Sylabus: 5. 10. Úvodní hodina, základní informace, rozdělení referátů 12. 10.
Téma 1. Antika a Orient I. (vědecké poznání východu a řecko-římský svět)
HÉRODOTOS. Dějiny. Přeložil Václav Šonka. Praha: Odeon, 1972 (2. vyd. Academia, 2004) – vybrané ukázky.
STRABÓN. Všeobecný zeměpis. Nepublikovaný strojopisný překlad Václava Pracha, Literární archiv Památníku národního písemnictví, fond Prach, Václav (vybrané ukázky)
PLINIUS SECUNDUS, Gaius. Historia naturalis = História prírody. Preložila Eleonora Vallová. Bratislava: Perfekt, 2021. (Drobná ukázka věnovaná Šrí Lance) 19. 10.
Téma 2. Antika a Orient II. (Východ a antická próza a poezie – mezi pohrdáním a fascinací)
XENOFÓN. O Kýrově vychování. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1970 (vybrané kratší ukázky)
PSEUDO-KALLISTHENÉS. Život Alexandra Velikého. In: BORECKÝ, Bořivoj (ed.). Láska a válka. Praha: Odeon, 1971 (drobné ukázky románu)
IUVENALIS, Decimus Iunius. Satira patnáctá o náboženské pověře a kanibalství. In: TÝŽ: Satiry. Přeložil Zdeněk K. Vysoký. Praha: Svoboda, 1972.
CLAUDIANUS, Claudius. Věčný pták fénix. In: TÝŽ. Únos Proserpiny. Přeložila Jana Nechutová. Praha: Svoboda, 1973. 26. 10.
Téma 3. Středověké představy o Orientu I. (Arabové a křesťané na byzantských hranicích)
CIKÁN, Ondřej & KULHÁNKOVÁ, Markéta (eds.). Digenis Akritis. Byzantský epos o dvojrodém hraničáři. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2013. (první dva zpěvy eposu) 2. 11.
Téma 4. Středověké představy o Orientu II. (Bájné země v okolí ráje)
ŠIMEK, František (ed.). Cestopis tzv. Mandevilla. Praha: SNKLU, 1961. (Vybrané ukázky. Text dostupný jen ve staročeském překladu z počátku 15. století, náročnější četba) 9. 11.
Téma 5) Středověké p ředstavy o Orientu 3. (Osamělý poutník dálnými kraji)
LESNÝ, Vincenc (ed.). Putování ruského kupce Afanasije Nikitina přes tři moře. Praha: Slovanské nakladatelství, 1951. 16. 11.
Téma 6. První evropská kolonizace Orientu (Portugalci v Indii)
CAMõES, Luíz de. Lusovci. Přeložil Zdeněk Hampejs, přebásnil Kamil Bednář. Praha: SNKLHu, 1958. (vybrané pasáže)
LINSCHOTEN, Jan Huyghen van. Itinerario. Cesta a plavba na východ, neboli do portugalských Indií. Přeložil Karel Staněk. Praha: Argo, 2019 (vybrané ukázky) 23. 11.
Téma 7. Evropa a Osmanská říše: střetávání i setkávání
VRATISLAV Z MITROVIC, Václav. Příhody. K vydání připravil Jiří Daňhelka. Praha: Československý spisovatel, 1950, nebo jiné vydání a edice. (Vybraná pasáž o tureckém zajetí)
MONTAGU, Mary Wortley. Dojmy evropské a turecké. Přeložil Adolf Gottwald. Praha: J. Otto, 1911. (Vybrané listy) 30. 11.
Téma 8. Egypt jako předmět obdivu raně novověkých cestovatelů:
HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC, Kryštof. Putování, aneb, Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Jůdské a dále do Egypta a velikého města Kairu. Ed. Hana Bočková. Praha & Brno: Host, 2017. (Vybrané ukázky)
PRUTKÝ, Remedius. O Egyptě, Arábii, Palestině a Galileji. Edd. Josef Förster, Hana Navrátilová. Praha: Libri, 2009 (vybrané ukázky).
