlín (Iberoamerikanisches Institut), Spojené státy – Texas, Kalifornie, Florida, Chicago, Pittsburgh, Mexiko – UNAM, Colegio de México. 9. Centra studia Latinské Ameriky v České republice.
Kořeny zájmu o Latinskou Ameriku v české společnosti. Hispanistická centra – Olomouc, Praha, Brno.
Středisko ibero-amerických studií, pracoviště na Akademii věd. Nová centra pro roce 1989 – Budějovice, Pardubice, Hradec Králové.
Ibero-Americana Pragenasia. 10. Vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v koloniálním období.
Kontakty střední Evropy a hispánského světa před 1492, Spis o Novém světě, welserovský podnik ve Venezuele, informace z kosmografií, první střeoevropští misionáři na americkém kontinentě, nejvýznamnější osobnosti misionářského kontaktu – Josef Neumann, Simón de Castro, Ignacio Tirsch, Venceslao Link, ekonomické vazby – sklo, plátno, Tadeo Haenke. 11. Vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v 19. století, obraz Latinské Ameriky v obrozenecké literatuře, brazilská perioda kontaktů, rozmach zájmu o americký kontinent v době masové migrace, první větší skupiny středoamerických vystěhovalců v Chile, Brazilii a Argentině.
Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského, ekonomické vazby konce devatenáctého století – cukrovary, pivovary, Ferdinand Missler, Amerika jako hrozba české zemědělské podukci. 12. Vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky ve 20. a 21. století.
Cestovatelé konce 19. a počátku dvacátého století – Vráz, Frič, obchodníci, technici a vystěhovalci v regionu, Ferdinand Klindera – projekt patagonské kolonie, podpora myšlence nezávislého státu latinskoamerické emigrace, diplomatické vztahy LA zemí a Československa, Vlastimil Kybal, obchod ve dvacátých a třicátých letech – stroje, zemědělské stroje a zbrojní materiál. Poválečný útlum vztahů, Kuba, pragmatismus a oživení hospodářských vztahů v 70. letech, Nikaragua, proměny po roce 1989.