Sylabus
* Tematické okruhy:
1. Pojem „hinduismus“ a problémy s ním spojené, příchod Árjů do Indie, ideová a kulturní synkreze jako konstitutivní rys náboženství v Indii a celého indického civilizačního okruhu
2. Védský polyteismus, náboženské a mytologické představy Árjů dochované ve čtyřech védských sbírkách, rituál coby prostředek komunikace s bohy a jeho principy ve védském náboženství
3. Mladší doba védská, období heterodoxního kvasu a upanišady, počátky a vývoj karmanového zákona a víry v přerozování, klíčové konceptuální objevy upanišad: brahma-átman
4. Úvod do heterodoxních systémů buddhismu a džinismu
5. Džinismus
6. Epický hinduismus - Mahábhárata a Rámájana, pokladnice mytologických příběhů a jejich význam pro pozdější vývoj
7. Bhagavadgíta - počátky bhakti, koncept mókši a různost cest, jež k ní vedou
8. Višnu a Šiva - obrat k teismu
9. Vítězství bhakti v puránovém hinduismu, bezbřehost náboženské fantazie i jejích projevů
10. Tantra
11. Komplex šesti nábožensko-filozofických systémů - sánkhja a jóga
12. Mímánsa a védánta, pozdější Šankarova advaita védánta, hinduistická scholastika Rámánudži, Madhvy, Nimbárky a Vallabhy
Anotace
V akademickém roce 2020/21 lze tuto studijní povinnost splnit absolvován ím předmětu Dějiny indických náboženství na Ústavu filozofie a religionistiky; vyučující Mgr. Ing. Lubomír Ondračka. Anotace kurzu, předepsaná literatura, požadavky ke zkoušce a sylabus viz kurz ARL100105 (zimní semestr) a ARL100106 (letní semestr).
Přednáška chronologicky a především deskriptivně představuje celý komplex směrů a proudů v rámci indických náboženských tradic, které se za více než 3000 let vývoje na území Indie objevily. Je vstupním úvodem do problematiky, a nepředpokládá tedy žádnou její předchozí znalost. Teoreticky i praktickými příklady upozorňuje na obtíže spojené s pojmem „hinduismus“, jehož pojetí jakožto pevně ohraničeného a vzájemně provázaného souboru věroučných doktrín, jak bývá v obecném pojetí náboženství chápáno, je indickému prostředí i náboženskému duchu zcela neznámé. Srozumitelnou formou podává přehled jednotlivých vývojových etap indických autochtonních náboženství, pojmenovává konstanty vždy přítomné v těchto etapách, jakož i jejich transformaci, jejímž výsledkem může být náboženský jev a projev radikálně odlišný. Zvýšený důraz při výkladu je kladen na textovou tradici, tak aby se student dokázal orientovat v rozsáhlé náboženské literatuře a současně byl motivován k samostatné četbě překladů. Stručně představen je i vývoj náboženských tradic, které na území Indie nevznikly, ale v průběhu dějin, zejm. středověkých, se staly nedílnou součástí místního náboženského prostředí (křesťanství a islám). Upozaděn je naopak buddhismus, jemuž jsou na ÚJCA věnovány samostatné specializované kurzy. Přednáška je vhodná i pro studenty neindologických oborů.