PRUTKÝ, Remedius. Jaká je víra Etiopů? Přeložil Marek Dospěl. Parrésia – revue pro východní křesťanství, 4, 2010, s. 285–295. 7. 12.
Téma 9. Misionáři na Dálném východě:
FRANTIŠEK XAVERSKÝ. Výběr z korespondence jezuitského misionáře Dálného východu. Přeložila Danuše Šťavíková. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma, 2005. (Vybrané listy)
SLAVÍČEK, Karel. Listy z Číny do vlasti a jiná korespondence s evropskými hvězdáři. Ed. Josef Vraštil, Josef Kolmaš. Praha: Vyšehrad, 1995. (Vybrané listy) 14, 12.
Téma 10. Orient na evropském jevišti:
GOZZI, Carlo. Turandot. Čínská pohádková hra o 5 dějstvích. Přeložil Alfons Breska. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, 1924. 21. 12.
Téma 11. Osvícenský Orient jako nástroj persifláže i kritiky Západu (Voltaire):
VOLTAIRE. Listy Amabedovy, Bílý býk. In: TÝŽ. Romány a povídky. Praha: SNKLHU, 1960. 4. 1.
Téma 12. Osvícenství a idealizace Orientu
LESSING, Gothold Ephraim. Moudrý Nathan. In: TÝŽ. Hry, básně, bajky, epigramy. Ed. Eduard Petiška. Praha: SNKLHU, 1954.
Požadavky k atestaci:
Referát na vybrané téma (interpretace k tématu zadaných textů).
Maximálně tři absence (v případě výrazného absentování možnost individuální domluvy způsobu plnění kurzu).
Následné atestační setkání spočívající v pohovoru na zvolené téma, který by měl prokázat základní schopnost interpretace starších textů (možno zvolit i téma mimo zadaný korpus, možnost individuální domluvy). Závěrečné setkání nemá za cíl faktografické zkoušení, ale především schopnost interpretace zvoleného textu/tématu.
Všechny v rámci semináře probírané texty budou studentům zaslány předem v elektronické podobě. V případě zájmu možnost doporučení (případně i poskytnutí) základní sekundární literatury – není však podmínkou, základním cílem semináře je práce s prameny.
Orient v evropských literaturách do počátku 20. století
Literatura jako jeden ze základních způsobů uměleckého sebevyjádření od svého počátku zprostředkuje nejen myšlenky o nás samých, ale též o jiném, exotickém, které nás obklopuje. Právě orientální kultury jsou příkladem, na němž můžeme sledovat proměny západního myšlení o cizím, exotickém od Homérovy Íliady do nejsoučasnějšího dneška. Seminář se pokusí na příkladu interpretací jednotlivých literárních textů ukázat základní časové osy západního uchopení „orientálních“ kultur, a to od antiky přibližně do konce 19. století, kdy se většina základních myšlenkových přístupů k Orientu, platných ve větší či menší míře dodnes, na Západě konstituuje. Důraz bude kladen především na rozmanitost uchopení v rámcích různých evropských literatur, a ač hlavní těžiště semináře bude spočívat v interpretaci žánrů beletristických, nebo stojících na hranici fikční a faktografické literatury (především cestopisu), nevyhneme se ani některým filosofickým či historickým textům, které napomohly na příkladech reflexí orientálních kultur vzniknout jak evropské humanitě, tak rasové teorii.
Seminář tak na příkladu praktických interpretací konkrétních textů světové (i české) literatury může sloužit k hlubšímu uvažování o tom, jakým způsobem přemýšlíme o východních kulturách, počínaje tureckým a arabským světem a konče
Indií, Čínou či Japonskem, a co z tohoto uvažování zbylo naší kultuře a civilizaci do současnosti. Právě znalost historie tohoto evropského uvažování může pomoci orientovat se ve složitých problémech dnešního stále se globalizujícího světa.
První část kurzu v rámci zimního semestru bude problematiku mapovat v období přibližně do konce evropského osvícenství a nástupu preromantismu, druhá část kurzu v rámci semestru letního naváže a pokusí se poskytnout pohled do neobyčejně dynamického uvažování o „orientálních“ kulturách v průběhu tzv. dlouhého 19. století.