Sylabus
* Tematické okruhy:
1. Šivaistická bhakti v Karnátace - lingájati, Kašmírský šivaismus
2. Čaitanja a kršnaismus v Bengálsku
3. Obohacující interakce s islámem - santové, náthové, súfiové, jógini, Kabír
4. Islám v Indii I. - od příchodu islámu do koloniálního období
5. Islám v Indii II. - od koloniálního období do moderní doby
6. Křesťanství v Indii - komunita Tomášovských křesťanů v Kérale, příchod Portugalců, Roberto de Nobili
7. Katoličtí a protestantští misionáři v koloniální Indii
8. Vývoj indického křesťanství ve
20. století
9. Sikhismus - počátky a historický vývoj
10. Sikhismus - náboženská nauka a praxe
11. Neohinduismus a reformní náboženské proudy
19. století - Rámmóhan Ráj, Bráhmasamádž, Dajánanda Sarasvatí, Rámakršna a Vivékánanda
12. Role náboženství v sekulárním státu, politizace náboženství a hranice proklamované náboženské tolerance, počátky západní fascinace duchovním světem Indie a hinduismus jako vývozní artikl
Anotace
V akademickém roce 2020/21 lze tuto studijní povinnost splnit absolvováním předmětu Dějiny indických náboženství na Ústavu filozofie a religionistiky; vyučující Mgr. Ing. Lubomír Ondračka. Anotace kurzu, předepsaná literatura, požadavky ke zkoušce a sylabus viz kurz ARL100105 (zimní semestr) a ARL100106 (letní semestr).
Přednáška chronologicky a především deskriptivně představuje celý komplex směrů a proudů v rámci indických náboženských tradic, které se za více než 3000 let vývoje na území Indie objevily. Je vstupním úvodem do problematiky, a nepředpokládá tedy žádnou její předchozí znalost. Teoreticky i praktickými příklady upozorňuje na obtíže spojené s pojmem „hinduismus“, jehož pojetí jakožto pevně ohraničeného a vzájemně provázaného souboru věroučných doktrín, jak bývá v obecném pojetí náboženství chápáno, je indickému prostředí i náboženskému duchu zcela neznámé. Srozumitelnou formou podává přehled jednotlivých vývojových etap indických autochtonních náboženství, pojmenovává konstanty vždy přítomné v těchto etapách, jakož i jejich transformaci, jejímž výsledkem může být náboženský jev a projev radikálně odlišný. Zvýšený důraz při výkladu je kladen na textovou tradici, tak aby se student dokázal orientovat v rozsáhlé náboženské literatuře a současně byl motivován k samostatné četbě překladů. Stručně představen je i vývoj náboženských tradic, které na území Indie nevznikly, ale v průběhu dějin, zejm. středověkých, se staly nedílnou součástí místního náboženského prostředí (křesťanství a islám). Upozaděn je naopak buddhismus, jemuž jsou na ÚJCA věnovány samostatné specializované kurzy. Přednáška je vhodná i pro studenty neindologických oborů.